2. listopadu 2018 6:23 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Potíže s dětským spánkem. Jak z nich ven?

Spánek - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spánek - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Čím menší dítě, tím více potřebuje spát. Jenže u některých dětí to neplatí. Večer nemohou usnout, ráno se budí z celé rodiny první a případně se ještě nejednou vzbudí mezitím. Jak z toho ven?

Pomiňme první rok dva, kdy se některé děti v noci budí častěji než jiné, to je součást vývoje a k tomu, aby spaly celou noc, musejí vyzrát. Ale co když potomci špatně spí i ve třech letech? Není to zase tak vzácné, menšími či většími obtížemi spojenými se spánkem trpí zhruba třetina tříletých.

Ačkoli se kvůli tomu rodiče moc nevyspí, nejde většinou o nic patologického, jen dětský mozek potřebuje ještě nějaký čas na zrání. Typickou potíží je parasomnie neboli noční děsy, které se objevují zejména mezi čtvrtým a šestým rokem věku, ale mohou se samozřejmě vyskytnout i u dětí mladších. Vysvětlení? Zjednodušeně se dá říci, že děti mají ve srovnání s dospělými hodně silnou fázi hlubokého spánku – zná to nejspíš každý rodič, který se snažil dítě probudit třeba na noční podání léku, někdy to prakticky nejde, zejména v první polovině noci.

Když dítě v noci zmateně křičí

Pokud dítě v této fázi spánku něco vyruší, například potřeba jít na WC, sen nebo horečka, částečně se probudí, ale úplně se neprobere, takže může začít zmateně křičet a často přitom na rodiče, kteří přiběhnou a ptají se ho, co se děje, nijak nereaguje.

Může to celé vypadat poměrně děsivě, zvláště pokud nevíte, co takové chování způsobilo. Potíže jsou častější u dívek, dětí s velkou fantazií a tvůrčími sklony.

Rodič má v takový moment dvě možnosti – buď potomka úplně probudit, nebo se ho naopak pokusit utišit a uspat. Probrat takové dítě přitom není úplně snadné, je potřeba na něj hlasitě mluvit, nikoli ale křičet, pomoci může otření obličeje mokrou látkou.

„Kromě nočních děsů se objevuje další porucha spánku – somnambulismus, kdy dítě opustí lůžko a chodí, tedy jakási náměsíčnost,“ říká ostravský neurolog a specialista na poruchy spánku Vilém Novák. Když je probudíte, budou zmatené a nebudou vědět, kde jsou. Náměsíčnost se nejčastěji vyskytuje mezi čtvrtým a osmým rokem věku.

Kdy je to na doktora

Pokud se to stává spíše výjimečně, není to potřeba více řešit, pokud je to však záležitost, která se opakuje až několikrát týdně a rodiče i děti jsou z toho unavení, je namístě probrat vše s pediatrem, případně s dětským neurologem.

Naprostá většina dětí z toho každopádně vyroste: z těch, které v dětství mají tento problém, pouze u jednoho ze sta přetrvávají potíže se spánkem až do dospělosti. Kromě parasomnie se i u dětí mohou vyskytovat potíže spadající pod označení dyssomnie, kam patří zejména obtížné usínání. Poměrně častou příčinou je chybějící režim, kdy dítě nechodí spát v pravidelnou dobu, případně se něco v těchto návycích změnilo.

„U dětí se setkáváme i s nespavostí z narušených asociací při usínání. Vzniká, když dítěti chybí předmět nebo okolnosti, na které je dítě zvyklé. U dětí se naučené asociace uplatňují i při probuzení. Když jsou podmínky dodržené, dítě hned usíná,“ vysvětluje Claudia Borzová z Psychiatrického centra Praha.

A podobně jako u dospělých také u dětí spánek zhoršuje stres, například obavy ze školy, šikana, hádky mezi rodiči a podobně. Takže pokud dítě spalo dobře a náhle se to zhoršilo, má smysl pátrat po nějaké podobné příčině.

Některé děti prostě spí méně

Pokud jde o celkovou dobu spánku, má smysl dbát na to, aby ho potomci měli dostatek. Je ale třeba počítat s tím, že tak jako některé děti spí déle, než by podle tabulek měly, jiné toho naspí méně.

Vodítkem pro zjištění toho, zda jim to skutečně stačí, je únava: pokud je dítě čilé, ačkoli vstává v šest ráno a večer neusne před desátou, nejspíš mu to stačí. Nemá smysl ani srovnávat děti mezi sebou, sousedův čtyřletý potomek skutečně může spát od osmi do osmi a dvě hodiny po obědě navrch, zatímco váš už po obědě nezabere od dvou let.

To, že dítě spí méně nebo je těžké ho uklidnit a uspat, nicméně může ukazovat na jiné potíže, typicky například na hyperaktivitu. Každopádně má smysl se snažit jít dětskému spánku naproti, tedy večer dělat spíše uklidňující činnosti, zavést rituály spojené s ukládáním, případně dítěti zařídit samostatné spaní – některé děti spí mnohem lépe ve vlastním pokojíčku než v ložnici nebo dokonce přímo posteli rodičů.

Proč těhotné špatně spí?

Zvláštní kapitolu špatného spánku, která s dětmi také přímo souvisí, představuje nespavost v těhotenství. Není nebezpečná, ale hodně nepříjemná. A také poměrně častá – trpí jí čtyři pětiny žen čekajících dítě. Intenzita se však liší, některé ženy jen o něco hůře spí, jiné skutečně nemohou celé hodiny zabrat, ačkoli jinak padají únavou. Nespavost se objevuje zejména v prvním a posledním trimestru. Příčinou je zvyšující se hladina těhotenského hormonu progesteronu, ten kromě zhoršeného spaní může i za barvité a občas trochu hrůzné těhotenské sny, kterými tělo ventiluje jiný stav a také obavy z něho či z porodu. Spánek v graviditě zhoršuje i rostoucí břicho či časté chození na toaletu.

Více než kdy jindy mají smysl opatření k vylepšení spánku, jako větrání, chladný vzduch v ložnici, pohodlná postel a podobně. Osvědčeným tipem je velký polštář na kojení, který umožňuje najít co nejpohodlnější polohu ulevit třeba bolavým zádům, což je další častá příčina mizerného spaní v tomto životním období.

Anna Příhodová

Najdete na Lidovky.cz