130 let
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reprofoto

Od dvaceti se sluch zhoršuje, poruchou trpí každý dvacátý dospělý

Zdraví
  •   10:24
Praha - Poruchou sluchu trpí pět procent dospělých. O sluch postupně přicházejí lidé po celý život, i kvůli vlivům moderní civilizace.

Náš život v moderní společnosti sluchu příliš neprospívá. Jsme obklopeni neustálým hlukem, pro který lidské ucho nebylo stvořeno. Nevýhodou je i fakt, že sluch člověk nemůže vypnout. Zatímco zrak vyřadíme tím, že zavřeme oči, sluch funguje pořád, i ve spánku.

Člověk se navíc rodí s určitým počtem sluchových buněk, které se však neobnovují. Tím, jak stárne, přichází postupně o sluch přirozeně. Jeho mírné zhoršení je tak měřitelné už u velmi mladých lidí, tedy ve věku kolem osmnácti až dvaceti let.

Civilizovaný svět je plný neustálého hluku a vibrací, člověk je nemusí vnímat ani jako příliš intenzivní. Když však působí opravdu dlouhodobě, následky to zanechá. Logicky je tak nejčastější příčinou nedoslýchavosti takzvaná presbyakuse, tedy stařecká nedoslýchavost. Její příčinou je postižení vnitřního ucha. Nepodílí se na něm však jen dlouhodobé působení hluku, ale také působení toxinů a změny v cévním prokrvení.

Složitý orgán

„Současná věda dobře ví, jak lidé vidí, cítí, hmatají, ale zatím úplně přesně nevíme, jak člověk slyší. Co víme, je, že sluchové vlny, tedy vzdušné vlny dopadají na bubínek a pomocí sluchových kůstek jsou převáděny do vnitřního ucha, kde je prostředí tekuté. Ve vnitřním uchu jsou buňky přeměňující toto původně vzdušné vlnění v elektrické signály. Ty potom jdou do příslušných mozkových center, která člověku umožňují slyšení,“ vysvětluje profesor Rom Kostřica z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Právě smyslové buňky ve vnitřním uchu jsou v naprosté většině případů odpovědné za vznik nedoslýchavosti.

Autor: Lidové noviny