„Musíme dbát o zvýšený příjem vitaminů, zejména vitaminu D a vitaminů skupiny B, zejména B1, společně s antioxidanty, jako je vitamin C, který podáváme v dávce až dva gramy denně,“ říká doktorka Navrátilová. Obecně by podle ní lidé neměli také zapomínat na přísun stopových prvků. Brněnská lékařka doporučuje hlídat zejména zinek, který je obsažen v mase, především v hovězím a vepřovém, a také v mořských plodech. Chválí i hlívu ústřičnou, která je známá svými účinky na posílení imunitního systému.
„Také je dobrý přísun rostlinných flavonoidů, zejména kvercetinu, ve stravě jej obsahují například jablka, zelený čaj, cibule,“ říká Miroslava Navrátilová. Kromě stravy je podle ní třeba si dávat pozor i na další faktory.
„Důležité je zachovat si zdravý životní styl a výživu, ale ne v duchu ortorexie, neměli bychom být zdravou stravou posedlí!“ varuje Miroslava Navrátilová. „V neposlední řadě je potřebné dbát na dostatečný spánek a duševní hygienu. Je důležité dodržovat pitný režim, především teplých nápojů, což je účinné i v boji proti virům a bakteriím, a pozor na sucho v ústech, které může potencovat (zesilovat – pozn. red.) růst patogenů.“
Kožní reakce a průjmy
Podle brněnské nutriční konziliářky je nesmysl se vyhýbat nějakému jídlu preventivně, aby u nás nevyvolalo alergii.
„U potravinových alergií mívají lidé nejčastěji kožní reakce a průjmy po kravském mléce, vejcích, oříšcích, nejčastěji arašídech, kvasnicích, luštěninách, kakau a máku. Alergická reakce může být na mléčné, vaječné a obilné bílkoviny, rýži a nejrůznější druhy ovoce, častá je alergie nebo nesnášenlivost česneku, projevující se zažívacími obtížemi,“ říká doktorka Navrátilová.
Velký problém představují zkřížené alergie. Imunitní systém při nich reaguje na alergen, který nevyvolal původní přecitlivělost. Důvodem bývá vzájemná chemická podobnost dvou látek. S pylovou alergií si podle ní proto musíme dát pozor na ovoce. „Zejména je to jablko, broskev, meruňky, hrušky, třešně, kiwi,“ vyjmenovává Navrátilová. „U alergie na pelyněk pozor ve stravování na celer, koření, meloun, banán, okurku.“ Lékařka varuje i před velmi častými alergiemi na ořechy, které se mohou vyskytovat v řadě potravin, i jen ve stopových množstvích. Vždy je to vyznačeno na obalech.
„Opatrní bychom měli být při alergii na kvasnice, na majonézu a kečup, při alergii na sóju pak například na hamburgery, různé druhy pečiva,“ říká nutriční konziliářka. „Jsou to skryté zdroje alergií, které se mohou projevit i v pozdějším věku.“
Nevíme, kdy to přijde
I člověk, který dosud potravinovou alergií netrpěl, může narazit na jídlo, které ji nastartuje. Organismus jinak neškodnou látku vyhodnotí jako nebezpečnou a bude se jí chtít zbavit. Podle doktorky Navrátilové se to může stát třeba u čokolády, citrusů, jahod, banánů, makrel nebo špenátu. „Může to být jakákoliv potravina, na kterou v případě alergické reakce reaguje organismus zvýšenou produkcí především histaminu buď okamžitě, nebo nejpozději do hodiny,“ popisuje lékařka.
Příznaky mohou být různé. „Nejčastější jsou kožní projevy, nejnebezpečnější je takzvaný anafylaktický šok, projevující se otokem hrtanu, jazyka, dušností, poklesem tlaku, ztrátou vědomí. Pokud není poskytnuta rychlá lékařská pomoc, může skončit smrtí.“
Miroslava Navrátilová vzpomíná na případ pacientky dosud zcela bez jakékoliv alergie, která těsně po zavařování chtěla ochutnat své čerstvě zavařené kvašené okurky. Došlo u ní k anafylaktické reakci, otoku jazyka, zúžení až křeči v oblasti hrtanu, těžké dušnosti, výraznému poklesu tlaku, a nebýt včasného zásahu, pacientka by do několika minut zemřela.
Jídlo pro alergiky
Potravinová alergie se podle doktorky Navrátilové vyskytuje zhruba u čtyř procent dospělých, u dětí je výskyt až dvojnásobný. „Alergikům bych doporučila takové potraviny, u kterých nemají prokázánu alergii či nesnášenlivost. Bezpečné je králičí, kuřecí, krůtí a telecí maso, z příloh bezlepkové obiloviny, třeba rýže, kukuřice a zelenina – kedlubna, květák.“
Zvyšte dávky vitaminu D a připravte si lososa s holandskou omáčkou |
Ovoce je z hlediska propuknutí alergie bezpečnější povařené. „Pozor na bílkovinu kravského mléka, vaječný bílek, bílkoviny v obilí, což jsou nejčastější alergeny u dětí do tří let a mohou být kombinované s pylovou alergií. Příznaky se mohou vyvinout od okamžité reakce až do 48 hodin,“ pokračuje brněnská lékařka.
Ve společenských časopisech se hodně píše o hladovce, která má být všelékem, včetně léčby alergií. Podle doktorky Navrátilové ale nic neřeší. „Alergie je dána z velké části genetickými faktory. Nejlepší a největší prevencí alergie u kojenců je pravidelné kojení,“ upozorňuje lékařka.