Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Noví zájemci jsou vždy vítáni. Jak je to s dárcovstvím krve a kde si ji nechat odebrat?

Odběr krve - ilustrační foto. foto: ČTK

Čtrnáctý červen je den dárců krve. V Česku jich máme naštěstí dostatek, navzdory občasným poplašným novinovým zprávám. Noví dárci jsou i tak stále potřeba.
  5:00

Autoři článků o dárcovství krve v novinách nebo na nejrůznějších zpravodajských webech se obvykle snaží zdůraznit, že dárců je nedostatek. Je to téma, které každého zaujme. Každý z nás může utrpět úraz, po kterém bude nutně potřebovat krevní transfuzi. Bez krevních přípravků se neobejde ani velká část chirurgických výkonů. Strašení nedostatkem dárců má ale jednu drobnou chybu.

„Není to pravda,“ říká předseda Společnosti pro transfuzní lékařství a primář hematologického oddělení ÚVN Praha Miloš Bohoněk. „Dárců máme relativně dost.“ 

Lidé v dnešní uspěchané době nemají čas myslet na darování krve, říká mladý zakladatel projektu Daruju Krev

V souvislosti s domnělým nedostatkem krve v ČR se často cituje doporučení WHO. Počet dárců by podle něj měl odpovídat čtyřem procentům populace. „Je to nesmysl,“ říká Miloš Bohoněk. „Jde o starý odhad udělaný od zeleného stolu.“

Počty dárců eviduje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Poslední údaje má z roku 2019. V ČR tehdy bylo 342 129 dárců. Odpovídá to asi 3,2 procentům populace. Průměr, který uvádí web WHO pro vyspělé země je 3,15 procenta. Noví dárci jsou ale stále potřeba.

Věk není diagnóza

„Ročně nám do ‚dárcovského důchodu‘ odchází cca patnáct procent dárců,“ líčí primář Bohoněk. „Musíme za ně průběžně rekrutovat náhradu. Nábor dárců se musí proto dělat pořád. Je to nekonečný příběh.“ Prvodárců dorazí na transfuzní stanice každý rok něco okolo 43 tisíc. Tohle číslo je podle Miloše Bohoňka dostatečné, ale na jeho udržení, případně zvýšení, je potřeba neustále pracovat.

Statistiky ÚZIS ukazují, že se téměř nemění. Dílčím nedostatkem krve mohou být podle hematologa ohroženy regiony, v nichž je vysoká koncentrace velkých nemocnic.

„Ve venkovských okresech je spotřeba krve nižší,“ vysvětluje primář. „V Praze, Brně nebo Ostravě odebíráme dárce častěji. V malých okresních transfuzních stanicích mohou mít otevřeno jen jedno dopoledne v týdnu.“ Dostupnost krve a transfuzních přípravků by v budoucnu mohlo teoreticky ovlivnit také stárnutí populace.

Dárcovství krve

Starší lidé jsou častěji nemocní než mladí, což jejich možnosti darovat krev omezuje. Nejvyšší možný věk dárců omezují i předpisy. „V Evropské unii, tj. i u nás, je to 60 až 65 let,“ vysvětluje Miloš Bohoněk. „Například ve Spojených státech to ale tak není. Věk není diagnóza.“

Dnešní starší lidé jsou podle něj zdravější než stejně staří lidé před třiceti lety. Je proto dost možné, že věková omezení časem padnou nebo se alespoň zvýší i na naší straně Atlantiku. Problematika odebírání a skladování krve je poměrně komplexní.

Oddělené zpracování

Základní funkce krve je dopravovat kyslík a živiny k jednotlivým buňkám a odvádět od nich metabolické zplodiny, zejména CO2. Zhruba 60 procent jejího objemu tvoří krevní plazma. Je to vodný roztok glukózy, minerálů a bílkovin. Další složka krve jsou krevní buňky – červené a bílé krvinky.

Vlastní transport transport kyslíku a CO2 mají na starosti červené krvinky. V krvi je jich zhruba tisíckrát víc než bílých, odpovídajících za obranu před nemocemi. Poslední složku krve tvoří krevní destičky. Vznikají sice ze specializovaných buněk, ale nemají vlastní jádro. Nejedná se o buňky, i když mají svůj metabolismus.

Krevní buňky, destičky i plazma se většinou zpracovávají samostatně. Dají se i samostatně odebírat pomocí přístroje, který z krve odseparuje žádanou složku a zbytek vrátí do krevního oběhu dárce. Říká se tomu aferéza.

Jednotlivé složky mají různou trvanlivost. Nejkratší dobu, asi týden, se dají skladovat krevní destičky. Červené krvinky vydrží 42 dní. Jejich trvanlivost je možné prodloužit hlubokým zmražením. Je to ale velmi drahé. Plazma se dá skladovat až tři roky.

Hodina času

Při klasickém odběru plné krve v transfuzní stanici daruje dobrovolník zhruba 450 mililitrů. Dospělý člověk má v těle okolo pěti litrů krve. Je to tedy méně než deset procent. K odběru se používá některá z žil na vnitřní straně předloktí. Samotný odběr trvá okolo deseti minut. Celá procedura společně s předodběrovým vyšetřením a závěrečným občerstvením však zabere přibližně hodinu. Odběr dárce neohrožuje. Není to ale úplně triviální úkon. Dárce proto musí být celou dobu pod dozorem zdravotnického personálu.

Ze všeho nejčastěji hrozí, že se mu následkem poklesu krevního tlaku začne motat hlava a omdlí. Není však třeba se obávat. Personál transfuzních stanic má s omdléváním dárců bohaté zkušenosti a je na něj připravený.

Většina čtenářů asi bude vědět, že o použitelnosti krve pro konkrétního příjemce rozhoduje krevní skupina. Je to označení pro speciální identifikační znaky, neboli antigeny, které krevní buňky vystavují na svém povrchu. V současnosti je známo celých 33 systémů těchto molekul.

Z pohledu transfuze jsou ale nejdůležitější dva krevně skupinové systémy: ABO a Rh. Oba jsou ve skutečnosti komplikovanější, než si valná část čtenářů pamatuje z hodin biologie. Např. antigen A má několik odlišných verzí. Rh systém zase není jen jeden povrchový antigen. Dohromady je jich okolo padesáti.

Překážky dárcovství

Darovaná krev se standardně testuje, aby se při transfuzi vyloučil přenos infekčních onemocnění. Nejdůležitější jsou čtyři: žloutenka typu B a C, AIDS a syfilis. První tři zmíněné nemoci způsobují viry. Čtvrtou má na svědomí bakterie. Zda smí konkrétní dobrovolník darovat krev, rozhoduje před každým odběrem pověřený zdravotnický pracovník.

Krev nesmí darovat například lidé, kteří měli v minulosti sebemenší šanci se nakazit Creutzfeldt-Jakobovou nemocí. V mnoha zemích světa nesmí darovat krev muži, kteří měli sex s jinými muži. V Česku to možné je, ovšem až šest měsíců po takovém sexuálním kontaktu.

Onemocnění covid-19 se krví nepřenáší. Během pandemie museli dárci i personál transfuzních stanic dodržovat hygienická opatření. Transfuzní služba však fungovala bez potíží. „Skoro ve všech nemocnicích se přestaly operovat plánované výkony,“ líčí primář Bohoněk. „Spotřeba krve byla o dost menší. I když chodilo méně dárců, byl jich proto dostatek.“

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...