Neděle 29. března 2020svátek má Taťána 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Pacientům můžeme dát větší naději, říká onkolog

Technika v medicíně jde rychle dopředu, hodnotí profesor Marek Svoboda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Technika v medicíně jde rychle dopředu, hodnotí profesor Marek Svoboda | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jsem rád, že dnes můžeme dávat pacientům větší naději, říká profesor Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, největšího pracoviště pro léčbu nádorů v republice, které si připomíná 85. výročí založení.

LN Pokud si člověk nahmatá někde na těle bulku, kam má zamířit? Rovnou do vašeho ústavu?
Když si na těle nahmatáte něco podivného, ještě to nemusí být nádor. Jděte s tím hned ke svému praktickému lékaři. Pokud je to zodpovědný člověk, situaci posoudí a případně vás pošle ke specialistovi, který může onkologickou diagnózu potvrdit, anebo přímo k nám, má-li důvodné podezření, že se o rakovinu skutečně jedná.

Podle našich i zahraničních zkušeností je důležité, aby pacient zahájil putování zdravotnickým systémem u zkušeného praktického lékaře nebo specialisty, kteří ho pak dále nasměrují. Správná logistika je stejně důležitá jako dodržování postupů léčby. I proto nyní ve spolupráci s Jihomoravským krajem vypracováváme žádoucí trajektorie postupu pacienta z regionu do komplexního onkologického centra a naopak. Pacient od praktického lékaře nebo specialisty projde okresní nemocnicí, kde často mají lepší termíny pro CT a jiná vyšetření, a jakmile se podezření na rakovinu potvrdí, je předán k léčbě do komplexního onkologického centra, které je v každém kraji. Takto lze postupovat u většiny solidních nádorů.

Nejhorší je, když potenciální pacient váhá, jestli má někam jít, hledá na internetu informace, které ho zmatou, shání známosti, které mohou být úplně zbytečné. Ztrácí čas, kdy se už mohl léčit.

LN Odkdy jsou vlastně lékaři schopni léčit rakovinu?
Již na kostech mumií ze starověkého Egypta jsou známky po metastázách – dceřiných ložiscích nádorů. Z té doby (asi 1600 let př. n. l.) pocházejí i první doložitelné záznamy o nádorech a jejich neúspěšné léčbě vypálením. Galén ve 2. století n. l. popsal naději na vyléčení, když se rakovina prsu chirurgicky odstraní včas. Ale až od druhé poloviny či spíše konce 19. století se dá hovořit o skutečné chirurgické léčbě rakoviny díky rozvoji aseptických přístupů a celkové anestezie, tedy uspání a znecitlivění pacienta. Dalším významným krokem bylo použití rentgenových paprsků k ničení nádorů – to se dostáváme do roku 1902.

LN Docela brzy...
To tedy ano, Röntgen začal dělat pokusy s tímto zářením ve vakuové trubici v roce 1895, ale již záhy se zjistila aplikovatelnost jeho paprsků. Přístroje využívané k ničení nádorových buněk se skutečně dostaly do praxe poměrně rychle. Tak vznikl obor radioterapie. No a první světová válka přinesla na bojiště smrtící válečné plyny, například yperit. Toto zlo se v poválečném výzkumu využilo v boji proti nádorům. Od yperitu byly odvozeny první protinádorové léky. Vznikla dnešní chemoterapie, která už ovšem používá jiné látky. Zásadní průlom přinesl koordinovaný výzkumný program v USA ve druhé polovině 20. století, který cíleně zkoumá, jestli nově objevené látky mohou ničit i nádory.

V lednu 1935 zahájil činnost náš ústav, od počátku vybavený nejmodernější ozařovací a operační technikou. Bylo tu pět rentgenoterapeutických přístrojů, další přístroje využívající záření prvku radium, dva operační sály a samostatné laboratoře pro diagnostiku a výzkum nádorů. V té době se začalo věřit, že boj s rakovinou lze vyhrát.

LN Spojení výzkumu a klinické praxe si váš ústav udržel dodnes...
Ano, díky tomu mohl v každé době okamžitě do praxe zavádět ty nejmodernější postupy léčby, nebo dokonce stát při jejich objevování. Od sedmdesátých let se i tady uskutečňovaly třeba experimenty s novými chemickými léky cytostatiky a s imunoterapií. Imunoterapie od té doby prošla obrovskými proměnami a dnes věříme, že představuje nový pilíř onkologické léčby. Je to postup, při kterém se snažíme vybudit imunitní systém pacienta tak, aby sám nádor poznal a zničil.

Kromě ní máme od devadesátých let cílenou léčbu, která je někdy v médiích označována jako biologická léčba. Ta využívá protilátky nebo malé molekuly zacílené na nádorové buňky. V celkovém souhrnu tedy dnes máme škálu možností, jak nádor odstranit nebo zastavit, a často se nám to taky daří. Ale nevyjde to pokaždé.

LN Jaká je tedy úspěšnost léčby?
Ročně v České republice onemocní nádorovými chorobami až 90 000 lidí. Z nich se nám bohužel asi 25 000 nepodaří zachránit. Některé diagnózy, například nádory slinivky břišní a plic, zůstávají velmi závažné. U jiných, jako jsou třeba nádory prsu, hrdla děložního, tlustého střeva, ledvin, kůže nebo lymfomy, máme výsledky stále lepší.

LN Čím to?
Hodně nám pomáhají screeningové programy, díky kterým se k nám hodně pacientů dostává brzy, s nádorem v časné fázi. Někdy jej stačí chirurgicky vyříznout a je hotovo, protože žádné metastázy se ještě nevytvořily. A máme k dispozici nové léky a vyspělejší léčebné techniky. U nás v ústavu třeba využíváme robotickou chirurgii. Ta neznamená, že by samostatně operoval robot. Je to zařízení, které obsluhuje chirurg, ale jímž se dostane i do zákoutí těla, kde by se mu rukama operovalo těžko. Je schopen být díky této technice mnohem preciznější. Anebo radioterapie – je možné ji aplikovat ve vyšších dávkách, přitom s mnohem menšími problémy a toxicitou, než tomu bylo v minulosti.

LN Jak dlouho trvá, než se nový zahraniční postup dostane k nám?
Když se třeba ukáže jako výhodnější některý nádor nejdřív ozařovat a potom chirurgicky odstranit, můžeme tento poznatek velmi rychle zařadit do našich postupů. Ostatně náš ústav se přímo účastní mezinárodních studií, teď například výzkumu sarkomů, tedy vzácných nádorů pojivové tkáně. Mnohé poznatky máme z první ruky.

Jiné je to u nových léků. Pro ně je nutné nejenom posoudit, jestli opravdu přinášejí lepší výsledky, ale také najít nějakou úhradu. Řekl bych, že to se u nás děje relativně rychle, podobně rychle jako v zahraničí. Ale může se stát, že konkrétní pacient spadne do mezidobí, kdy lék už existuje, ale nemá ještě stanovenu úhradu. Ale to se stává i v zahraničí. Řekl bych, že třeba ve srovnání s Polskem, Slovenskem nebo Velkou Británií jsou na tom naši pacienti lépe.

LN Někdy se říká, že rakovina se časem stane chronickou nemocí, při níž bude možné pacienta dlouho udržet v dobrém stavu.
Jak jsem již zmínil, většinu nádorů dokážeme úplně vyléčit. Problémem jsou ty, které již mají metastázy. Ale i tam v poslední době máme úspěchy. Pokud je metastáz málo, můžeme je odstranit chirurgicky nebo cílenou radioterapií. A dokonce u některých diagnóz, kde dříve objevení metastáz znamenalo jistotu špatného osudu, se nám teď daří pomocí imunoterapie či cílené léčby udržovat nádorové onemocnění v chronickém stavu. U některých pacientů dokonce metastázy úplně vymizí. V duchu si říkáme – nám se to podařilo, pacient je vyléčený, ale neříkáme to s takovou jistotou nahlas, nesmíme zradit jeho důvěru, kdyby se to pak ukázalo jinak. Ale celkově v mnoha případech dokážeme i pacientům v pokročilých stadiích prodloužit život někdy o léta. Ale opět: pozor na přehnaný optimismus.

LN Proč by optimismus škodil?
Dodávat optimismus našim pacientům je potřeba, ale na straně druhé šířit zprávy, že jsme objevili lék na rakovinu, mohou vést k tomu, že zklameme jejich naděje. Opakující se tvrzení o tom, že rakoviny se již nemusíme obávat, protože máme biologickou léčbu, mohou vést k tomu, že lidé nebudou chodit na preventivní prohlídky, nebudou dodržovat zdravý způsob života. A úspěch, který máme díky včasnému záchytu při screeningových vyšetřeních, bude pryč.

LN Proč jste se rozhodl pro onkologii, tedy obor ne vždy optimistický? To musí být náročné pro vaši psychiku.
Ano, je. Medicínu jsem začal studovat v roce 1994. Jako student už jsem sledoval novinky o cílené léčbě, která právě tehdy začínala. Později jsem byl na stáži Dana Farber Cancer Institute, pracovišti Lékařské fakulty Harvardovy univerzity v USA. Zrovna se tam podíleli na objevu a zavádění nové léčby chronické myeloidní leukemie-místo transplantace kostní dřeně podávali medikamenty pro cílenou léčbu. Díky ní je dnes většina těchto pacientů schopna přežívat i desítku let, případně se vyléčit trvale. Po té stáži jsem věděl, že se chci věnovat onkologii, protože prožívá úplně novou etapu, že chci být u toho a dávat pacientům novou, větší naději.

Premium

KOMENTÁŘ: Koronavirus je hrou o čas. Do roka onemocníme všichni

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejdéle do roka koronavirem onemocníme všichni. Jde jen o to, aby se lidé s těžším průběhem choroby mohli během...

Premium

Úspěšný recept na koronavirus pochází z Číny a zní jasně: Chce to být tvrdý!

Lidé v ochranných rouškách během ranní dopravní špičky v Pekingu. (9. března... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Inspirace pro svět: Jak se vlastně Číně podařilo silně zkrotit zákeřnou chorobu? Zatímco pro většinu Západu se...

Premium

Koronavirus nám vletěl do imunitně naivní populace, tvrdí parazitolog Ježek

Petr Ježek, primář laboratoře klinické mikrobiologie a parazitologie nemocnice... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tým primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Petra Ježka z příbramské oblastní nemocnice je jedním z...

HLEDÁME TESTERKY: Otestujte s námi houbičky PUR Active od Viledy
HLEDÁME TESTERKY: Otestujte s námi houbičky PUR Active od Viledy

Přihlaste se do testování a vyzkoušejte houbičky PUR Active, které se nemusíte bát použít ani na povrchy, jako je teflon a sklokeramické desky.

Najdete na Lidovky.cz