Lidovky.cz: Poslední dobou se zdá, jako by se počet lidí trpících alergií zvyšoval. Je to opravdu tak?
Faktem je, že v posledních desetiletích se alergie zařadila mezi běžné civilizační choroby a nárůst alergických onemocnění je označován jako nejvýznamnější neinfekční civilizační epidemie. Podle některých dat se v ČR za posledních sto let počet alergiků zvýšil až na 30 procent populace, zejména v pylových obdobích. Nevíme přesně, proč počet alergiků narůstá. Domníváme se, že je to změnou způsobu života. Nejvíc času trávíme v interiérech, kde vdechujeme roztoče, významný alergen pro rozvoj průduškového astmatu. Současně máme nové potravinové vstupy jako je třeba exotické ovoce, nové druhy koření. Navýšením hygieny jsme snížili bakteriální tlak, čímž jsme zároveň znemožnili úplné dozrání imunitního systému dětí. Jestliže je dnes obecně přijímána informace o tom, že každý čtvrtý v populaci je alergik, Světová zdravotnická organizace (SZO) uvádí, že v dalších 10–15 letech to může být každý druhý. Proto se možnostmi prevence alergie SZO začala zabývat a alergie se dostala k jednání i na půdu Evropského parlamentu.
Chladovou alergii si můžete vypěstovat v klimatizované kanceláři, říká lékař |
Lidovky.cz: Co je vlastně alergie - jakou reakci tělo vytváří?
Alergie není onemocnění jednoho orgánu, ale celková porucha imunity ve smyslu zvýšené reaktivity na některé běžné podněty. Alergie přestala být orgánovou nemocí (např. není pouze onemocnění nosní, plicní či kožní), ale je chápána jako systémové imunologické onemocnění. V pozadí alergie a všech forem alergických reakcí je alergický eozinofilní zánět, který postihuje sliznice a pokožku a podílí se na jejich hyperaktivitě. Atopik je člověk, který „reaguje jinak“. Slovo má řecký základ: atopos, což znamená zvláštní, cizí.
Lidovky.cz: Alergie se může u lidí vyvinout i v průběhu života. Jak je to možné. Jak tato intolerance vznikne?
Díky genetickému základu jsme do určité míry naprogramování reagovat na běžné podněty vnějšího prostředí nadměrně – hypersenzitivně. Jedná se o vrozenou náklonnost k riziku vzniku alergie. Genetický základ se netýká jen jednoho genu, více genů se podílí na naší odlišné reaktivitě. Dnes můžeme odhadnout, do jaké míry je naše dítě ohroženo rizikem rozvoje alergického onemocnění. U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30 procent. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 procent.
Lidovky.cz: Jaké alergie jsou nejrozšířenější?
Aby se vrozená dispozice pro alergii projevila, je třeba působení řady další vlivů z vnějšího prostředí – jedná se o kontakt s alergeny domácího prostředí (roztoči a zvířectvo chované v interiérech) a o alergeny vnější jako jsou pyly a plísně. Nejčastější jsou tedy tyto alergické vazby. Ale disponovaný jedinec se může senzibilizovat na vzácné podněty, pokud je s nimi často v kontaktu. Měla jsem pacienta pěstitele tulipánů, který se stal alergickým na jejich pyl, ač tyto květy jinak běžně nealergizují. Alergická onemocnění urychlují virová onemocnění v dětství a znečištění ovzduší.
Lidovky.cz: Jak je to s alergií na prach? Nevzrůstá počet alergiků na prach ve městech?
Nejdříve bychom si měli říci, co je to vlastně alergen. Jedná obvykle o látku bílkovinné povahy, na které náš imunitní systém reaguje přecitlivěle a vytváří proti ní tzv. alergické protilátky typu IgE. Náš obranný imunitní systém reaguje tedy na látky, které jsou běžné a jinak pro organizmus neškodné. Pokud kontakt s alergenem trvá či se i zvyšuje, organizmus se stává na určitý podnět více a více přecitlivělým, reaguje až bouřlivě. Při opakovaném kontaktu s alergenem dochází ke zvýšené tvorbě alergických protilátek - senzibilizujeme se na určitý konkrétní alergen. My ale nereagujeme na hrubý prach venkovního prostředí, ten nás dráždí spíše mechanicky svými hrubšími částicemi. Nás senzibilizuje zejména prach interiérů s alergeny domácího prostředí. Často nám naši pacienti říkají – „jsem alergický na prach“. Ale co je to vlastně prach? Bytový prach je směs, v níž najdeme částečky textilií, zvířecí chlupy, plísně, bakterie, rozpadlá tělíčka hmyzu a roztočů. Jedná se směs látek, na které jsme se senzibilizovali.
Lidovky.cz: Může se u člověka vyvinout alergie, pokud pracuje v klimatizovaném prašném prostředí kanceláře?
Může, pokud je geneticky významně předurčen. Ale zde by bylo potřeba skutečně blíže popsat, jaké prašné prostředí máte na mysli, neboť jak jsem již uvedla „není prach jako prach“. Jedná se o směsi, které se liší dle prostředí a třeba i dle druhů průmyslové výroby. Obecně však starší, neošetřovaná klimatizace může být sama o sobě zdrojem nebezpečných alergenů, mám na mysli plísně.
Lidovky.cz: Kanceláře jsou plné špíny z koberců, prachu ze starých tiskovin, atd. Do toho je v nich často používaná klimatizace. Může to vést k tomu, že se u člověka objeví alergie na tzv. prašné prostředí?
Jedná se o případnou otázku. Pokud si promítneme, kolik času trávíme ve vnějším prostředí, tak to bude maximálně 5-10 procent z celého dne maximálně při přesunu mezi zaměstnáním a domovem. Dnes v nových administrativních budovách jsou běžné stíratelné povrchy, ne každý však má tuto možnost. Ano, máte pravdu, mám mezi svými alergickými pacienty dosti zaměstnanců soudů, finančních úřadů a dalších administrativních profesí, kteří sídlí ve starších budovách a jsou v kontaktu s archivními dokumenty. Vývoj k senzibilizaci je však stejný jako u jiných alergických vazeb - je potřeba genetická dispozice a nevhodné prostředí s vyšší koncentrací vdechovaných alergenů. Pak se skutečně mohou rozvinout alergické příznaky s vazbou na profesní „ prašné“ prostředí.
Lidovky.cz: Jak dospělý člověk nejsnáze pozná, že se u něj rozvíjí alergie?
Nejčastějším onemocněním dospělého věku je alergická rýma. Mezi hlavní příznaky alergické rýmy patří vodnatý nosní sekret, s kýcháním, spolu s pálením a slzením očí. Průběh je obvykle bez teplot, antibiotická léčba bez příznivého efektu. Příznaky se mohou objevovat několik let v pravidelném ročním období. Jakmile si tyto příznaky řádně uvědomíme, je vhodné vyhledat lékaře – alergologa. Ten pomocí anamnézy, kožních testů a laboratorních vyšetření zjistí, zda se opravdu jedná o alergii a který konkrétní alergen reakci vyvolává. Lékaři varují, že neléčená alergická rýma může vést až k propuknutí astmatu a zvyšuje také nebezpečí rozvinutí více alergií. Během života se může počet alergických onemocnění u alergického jedince zvyšovat nebo může přecházet jedno onemocnění v jiné. Případně může dojít k dlouhodobému „zklidnění“ (remisi) alergie, ale je nutné přiznat, že alergikem zůstáváme celý život.
MUDr. Irena Krčmová, CSc.Primářka v Ústavu klinické imunologie a alergologie fakultní nemocnice v Hradci králové V roce 2000 jí byla udělena cena České lékařské společnosti J. E. Purkyně za soubor prací o specifické alergenové imunoterapii a v roce 2010 první cena za původní publikaci v časopisu Alergie. Od roku 2003 se podílí na výuce studentů Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Od roku 2005 je členkou voleného výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie a členkou Lektorského sboru České iniciativy pro astma. |
Lidovky.cz: Existují nějaké „alternativní“ způsoby, jak alergii zmírnit? Dočetla jsem se o pití zeleného čaje, kloktání vincentky, atd...
Nejsem zastáncem alternativních metod, neboť neřeší podstatu alergického onemocnění. Ale některé postupy považujeme za podpůrné a vhodné. Zrovna oplachy nosních sliznic Vincentkou či mořskou vodou k nim patří.
Lidovky.cz: Jak moc je pravděpodobné rozvinutí více druhů alergií naráz?
Je prokázáno, že pokud trpíme jedním typem alergie, je vysoce pravděpodobné, že se u nás projeví i další forma. Jednoho pacienta tak často trápí alespoň dva typy alergií – například spojení alergického astmatu a alergické rýmy či atopického ekzému. Někdy v této souvislosti mluvíme o takzvaném „atopickém pochodu“. Obvykle nejdříve, nejčastěji do tří let věku, vznikají kožní projevy (atopický ekzém) a projevy potravinové alergie. Pokud se alergie rozvíjí později, postihuje častěji dýchací cesty (vznik alergické rýmy a průduškového astmatu). V České republice se uvádí výskyt ekzému kolem 5 procent, alergické rýmy až 25-30 procent, průduškového astmatu asi 8-10 procent .
’Alergická reakce může být smrtelná, zákon o restauracích ale nepomůže’ |
Lidovky.cz: Jak by se měli chovat alergici na jaře? Existuje nějaký způsob, jak se reakci na pyl vyhnout či ji zmírnit?
Hlavním pravidlem pro kvalitní život alergika je včasná prevence a snaha o co nejmenší kontakt s alergenem. Podle výskytu alergenu ve vzduchu můžete plánovat denní aktivity nebo začít s preventivním užíváním léků. Výskyt pylových alergenů v ovzduší je závislý na aktuálním počasí. Pokud se oteplí, množství pylu se vždy zvyšuje, v deštivých dnech naopak klesá. Sledujte pylové zpravodajství. Alergikům na pyly pomůže, když se po příchodu domů převléknou do čistého oblečení, protože pyl se na oblečení zachytí. Vhodné je i osprchování, které vás zbaví pylových zrnek na pokožce a ve vlasech. Přitěžujícím faktorem sezónní alergie mohou být také roztoči, kterým se daří zejména v matracích a ložním prádle. Množení roztočů je závislé na stupni vlhkosti prostředí a k růstu potřebují potravu (šupiny kůže) a místa pro růst (koberce, lůžko, čalounění, závěsy). Roztočové alergeny jsou obsaženy ve fekáliích roztočů a v této podobě se stávají vdechovaným alergenem. Monitorování a kontrola vlhkosti a teploty interiérového prostředí je prioritní (RV 40–50 % a T 22 °C). Jsou doporučeny speciální antialergické tkané povlaky a praní povlečení při teplotě nad 60 °C jednou za dva týdny. Podpůrným prostředkem (podle možností) je vystavení lůžkovin a matrací na tři hodiny slunci. Snížit obsah alergenů v bytě lze pravidelným úklidem, především utíráním prachu a pravidelným a kvalitním vysáváním. Pozor ale na robotické vysavače, které prach s alergeny v místnostech namísto vysávání spíše víří. Stejně tak se nelze úplně spoléhat ani na klasické vysavače, které sice vysávají lépe, ale ty nejjemnější částečky s alergeny vracejí stále zpět do místnosti. Naopak funkčním řešením jsou vysavače s HEPA sáčky či vysavače centrální, které veškerý prach s alergeny odvádí mimo vysávané místnosti. Neměli bychom taktéž dovolit vstup domácích zvířat do ložnic. Podpůrnými prostředky jsou i akaricidní přípravky.
