O tom, že počasí mívá vliv na lidské zdraví, věděl už starověký zakladatel medicíny Hippokrates. A nepopírají to ani současní odborníci. „Zdraví jednotlivce ani tak neovlivňuje změna klimatu, důležitější je přímý vliv počasí, zejména jeho náhlé změny,“ říká biometeorolog Martin Novák, vedoucí Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. „V současnosti narůstají průměrné roční teploty a to přináší velkou zátěž pro náš termoregulační systém.“
Zdravý člověk si s tím podle jeho slov většinou celkem bez problémů poradí. Hůř na tom jsou lidé, kteří už mají některé zdravotní problémy. Naštěstí však nejsme vůči útokům počasí zcela bezmocní. Musíme však vědět, jak se před nimi účinně bránit.
Jste meteosenzitivní?
Na území České republiky během posledních třiceti let postupně stoupl počet tropických dní, při nichž teplota vzduchu přesahuje 30 stupňů Celsia. Častější než dřív jsou i série těchto tropických dní.
„Letní měsíce se proto stávají poměrně velkým problémem obzvlášť pro starší a chronicky nemocné lidi,“ konstatuje biometeorolog Martin Novák. „Zároveň ubylo srážek a změnilo se i jejich skupenství, déšť bývá i v zimním období častější než sníh.“
Jak přežít zničující vedro? Správně se oblečte a spěte sami |
Oproti předchozímu dlouhodobému měření se také častěji střídají prudké nárazové deště s delšími periodami sucha. A to vše může ovlivňovat zdraví, zejména u takzvaných meteosenzitivních lidí, kteří citlivě reagují na změny počasí. Podle odhadů je jich v české populaci asi třetina.
„Do jaké míry ovlivňuje počasí lidské zdraví, je vždycky individuální,“ říká profesor Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti. „Obecně se dá ale říci, že osmdesátiletý kardiak bude meteosenzitivnější než úplně zdravý čtyřicátník.“
Nejspíš však prozatím neexistuje výzkum, který by podrobněji zkoumal příčiny zvýšené citlivosti na počasí.
Nejčastěji protestuje srdce
Nejčastěji na počasí citlivě reagují lidé ve vyšším věku s chronickými nemocemi. „Nejmarkantněji se vliv počasí projevuje u pacientů s oběhovými nemocemi,“ uvádí profesor Vrablík. „Ať už mají vysoký krevní tlak, aterosklerózu či srdeční selhání, anebo prodělali infarkt myokardu.“
Řada z nich bere léky, například takzvaná diuretika, která nejen vyrovnávají krevní tlak, ale i ovlivňují vodní a minerálové hospodářství v těle. V souvislosti s okolní teplotou se však jejich potřeba může výrazně měnit. Značnou zátěž pro oběhový systém těchto lidí představují zejména vlny velkých veder, jež nejsou v posledních letech nijak výjimečné.
Pokud v tomto období začnou mít potíže, určitě by neměli váhat s návštěvou lékaře, který může dávku léků přizpůsobit aktuální situaci. Místo toho však mnozí z nich pouze upraví svůj obvyklý denní režim. Běžné vycházky omezí na minimum a leckdy změní i své stravovací návyky.
Nedostatek pohybových aktivit v kombinaci s nezdravou stravou může ovšem nepříznivě ovlivnit nejen oběhové onemocnění, ale i další přidružené nemoci, jako je například cukrovka či jiné metabolické choroby.
Vedro komplikuje dýchání
Vysoké teploty neztěžují ovšem život pouze lidem s oběhovými chorobami. „Náročné bývá toto období také pro pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí,“ zmiňuje se biometeorolog Martin Novák. „Na dýchání musí tito lidé i za běžných okolností vynaložit mnohem více energie než zdravý člověk.“
V období velkých veder musí však jejich termoregulační systém trvale ochlazovat lidské tělo. A to znamená zvýšený výdej energie, která pak organismu chybí na další potřebné činnosti. Alergici zase v posledních letech citlivě reagují na nedostatek srážek. Jejich úbytek má totiž na svědomí zvýšenou koncentraci pylů v ovzduší. V pylové sezoně mívají proto pacienti s alergiemi častěji akutní problémy.
Všechna rizika ale nejsou spojena jen s vedrem v letních měsících, ale i s náhlými vpády chladného vzduchu. Projevují se většinou velmi rychle a typicky bývají provázeny zesíleným větrem. Pokud jde člověk ven, možnost ventilace se zhoršuje a dýchání bývá obtížnější. Obzvlášť pokud je nucen jít proti větru, kdy bývá zátěž dýchacího ústrojí výraznější. Pro lidi s respiračními obtížemi je pak mnohdy obtížné podobnou zátěž zvládnout.
Na kolísání atmosférického tlaku citlivě reagují také lidé trpící migrénou. Podle výzkumů mívají častěji problémy před přechodem teplé fronty, kdy se mění vertikální rozložení teploty a tím i elektrické pole a koncentrace iontů. Právě tyto změny mohou být spouštěčem migrény.
Vyzkoušejte obrannou strategii
Prudké změny počasí i velké vlny veder nás s největší pravděpodobností čekají i letos v létě. „Snižovat zátěž termoregulačního systému mohou lidé už tím, že budou víc sledovat předpovědi počasí,“ radí biometeorolog Martin Novák. „Díky tomu si ve dnech, kdy je hlášený velký rozdíl mezi ranními a odpoledními teplotami, nezapomenou vzít po ránu jednu vrstvu oblečení navíc.“ Přestože ji pak v odpoledních hodinách budou muset nosit v tašce.
„Sledovat předpovědi počasí a stupeň biozátěže ale nestačí,“ dodává profesor Michal Vrablík. „Důležité je také věnovat dostatečnou pozornost vlastním pocitům.“
Ve své ordinaci se totiž poměrně často setkává s lidmi, kteří už předem očekávají velké obtíže ve chvíli, kdy meteorologové ohlásí třetí stupeň biozátěže. Mnohdy si tak přitom zmíněné obtíže přílišnou úzkostlivostí doslova přivolají. V horkých letních dnech by lidé také měli dodržovat správný pitný režim. Škodit přitom může nejen nedostatek tekutin, ale i jejich přemíra. Hodně také záleží na tom, jak si naplánujeme své každodenní fyzické aktivity.
„Chronicky nemocní senioři by se určitě neměli během dne procházet v 35stupňovém horku po městě,“ říká profesor Vrablík. „Úplně se vzdát všech pohybových aktivit ale také není správné.“
Stačí, když si svoji obvyklou procházku přesunou do časných ranních hodin, kdy bývá teplota vzduchu ještě poměrně příznivá. U starších lidí, kteří už nemívají potřebu spánku tak velkou, to přitom podle jeho názoru nemusí být žádný velký problém. A jejich termoregulační systém je za to určitě pochválí.
