Nové diagnostické metody a také větší znalosti veřejnosti vedly k tomu, že ve statistikách přibývá nemocných s projevy vyvolanými zánětlivými onemocněními střev. Nicméně ze statistik také vyplývá, že zvýšený výskyt některých z nich souvisí i s civilizačním vývojem.
Nejznámějším střevním onemocněním je nepochybně celiakie čili nesnášenlivost lepku. Nemocní trpí zánětem v tenkém střevě, který vede k průjmům, bolestem břicha, nadýmání a také velmi špatnému vstřebávání živin. V Česku je podle posledních odhadů v lékařské péči asi 40 až 50 tisíc celiaků, odhaduje se ale, že ve skutečnosti může být celiakií postiženo kolem 100 tisíc obyvatel. Takoví pacienti buď zatím nevyhledali lékařskou pomoc, nebo lékař na tuto možnost při vyšetření nepomyslel. Celiakie je diagnostikována pomocí krevního vyšetření a následně zpravidla potvrzena endoskopicky, tedy přístrojem pro zobrazování vnitřních dutin.
Nedostatek jídla odhalil příčinu
Celiakii neboli malabsorbční syndrom, jak se nemoc rovněž označuje, však nepřinesla až naše doba. Zmínky o ní sahají do starověku. Avšak až do padesátých let 20. století lékaři nevěděli, jak si s touto nemocí poradit.
Teprve v průběhu 2. světové války, kdy panoval nedostatek potravin, si lékaři všimli pozoruhodné skutečnosti: u některých dětí zmizely dlouho přetrvávající potíže. Po válce, kdy zase začaly přijímat běžné obilniny, se však problémy vrátily.
Bezlepková dieta se v poslední době stala módním hitem. Lidé odmítají jíst běžné obilniny obsahující lepek, aniž by trpěli celiakií. A mnozí tvrdí, že jim dieta pomohla – cítí se lépe, nemají zažívací potíže, jiní zhubli. Je to jen sugesce, nebo nám bezlepková dieta opravdu prospívá?
Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:
- Nemocní se střevními záněty už mají lepší vyhlídky
- Střevní zánět nemusí vést k nádoru
- Umělé spermie pocházejí z laboratoře
