S přibývajícím věkem stárnou nejen rodičky, ale i jejich zárodečné buňky. „Šance, že bychom dokázali vajíčka profesor Pavel Calda z Gynekologickoporodnické kliniky u Apolináře VFN a 1. LF UK v Praze.
Starší ženy navíc mají daleko víc zdravotních obtíží, které mohou ohrozit matku i dítě. Recept porodníků, jak podobným problémům zamezit, je zdánlivě jednoduchý. Stačilo by, kdyby ženy začaly své první děti rodit dřív. Jenže právě to je dnes velký problém nejen v České republice, ale i ve většině dalších vyspělých zahraničních zemí.
Odhalit včas vrozené vady
Před 20 lety převažovaly mezi českými prvorodičkami ženy těsně po dvacítce, po pětatřicátém roce věku rodila pouhá dvacetina žen. Dnes je dvacetiletých maminek minimum a pětina žen odkládá svůj první porod až po 35. roce věku, což z reprodukčního hlediska rozhodně není ideální.
Těhotenství
|
„Jsme už sice schopni významně prodloužit lidský život, ale doposud ještě neumíme prodloužit reprodukční období ženy ani ho posunout na později,“ říká profesor Pavel Calda. „Vajíčka nezadržitelně stárnou a jejich kvalita se horší nejen vlivem pokročilejšího věku rodiček, ale i vlivem zevních škodlivin, které na ně působí,“ pokračuje lékař.
U starších vajíček se pak zvyšuje riziko chromozomálních poruch, které výrazně stoupá u rodiček starších 35 let. Především přibývá dětí, které mohou být postiženy Downovým syndromem.
Starší ženy mají navíc i řadu zdravotních rizik, která mohou citelně poznamenat jejich reprodukční aparát. Častěji trpí tvorbou myomů nebo takzvanou endometriózou, při níž dochází k výskytu děložní sliznice mimo děložní dutinu. Bývají u nich ovšem patrné i změny na děložním čípku či cysty na vaječníku. Čím déle tyto problémy trvají, tím více se snižuje jejich šance na normální otěhotnění.
Na druhé straně si však moderní medicína s řadou těchto problémů dokáže poradit mnohem účinněji než před lety. Možnost porodit zdravé dítě v současné době mají dokonce i ženy, které dřív takové šance vůbec neměly. Ať už to jsou onkologické pacientky, ženy po transplantaci ledvin či s cukrovkou 1. typu. Kromě toho se výrazně zlepšila také prenatální diagnostika, s jejíž pomocí je možné odhalit včas celou řadu vrozených vad.
Spolehlivé, ale drahé vyšetření
„Downův syndrom jsme dnes schopni například diagnostikovat už v prvních třech měsících těhotenství až v 90 procentech případů,“ uvádí profesor Calda, který vede Centrum fetální medicíny a ultrazvukové diagnostiky VFN a 1. LFUK zaměřené na prenatální diagnostiku. „A to nejen pomocí invazivního zákroku, takzvané amniocentézy (odběr plodové vody – pozn. red.), ale nově i z mateřské krve.“
Začátkem března se na zdejší klinice konal mezinárodní workshop zaměřený právě na tuto novinku. Testy jsou však prozatím nákladné – stojí přes deset tisíc korun – a české zdravotní pojišťovny je v současnosti nehradí.
Situaci komplikuje i to, že vzorky mateřské krve se musí zatím posílat pouze do dvou laboratoří na světě. Hodně se proto vedou diskuse o tom, jak reálné je do budoucna testování v lokálních podmínkách.
