Onemocnění žil v nohou postihuje obrovské množství lidí ve všech vyspělých zemích, přesto jsou populace, které je téměř neznají. Jsou to nomádské společnosti, pro něž je chůze stále ještě nejběžnější způsob pohybu. Moderní společnost, ve které se lidé pohybují stále méně, doplácí na svůj způsob života, ale i módní diktát.
Bohužel největším rizikem je genetická výbava, chronické žilní onemocnění předávají rodiče svým dětem ve většině případů. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny v uplynulých třech letech vykázali lékaři VZP vždy něco přes 80 tisíc klientů ročně, kteří se s projevy chronického žilního onemocnění léčili.
Pohyb, zdravé jídlo, volné oblečení
Pokud člověk spadá do ohrožené skupiny, případně už se u něj onemocnění projevilo, měl by dodržovat celou řadu režimových opatření, aby se jeho stav nezhoršoval. „První skupina doporučení se týká stravování. Předcházejte zácpě a nadváze, jezte dostatek vlákniny, omezte příjem nasycených tuků a dodržujte pitný režim,“ radí Petra Zimolová, lékařka z pražské Fakultní nemocnice v Motole.
Na žíly špatně působí také dlouhé stání nebo sezení bez pohybu, proto si dopřejte dostatek pohybu vedoucí k aktivaci svalově-žilní pumpy. „Nepříznivě působí na tento druh onemocnění také vysoké teploty, proto se vyvarujte opalování, saunování a po horké koupeli si osprchujte nohy studenou vodou. Noste spíše volnější oblečení a nenoste vysoké podpatky. Ulevit si můžete také podložením dolních končetin během noci nebo masáží od chodidel směrem nahoru,“ dodává doktorka Zimolová.
Hlavní příznaky onemocnění žil dolních končetin:
Zdravotní komplikace:
V důsledku nedostatečné funkce žilních chlopní krev neteče jen jedním směrem, hromadí se v dolní končetině, povrchové žíly jsou zhroucené a rozšířené, lidově se jim říká křečové žíly. |
Pokud se choroba již projevila, bez dohledu lékaře se pacient neobejde. Důležité je nošení elastických kompresivních punčoch nebo obinadel a především ochrana kůže bérců před poraněním. Pacienti s pokročilými stadii žilní choroby by měli být sledováni na kožních ambulancích, kde je jim doporučena vhodná péče o pokožku a kam se mohou kdykoliv obrátit, pokud hrozí otevření kůže nebo se poraní.
„U otevřeného bércového vředu je třeba si uvědomit, že jde o bránu vstupu pro infekci. Nejvíce se obáváme streptokokové infekce s následným rozvojem erysipelu, tedy růže, což je vážné infekční onemocnění, které se rádo vrací,“ vysvětluje lékařka Alena Broulíková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Ekonomická zátěž
Chronické žilní onemocnění s sebou nese i další negativní dopady. „Rozsáhlé a dlouho se nehojící defekty na dolních končetinách představují velkou zdravotní a ekonomickou zátěž, jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti, ale především jsou pro samotného pacienta velkým handicapem, neboť zhoršují jeho společenské a pracovní uplatnění a vyřazují jej z normálního společenského života,“ upozorňuje doktorka Broulíková.
To potvrzují i čísla největší pojišťovny v Česku. „Za léčbu pozdějších projevů chronických žilních onemocnění vydá VZP přibližně 300 milionů korun ročně,“ dodává mluvčí Lucie Krausová. Pojišťovny mohou hradit jen zákroky v souladu s platným seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, který vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR.
„Podle tohoto seznamu je možné hradit z veřejného zdravotního pojištění provedení klasického chirurgického zákroku, což je radikální chirurgické odstranění křečových žil,“ upozorňuje mluvčí Krausová.
V rámci odbornosti dermatologie pak pojišťovna plně hradí také takzvanou skleroterapii, používanou u metličkovitých varixů nebo u žilních spojek a zbytků po operaci varixů.
Jiný způsob provedení zákroku, například odstranění křečových žil laserovou nebo radiofrekvenční metodou nebo úplné uzavření nefungující žíly dolní končetiny pomocí speciálního lepidla, zdravotní pojišťovny zatím hradit nemohou.
Pacienti tedy, pokud chtějí zvolit nejmodernější postupy, musí sáhnout do vlastní kapsy.
Doplněk stravy není lékem
Velké peníze se ale točí i v jiné rovině. Lidé spoléhají na samoléčbu. Pod vlivem reklamy věří, že jim pomohou například potravinové doplňky. „Doplňky stravy jsou pouhými potravinami. Nemají doložený léčebný efekt. Jejich užívání rozhodně nevede k vyléčení nebo prevenci chronického žilního onemocnění a znamená pouze odsouvání problému a zhoršování zdravotního stavu,“ upozorňuje doktor farmacie Vladimír Végh. Dokazuje to i fakt, že tyto doplňky stravy si můžete volně, bez receptu, koupit nejen v lékárnách, ale i v prodejnách s potravinami, v drogeriích či na internetu. Naproti tomu skutečný lék z řady venotonik, který má prokázaný léčebný efekt na potlačení zánětu v žilách, a tím na ústup příznaků a projevů onemocnění, může předepsat jedině lékař.
