19. března 2015 6:58 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Pacientům po infarktu klid nesvědčí. Hýbat by se měli okamžitě

Neviditelný strašák - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neviditelný strašák - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Mnozí pacienti žijí stále v domnění, že se musí po infarktu šetřit. Ve skutečnosti je to naopak. Odborníci se dnes shodují na tom, že s pohybovou aktivitou po prodělaném infarktu je třeba začít co nejdříve.

„Akutní nemocniční rehabilitační péče funguje dobře již nyní,“ míní doktor Vladimír Tuka z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Pacienti po nekomplikovaném infarktu myokardu cvičí do 24 hodin od katetrizačního ošetření a již týden po infarktu mohou absolvovat zátěžové vyšetření. Díky němu zjistí, jaká zátěž je právě pro ně optimální, a zároveň získají větší jistotu při mírnějším cvičení. Opakované vyšetření působí na pacienty i motivačně, už proto, že mohou porovnávat své zlepšení.

Na zdejší klinice navíc už před dvěma lety nabídli pacientům po infarktu myokardu nebo kardiochirurgické operaci tříměsíční program kardiovaskulární rehabilitace. Jeho základem je především řízená pohybová aktivita.

Pacientům tu ovšem poskytují i poradenství ve výživě, odvykání kouření či psychologické konzultace. „Na individuální úrovni se nám podařilo ‚rehabilitovat‘ i s pacienty, kterým byl pohyb vzhledem k jejich kardiologickému onemocnění zakazován,“ uvádí doktor Tuka, „například s pacienty s chronickým srdečním selháním, těžší arteriální hypertenzí či po operacích vrozených srdečních vad.“ 

Zahraničí má náskok

Center věnujících se kardiovaskulární rehabilitaci je u nás zatím jen několik, zatímco v zahraničí podobné programy velmi dobře fungují už celou řadu let. Pacienti, kteří včas projdou kardiorehabilitací, mají podle zahraničních zkušeností minimálně o 25 procent nižší úmrtnost než ti, kteří ji neabsolvují. A riziko dalšího infarktu je u nich o 47 procent nižší.

V Evropě začal program kardiovaskulární rehabilitace prosazovat už před 18 lety profesor Hugo Saner z Bernu. Tehdy ho nabídl prvním 44 pacientům, dnes už ve Švýcarsku existuje celkem53 center, která poskytují ambulantní programy, a 13 rezidenčních center, jež mají charakter našich lázní. Švýcaři mají program kardiovaskulární rehabilitace zakotvený ve zdravotnickém systému a hrazený ze zdravotního pojištění. 

Zatímco u nás byl teprve nedávno schválen kód pro kardiovaskulární rehabilitaci, který je ale podle slov doktora Tuky ohodnocen jen velmi nízkou bodovou hodnotou. Zůstává proto otázkou, zda bude pro ambulantní kardiology dostatečně motivující tento kód nasmlouvávat. Rehabilitační péči o kardiaky však naštěstí nabízejí i některá lázeňská zařízení, například v Poděbradech nebo Konstantinových Lázních. A tady je, zdá se, situace podstatně příznivější. 

Do lázní hned po operaci

Všichni pacienti po operaci srdce mají nárok na čtyřtýdenní lázeňský pobyt hrazený zdravotní pojišťovnou. Zaměřený je především na rehabilitaci a uvolnění psychického stresu. Pomáhá ale i zlepšit pohyblivost hrudníku, podpořit funkci plic a celkově zlepšit kondici. Časná rehabilitace po kardiochirurgických výkonech přitom většinou navazuje přímo na hospitalizaci. Jinak řečeno pacient může asi týden po operaci vyměnit nemocniční lůžko za lázeňské. „Program časných rehabilitací po operacích srdce funguje v našich lázních již více než deset let a stal se standardní součástí pooperační rehabilitace,“ říká primář Vít Mařatka, lékařský ředitel Lázní Poděbrady.

Hlavním cílem programu je prostřednictvím komplexního přístupu k pacientovi co nejvíce urychlit průběh pooperační rehabilitace. Počet pacientů, kteří program časné pooperační rehabilitace absolvují, v posledních letech významně narůstá, přesto jsou zde podle slov pana primáře schopni uspokojit téměř veškeré žádosti.

Obdobně jsou na tom i v Léčebných lázních Konstantinovy Lázně, kde je rovněž zájem o časnou rehabilitaci po srdečních operacích enormní. „Poptávku můžeme přesto v současné době uspokojit stoprocentně,“ říká vedoucí léčebného úseku, primář Pavel Vaněk. Podle jeho slov může pobyt v lázeňském zařízení přispět ke zkrácení pracovní neschopnosti, rychlejšímu návratu do pracovního procesu a oddálení invalidity. A také ke zlepšení tolerance fyzické i psychické zátěže. Pacienti se v lázních naučí soběstačnosti a díky tomu získají i klid a sebejistotu do následného domácího ošetřování. Jinak řečeno si uvědomí, „co si doma mohou dovolit“.

Kromě toho zde získají i poznatky o správných pohybových a stravovacích návycích. Pokud je přijmou za své, pak je leckdy možné postupně snižovat množství a dávky nutných medikamentů a zároveň tak snižovat rizikové faktory, jež vedou ke vzniku aterosklerózy a jejích orgánových komplikací.

Leckdy přitom záleží na zdánlivých maličkostech. „Velice příznivý vliv na kardiovaskulární systém a jednotlivé rizikové faktory má už snížení nadváhy či obezity o pouhých pět až deset procent,“ říká Věra Boháčová, nutriční terapeutka Fóra zdravé výživy.

Ivana Matyášová, autorka je spolupracovnice redakce