Neděle 28. listopadu 2021, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zdraví

Pandemie ohrožuje duševní zdraví. Jak psychické problémy ustát?

Deprese (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Doporučujeme
Dopady epidemie na psychiku jsou možná méně vidět než ty tělesné. Nelze je ale přehlédnout. Často jde o prohloubení duševních problémů, které měli lidé už před příchodem viru.
  6:15

Jarní první vlna covidu-19 proběhla za všeobecných obav, a nakonec i úlevy. Ačkoliv byla krátká, podepsala se na psychickém stavu Čechů a Češek. Tvrdí to docent klinické psychologie Marek Preiss z Národního ústavu duševního zdraví. Část specialistů, především z krizových center, upozorňovala už na jaře na nárůst domácího násilí a jiných negativních jevů.

„Vzhledem k jen krátké přestávce mezi první a druhou vlnou nebylo na nápravu mnoho času,“ říká docent Preiss. Obecněji lze podle něj dopady pandemie na psychiku chápat hierarchicky ve smyslu zvládání zátěže.

„V první řadě jako takzvané daily hassles, tedy k životu patřící nepříjemnosti, které vnímáme jako různě zatěžující a hůře či lépe se s nimi vyrovnáváme,“ vysvětluje Preiss. „Hned pak je to jedna z příčin rozvoje duševní poruchy nebo choroby, a nakonec i přímá a hlavní příčina rozvoje duševní choroby nebo poruchy, například jako mimořádná psychická zátěž.“

Když se to všechno sečte…

Na podzim zasáhla Česko koronavirová tsunami. Počty nově nakažených se začaly pohybovat v tisících. Zprávy vypadaly hrozivě a hrozivé i byly.

I když se v době psaní tohoto textu počty nových případů snižovaly, nebo alespoň příliš nerostly, je jasné, že ještě není vyhráno. „Skutečně se domnívám, že epidemie covidu-19 je u nás v projevech dopadu stresu stále přítomná, i když si můžeme přát opak,“ upozorňuje docent Marek Preiss.

„Nejhůře situaci zvládají lidé, pro které samotné dopady pandemie, například omezení pohybu a ekonomická nejistota, nejsou jediný a základní problém, ale připojují se k jiným okolnostem,“ vysvětluje klinický psycholog.

Kombinace stresorů

Jinými okolnosti mohou být například dlouhodobé vztahové potíže. „Kombinace většího počtu výraznějších stresorů, ke kterým se dopady pandemie přidávají, je častější než izolovaný dopad pandemie samotné,“ vysvětluje docent Marek Preiss.„Vzhledem k tomu, kdy pandemie začala, můžeme pozorovat dopady stále jen v řádu měsíců. Nejčastější reakcí jsou příznaky úzkosti nebo deprese.“

Konkrétní projevy psychických obtíží se podle něj mohou u jednotlivých lidí lišit. „Mohou se objevit jako součást případně se rozvíjející poruchy přizpůsobení, například v souvislosti s omezenými možnostmi volného pohybu, vzniku napětí a konfliktů v domácnosti a podobně.“

Dlouhodobé problémy

Někdo je psychicky otužilejší, jiný zase méně. K depresím a úzkostem mají blízko ti, kteří by podle docenta Preisse byli ohroženi i v optimálních podmínkách bez pandemie. Jsou to většinou lidé zvládající nadměrnou zátěž v souvislosti s jinou nadměrnou zátěží.

Například pečují o nemocné členy rodiny, prožívají vztahové krize, jako jsou rozvody a rozchody, nebo se musí smířit s výraznými změnami příjmu. Mohou mít potíže se splácením půjčky, nebo se učí pracovat v nových, ztížených podmínkách.

Tématu psychických následků pandemie se věnuje také nejstarší nepřetržitě vycházející lékařský časopis na světě The New England Journal of Medicine (NEJM).

Ohrožení zdravotníci

Prestižní periodikum považuje za nejzranitelnější psychiku lidí, kteří covidem-19 přímo onemocněli, a osob se zvýšeným rizikem onemocnění, včetně seniorů. Dále NEJM mluví o lidech se zhoršenou funkcí imunitního systému a osobách, které s nimi žijí nebo o ně pečují ve společném prostředí. V nebezpečí jsou také lidé, kteří mají obtíže s užíváním návykových látek.

Obzvláště citliví k emočním problémům jsou vzhledem k vysokému riziku vystavení viru také poskytovatelé zdravotní péče. Psychické problémy u nich může odstartovat nedostatek osobních ochranných prostředků, delší pracovní doba a zapojení do emocionálních a etických rozhodnutí, která se týkají léčby. Zdravotníci se také často obávají, že nakazí své blízké.

Jak se bránit

Mohou být některé psychické problémy dlouhodobé, nebo dokonce nevratné? Docent Preiss je optimistický. Tvrdí, že pokud pandemii vnímáme jako primární psychickou zátěž, s jejím ukončením základní stresor mizí. Psychický stav postiženého by se měl vylepšit. Platí to ovšem jen v ideálních podmínkách.

„V případě prodlužování stresu, což může být třeba dlouhodobé snížení příjmu nebo neschopnost splácet půjčky, se typicky psychické potíže v čase také protahují,“ popisuje Preiss.

Psychickým problémům se podle něj můžeme bránit strukturováním svého času, stanovováním priorit pro každý den a dodržováním mentálně hygienických pravidel. „Patří mezi ně zařazení tělesné aktivity a příjemných odměňujících aktivit do každodenního režimu a také udržování kontaktu s rodinnými příslušníky a přáteli,“ dodává klinický psycholog.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Mohlo by vás zajímat