Termínem placebo se myslí látka, která neobsahuje žádné léčivé složky, ale lékař o ní pacientovi řekne, že to je výborný lék. Ukazuje se, že u některých nemocných se poté projeví pocit většího či menšího zlepšení zdravotního stavu (tomu se pak říká placebo efekt). Obvykle se to vysvětluje psychikou pacienta, jeho vírou, že nový lék mu opravdu pomůže.
Placebo je mnohými považováno za důkaz samoléčebných schopností člověka. Jiní odborníci je však stále považuji za kontroverzní a nedají dopustit na současnou medicínu založenou na vědeckých důkazech. Ta ale není podle psychiatra, publicisty a velkého zastánce placeba Radkina Honzáka dokonalá a pro řadu nemocných, především těch s takzvanými funkčními poruchami, nenabízí rozumné řešení.
Vedle medicíny založené na důkazech tu například existuje také medicína založená na zkušenosti. „To, že medicína důkazů nenašla nic, co by odpovídalo akupunkturním drahám, přece neznamená, že akupunktura nefunguje,“ argumentuje jiným příkladem doktor Honzák.
Placebo se v současnosti využívá při testech léčebných účinků nových medikamentů. Jednoduše řečeno, část nemocných dostane lék, další jen látku bez léku, třeba slanou vodu. Pacienti nevědí, co užijí, a z výsledků by mělo být jasné, jak léčivé látky – na rozdíl od neúčinných, tedy placeba – působí. Jestliže zkoumaný lék má lepší výsledky než placebo, považuje se za účinný. Pokud však jeho léčebné působení je obdobné, jaké při těchto testech vykázalo placebo, nepovažuje se lék za funkční a jeho případné pozitivní účinky se vysvětlují čistě placebo efektem.
„Placebo je zde použito jako neexistující lék. Přitom je na něm ale zajímavé, že léčí. Za příznivých okolností mohou dokonce na placebo reagovat všichni účastníci studie, kterým bylo podáno,“ říká Radkin Honzák.
Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:
- I dobrá pověst lékaře na pacienta působí
- Placebo použili téměř všichni britští lékaři
- Každý potřebuje slyšet slova naděje
- Jednoduchou mužskou antikoncepci ověřily opice
