6. září 2014 7:07 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Ohrozí nás znovu lepra nebo tuberkulóza?

Tuberkolóza | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tuberkolóza | foto: Lidovky.cz

Epidemie a pandemie infekčních nemocí způsobily v lidské historii nejspíš více úmrtí než všechny války dohromady. Může ale mor nebo chřipka způsobit podobnou katastrofu i dnes?

Morová epidemie zahubila ve 14. století čtvrtinu tehdejší evropské populace, za oběť jí padlo zhruba 25milionů lidí. Většinu původních obyvatel Severní Ameriky vyhladily neštovice, spalničky, mor, břišní tyfus a chřipka. Během pandemie španělské chřipky v letech 1918 až 1919 zemřelo více než 21 milionů lidí.

Jak jsme na tom dnes? Hrozbu morových epidemií odstranila antibiotika. Podobné  jsou již sporadické, nemocní se objevují v severní Africe, Indii, Mongolsku či na Sibiři. Dýmějovým morem se však před dvěma lety nakazilo i děvčátko z amerického Colorada. Vloni se mor (bakterie Yersinia pestis) objevil na Madagaskaru. Byť je nyní procento úmrtí výrazně nižší, pořád zůstává jednou z nejsmrtelnějších nákaz. Naštěstí se mor vyskytuje pouze v několika endemických oblastech, kde se zdržují jeho přírodní přenašeči: potkani a krysy.

Spásná antibiotika

Antibiotika pomohla omezit i výskyt malomocenství. Ročně touto nemocí onemocní 250 tisíc lidí, především ve střední Africe a jihovýchodní Asii, objevila se však i ve Španělsku a Rumunsku. První případ lepry v moderních dějinách zaznamenaly nedávno zdravotnické úřady v Irsku. Pacientem je Brazilec, který žije v zemi už několik let.
„Jsou to výjimky, které neohrožují populaci epidemicky. V primitivních podmínkách se špatně dostupnou péčí to může způsobit lokální epidemii. V Evropě ne,“ konstatuje docent Ladislav Machala z pražské Nemocnice Na Bulovce.

ČTĚTE TAKÉ:

Tuberkulóza usmrtí každý rok 1,7 milionu lidí. Obávané souchotiny postihovaly především lidi oslabené a slabší sociální skupiny s nedostatečnou výživou, žijící v tmavých a vlhkých obydlích. Po první světové válce, kdy byla situace nejkritičtější, umíralo na tuberkulózu v Čechách 360 osob ze sto tisíc obyvatel.

Vakcinace sice nechránila před onemocněním, ale průběh choroby ulehčila. Smutný comeback nemoc zaznamenala ve druhé polovině 80. a počátkem 90. let 20. století, kdy byl celosvětový vzrůst počtu osob s nově zjištěnou TBC způsoben vysokým a neustále rostoucím počtem osob infikovaných HIV, jež mají zhoršený imunitní systém a mohou se snadno nakazit další nemocí.

V Česku vloni onemocnělo tuberkulózou 609 lidí, pětinu tvořili cizinci. Údaje za poslední roky nesvědčí o nárůstu ani poklesu počtu nemocných. V budoucnu však může být problémem ztráta imunorezistence. Objevují se odolné tuberkulózní kmeny z věznic v Kyrgyzstánu. Odborníci z Lékařů bez hranic odhadují, že tuberkulózu, kterou nelze vyléčit klasickými léky, má na světě přes tři sta tisíc lidí. Byť ještě před několika lety šlo o formu neznámou, dnes už je multirezistentní jeden ze sedmi pacientů v Evropě. Do Česka, kde v roce 2012 TBC podlehlo 22 lidí, přitom mohou rezistentní kmeny připutovat s cizinci.

Může ve vyspělém světě dojít k epidemii způsobené virem HIV? V míře, v níž je virem postižena populace v subsaharské Africe, kde žije zhruba 60 procent z celosvětově infikované populace, určitě nikoli. V Česku roste počet infikovaných každoročně o 15 procent. „Máme stále malý počet případů, proto je nárůst poměrně rychlý, zatímco v zemích na západ i na východ se oploštil,“ vysvětluje Ladislav Machala.

Uschované neštovice

Osmnácté století bylo obdobím hrůzy z epidemií pravých neštovic. Třetina napadených zemřela. První očkování proti pravým neštovicím provedl anglický lékař Edward Jenner už v roce 1798, ale ještě počátkem 50. let minulého století onemocnělo na světě neštovicemi 50 milionů lidí ročně. Světová zdravotnická organizace vyhlásila v roce 1967 systematickou očkovací kampaň, která vedla k vymýcení neštovic. Vzorky viru jsou ukryty ve dvou přísně střežených laboratořích v Rusku a Spojených státech.

„Od 80. let se neočkuje, nebylo to nijak příjemné. Polovina světové populace je neimunní. Kdyby se virus vypustil mezi lidi, spustil by velkou neplechu,“ poznamenává Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Jisté je, že válka proti infekčním a bakteriálním nemocem neskončí nikdy, protože stále větší propojení světa vytváří dokonalou kultivační nádobu pro jejich šíření. Evoluce probíhá dál, patogenní bakterie a viry toho využívají.

„Chřipkový virus typu A je extrémním příkladem evoluční přizpůsobivosti virů, schopných dokonale využít podmínky vytvářené člověkem,“ říká Ladislav Machala. V roce 2002 vyděsil svět těžký respirační syndrom neboli SARS, který se objevil v Číně. Rostou obavy z viru MERS, který vyvolává smrtelné zápaly plic. Nákaza se rozšířila vloni z Arabského poloostrova. Takové věci se budou dít pořád, shodují se odborníci. Pokud bude fungovat systém bdělosti, zdravotníci dokážou zareagovat včas.

Marie Lucová

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.