Dobře čitelná pouhým pohledem bývá například porucha štítné žlázy, která vyvolává zduření svalů. A ty pak mohou doslova vytlačit oko z důlku. Tohoto jevu si povšimli už lékaři v dávných dobách. Řada dalších onemocnění jim ale zůstávala utajena především proto, že nedokázali nahlédnout dovnitř oka. Poprvé jim to umožnil až oftalmoskop, neboli takzvané oční zrcátko. „V současnosti máme velkou výhodu i v tom, že dokážeme pomocí léků rozšířit zorničku a velmi detailně si prostudovat oční pozadí,“ říká profesorka Jarmila Heissigerová, přednostka Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
|
„Při té příležitosti můžeme třeba zjistit, zda má pacient poškozené oční cévy, což bývá typické pro lidi, kteří trpí vysokým tlakem či diabetem.“ V současné době se její pracoviště podílí na výzkumu financovaném prostřednictvím grantu vyhlášeného pražskou Univerzitou Karlovou, který je zaměřený na metabolická onemocnění a jejich komplikace v různých tělních orgánech, včetně oka. Ukazuje se, že nejčastěji může oční lékař (oftalmolog) při vyšetření očí zachytit kromě známek diabetu a projevů onemocnění štítné žlázy i některé dědičně podmíněné choroby.
Dvojice tichých zabijáků
Oči pomohou odhalit dokonce i zdravotní problémy, které sice nebolí, a přesto mohou v organismu napáchat velké škody. Ne nadarmo se o nich mluví jako o tichých zabijácích. Jedním z nich je vysoký krevní tlak.
„Oční cévy u hypertoniků se uzavírají a nedokrvují sítnici, v některých místech můžeme proto pozorovat drobná krvácení,“ uvádí profesorka Heissigerová. „Tepna je navíc v souvislosti s hypertenzí natlakovaná a utlačuje žílu, někdy může dojít i k jejímu uzávěru.“
Poměrně často se to v poslední době podle jejích slov stává i mladým aktivním mužům. Obzvláště třeba po náročné vysokohorské túře, při níž málo pijí. Nadměrná námaha spolu s dehydratací mají pak obvykle na svědomí akutní uzávěr cévy. Jestliže tomuto pacientovi oční lékař změří krevní tlak, velice často zjistí, že je vysoký. K tichým zabijákům patří i cholesterol. Jeho vysokou hladinu v krvi může signalizovat v periferii rohovky bělavý až žlutavý prstenec, v němž se hromadí cholesterolové krystaly. „Vyskytuje se celkem běžně u osob vyššího věku,“ konstatuje docent Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České společnosti pro aterosklerózu. „Objeví-li se ale u lidí do věku 40 let, pak jde o jednoznačnou známku vyšší hladiny cholesterolu v krvi.“
Poměrně častý bývá tento nález i u nemocných s familiární hypercholesterolemií (tedy dědičně podmíněnou vyšší hladinou cholesterolu), u nichž se může nemoc projevit už v dětském věku. Všímavý pediatr si leckdy povšimne typického prstence v periferii rohovky a malého pacienta odešle na specializované vyšetření krevních tuků.
Obraz roztroušené sklerózy
Při očním vyšetření mohou lékaři ale rozpoznat i vzácnější choroby. Jednou z nich je sarkoidóza, která bývá považována za autoimunitní onemocnění. Její přesná příčina však není doposud známá. Pacienti mívají na různých místech velké granulomy, nejčastěji v plicích, ale i na kůži, v kloubech a nebo v očních tkáních.
Vidíte skvěle? Možná si lžete. Nejdůležitější za volantem je zrak řidiče |
„Relativně často přicházejí do naší neurooftalmologické ambulance pacienti s izolovaným zánětem zrakového nervu,“ poznamenává profesorka Heissigerová. „Mnohdy to bývají mladí lidé kolem třicítky, kteří náhle přestanou vidět na jedno oko.“ Při podrobnějším průzkumu lékař zjistí, že pacient má zanícený zrakový nerv za okem. A právě to bývá mnohdy prvním příznakem roztroušené sklerózy.
U jiných pacientů je prvním projevem roztroušené sklerózy nitrooční zánět. U těchto nemocných obvykle nedochází k většímu postižení nervů. Jen málokdy končívají na vozíčku a až do vysokého věku je není třeba léčit těžkými léky. Této souvislosti si povšimli i zahraniční odborníci na nitrooční záněty, ale proč ke zmíněnému jevu dochází, se dosud nepodařilo nikomu vysvětlit.
Spolupráce s onkology
Úzkou spolupráci mají oftalmologové také s onkology. Leckdy právě oční lékař jako první zjistí, že pacient má nádor mozku. Lidé si přijdou pro brýle a během vyšetření se ukáže, že mají známky zánětu typické pro nádorové onemocnění,“ zmíní se profesorka Heissigerová. „Pokud zobrazovací metody moje podezření potvrdí, je možné ještě vyšetřit oční tekutiny a díky tomu zjistit i typ nádoru.“ Velmi úzkou vazbu k očím mají zejména krevní nádory – lymfomy. Pokud se nádorové buňky objeví nejprve v oku, pak je značné riziko, že časem zasáhnou i mozek. Jestliže ale zasáhnou nejprve mozek, bývá oční postižení méně časté. Ve světě se proto vedou spory o to, zda v těchto případech léčit pouze oko, a nebo nasadit celkovou chemoterapii, která ovšem může mít vedlejší účinky.
„Přikláníme se i přesto zatím k celkové léčbě,“ uvádí Jarmila Heissigerová. „Už proto, že pokud nádorové buňky napadnou životně důležité centrum mozku, je pacient bezprostředně ohrožený na životě.“
Už teď se ale ve světě rozvíjejí nové metody analýzy DNA a RNA, s jejichž pomocí by bylo možné přesněji určit typ nádoru a tím případně některé pacienty ochránit před náročnou invazivní léčbou.
Vyčíst z očí úplně všechna celková onemocnění samozřejmě není možné. Chorob, kde to oftalmologové dokážou, je už ale celá řada. Mnohdy se jim to daří ve chvíli, kdy pacient nemá ani tušení o tom, co může být skutečnou příčinou jeho zdravotních obtíží.
