LN: Do jaké míry může jídlo ovlivnit vznik a vývoj osteoporózy?
Skladba stravy může tuto nemoc ovlivnit až z 50 procent. Vyššímu riziku jsou vystaveni lidé nesnášející mléko a mléčné výrobky a také ti, kteří nemají dostatek bílkovin. K rizikovým faktorům patří i pití alkoholu a kávy, zejména však kouření, sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu. Ohroženi bývají také lidé s nízkou tělesnou hmotností nebo osoby podvyživené. Osteoporóza je totiž jedno z mála onemocnění, kdy je žádoucí vyšší hmotnost, či dokonce nadváha. Vyšší podíl svalové hmoty totiž stimuluje kosti k novotvorbě a vlivem vyššího podílu tuku se tvoří ženské hormony estrogeny, které úbytku kostní hmoty brání.
LN: Jakou skladbu jídelníčku byste tedy doporučila těm, kdo chtějí myslet včas na prevenci?
Jídelníček by měl být bohatý na potraviny s obsahem vápníku, který hraje klíčovou roli pro správnou funkci kostí. Dále by měl obsahovat bílkoviny, a to jak živočišné, tak rostlinné. Důležité pro správnou látkovou výměnu kostí jsou také vitaminy C, B6 a vitamin K. Ty najdeme v ovoci a zelenině, vitamin K pak především v listové zelenině a rostlinných olejích. Omezit bychom měli příjem soli, protože sůl zvyšuje vylučování vápníku z těla.
LN: Zmínila jste se o klíčové roli vápníku. Které potraviny ho obsahují nejvíce?
Našim kostem pohyb svědčí. Když ho nemají, hrozí jim osteoporóza |
Především mák, sardinky, mandle, pistácie, para ořechy, lněná či slunečnicová semínka, bílé fazole, květák, brokolice a kedlubna. Přitom je dobré myslet na to, že tento minerál se lépe vstřebává z potravin živočišného původu. Z těch, které jsou rostlinného původu, se vlivem vlákniny, kyseliny šťavelové a fytové vstřebá pouze pět procent. Určitě je pro nás také snazší sníst několik porcí mléčných výrobků než několik porcí máku.
LN: Jenže co když má někdo nesnášenlivost mléka?
Takový člověk může vápník získat ze zakysaných mléčných výrobků a jogurtů nebo vyzrálých sýrů, jako jsou ementál, parmezán nebo čedar. Při alergii je pak potřebné jíst více rostlinných potravin obsahujících tento minerál. To znamená vybírat si v obchodech potraviny obohacené o vápník nebo konzumovat výživové doplňky.
LN: Jakou roli hraje v souvislosti s osteoporózou vitamin D?
Tento vitamin je klíčový především pro správný metabolismus vápníku v těle, jeho využití a zabudování do kostí a zubů. Jeho nízké hladiny tedy zvyšují riziko osteoporózy. Ve většině evropských zemí přitom lidé konzumují nedostatečné množství vitaminu D. Z běžné stravy můžeme ovšem získat jen zlomek potřebné denní dávky tohoto vitaminu. Do jídelníčku ho ale můžeme zařazovat také v podobě doplňků stravy, běžně dostupný je v kombinaci s vápníkem. Získat tento vitamin je možné také díky slunečnímu záření, které umožňuje jeho vytváření v kůži – pobyt na slunci je však vhodné dávkovat velmi opatrně. Především bychom se měli vyhýbat intenzivnímu slunění mezi 11. a 15. hodinou.
LN: Jaké potraviny jsou na vitamin D nejbohatší?
Zejména jsou to mořské ryby, ale i mléko, maso a vejce. Vitamin D však obsahují i některé rostlinné produkty jako avokádo, banány, kakao či obilné klíčky.
LN: Říká se, že různé módní diety mohou osteoporózu urychlit. Co je na tom pravdy?
Některé z módních diet jsou velmi jednostranné. Pro vznik osteoporózy bývají pak rizikové zejména ty, které nedovolují konzumovat potraviny bohaté na vápník a vitamin D. Ať už to jsou různé striktní veganské směry či dlouhotrvající detoxikační kúry.
LN: Jak hodnotíte dnes poměrně módní raw food neboli syrovou stravu?
Z hlediska osteoporózy je tato strava velmi riziková. Už proto, že z jídelníčku vylučuje potraviny živočišného původu a ty, které jsou upravené při teplotě vyšší než 42 °C. Jde především o konzumaci ovoce, zeleniny, semínek, luštěnin a obilovin. Vlivem této diety má člověk nedostatečný příjem bílkovin, vápníku a vitaminu D. Podle studie Světové zdravotnické organizace zkoumající souvislost výživy a nádorových i nenádorových onemocnění (EPIC) je přitom u veganů vyšší výskyt zlomenin o 37 procent.
LN: Co byste doporučila pacientům, kteří už osteoporózu mají?
Měli by na svůj jídelníček pravidelně zařazovat potraviny s vysokým obsahem vápníku. Největší množství ho dokáže naše tělo přijmout ve večerních hodinách. A proto je vhodné jíst k večeři stravu bohatou na vápník a po večeři si dát třeba ještě jogurt. Vyhnout bychom se naopak měli nápojům a výrobkům s obsahem kofeinu. Nevhodné je také konzumovat větší množství celozrnného pečiva a vlákniny současně s potravinami, které obsahují vápník. Vláknina totiž zpomaluje a omezuje vstřebávání vápníku.
