Nemocniční lůžko bylo to poslední, co viděli. Pětice pacientů rozesetých po celé zemi zemřela na obyčejnou infekci. Zabila je běžná bakterie Klebsiella pneumoniae. Na zápal plic s vysokými horečkami nezabralo jediné antibiotikum. Série úmrtí, která Česko postihla během předloňského roku, vyděsila řadu odborníků. Potvrdila vážné obavy, že antibiotika přestávají účinkovat. Bakterie jim úspěšně odolávají. Za pár let tak mohou lidé umírat i na běžné infekce.
PSALI JSME: |
„Nejhůř jsou na tom právě kmeny Klebsiella pneumoniae. Na antibiotika je rezistentní dokonce polovina kmenů,“ potvrzuje mikrobioložka Václava Adámková. Bakterie způsobuje hlavně zápaly plic, vědci ale zkoumají také její podíl na zánětlivé Bechtěrevově nemoci.
Antibiotika - grafika
Problém nastává také u bakterie Escherichia coli. Tady jsou antibiotika bezmocná zhruba u čtvrtiny kmenů. Tato bakterie napadá hlavně močové cesty a způsobuje hnisání ran.
„Ještě nedávno si antibiotika s těmito chorobami hravě poradila, dnes proti nim nic nemáme. Žádná náhrada za antibiotika zatím neexistuje. U Klebsielly pneumoniae se ji sice na čas podařilo najít, bakterie ale velmi rychle zareagovala a přizpůsobila se,“ upozorňuje mikrobioložka Adámková.
Spolykáme 70 tun ročně
Zdravotní pojišťovny proto začaly nabádat lékaře i samotné pacienty: Nezhoršujte situaci a užívejte antibiotika jen v opravdu nutných případech. Antibiotika se totiž nadužívají. Češi každoročně spolykají na sedmdesát tun těchto pilulek.
Zbytečně se předepisují hlavně širokospektrá antibiotika, která lékaři nasazují pacientům jen pro jistotu, a to dokonce u virových onemocnění, na která antibiotika nezabírají, varuje například největší Všeobecná zdravotní pojišťovna, která za antibiotika každoročně zaplatí kolem 1,3 miliardy korun. Suma neklesá.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pojišťovna proto začala hradit praktickým lékařům pro děti i dospělé rychlé testovací proužky, kterými si mohou diagnózu pacienta během několika minut ověřit. „Jsou to testy, které do pár minut ukážou množství takzvaného C-reaktivního proteinu v krvi. Na základě toho lze s jistotou určit, jestli pacient trpí virovým onemocněním, nebo bakteriální infekcí,“ popisuje praktický lékař Igor Karen.
Pokud je hladina proteinu v krvi nízká, jde o virové onemocnění, a antibiotika proto zabírat nebudou. Pokud vyjde naopak vysoký výsledek, pacient trpí bakteriální infekcí, u které je vhodné tyto léky nasadit. Podobné testy jsou podle dalšího praktického lékaře Jana Jelínka k dostání také volně v lékárnách. Pacient si tak může předem sám vyzkoušet, jestli má smysl chodit s bolestí v krku pro antibiotika k lékaři, nebo stačí strávit pár dní na lůžku s čajem, medem a citronem.
„Pokud ale lidem vyjde, že trpí bakteriální infekcí, například mají angínu, měli by k lékaři skutečně zajít. Rozhodně by si neměli ordinovat nějaká antibiotika sami – například ta, co jim doma zbyla z minula,“ upozorňuje Jelínek. Odborníci mezitím zkoušejí, jak situaci s nefungujícími antibiotiky zachránit. Například olomoučtí vědci přišli letos v létě s objevem, že pokud se k antibiotikům přidají nanočástice stříbra, začnou léky znovu působit i na ty bakterie, na které už běžná léčba neúčinkovala.
