Proti lymeské borrelióze, jedné z nemocí, které klíště přenáší, u nás neexistuje preventivní očkování. Odborníci z několika českých a moravských vědeckých ústavů a farmaceutický podnik Bioveta z Ivanovic na Hané však vyvinuli veterinární vakcínu proti borreliové infekci. Testy prokázaly její účinnost u pokusných zvířat, nebyly u nich pozorovány žádné vedlejší reakce.
„Bioveta zatím připravila technologický provoz a chce veterinární vakcínu uvést na trh v nejbližších letech,“ říká zástupce ředitele Biovety Vladimír Vrzal. Výzkumníci věří, že jejich poznatky pomohou při vývoji vakcíny proti borrelióze u lidí, která dosud chybí. „Je to velmi náročný cíl,“ dodává Vladimír Vrzal.
České unikátní proteiny
Čeští vědci nejsou jediní, kdo se snaží vakcínu proti borrelióze u lidí vyvinout. „Borrelie jsou tenké, protáhlé bakterie ve tvaru spirály. Většinou parazitují v tělech zvířat i člověka a vyvolávají u nich různá onemocnění. Nejznámější je lymeská borrelióza. Na ni nebyla nalezena zcela spolehlivá léčba a doposud jediný postup je včasné nasazení antibiotik v počátku onemocnění. Nicméně ne všichni léčení pacienti zůstanou bez následků,“ pokračuje doktor Vrzal.
Spí s vámi pes v posteli? Klíště taky |
Ve světě již bylo podle jeho slov podáno několik patentů na nové vakcíny proti borrelióze. Unikátnost vakcíny, kterou vyvinuli čeští vědci, spočívá ve způsobu konstrukce antigenů a celé vakcíny, jež by měla chránit proti nejrozšířenějším kmenům původců borreliózy. „Čeští vědci v patentu mimo jiné definovali ty části bakterií, které by měly být rozlišovány imunitním systémem a proti nimž jsou tvořeny specifické ochranné protilátky. Spojením úseků DNA z různých kmenů borrelií vytvořili unikátní proteiny, které by měly vyvolat účinnou imunitní odpověď a borrelie zničit,“ líčí Vladimír Vrzal. Vakcína se však zatím testuje pro použití u zvířat. Pro lidi snad bude dostupná za několik let.
Slibný, ale méně účinný
Jiný přístup zvolil Ondřej Hajdušek z Parazitologického ústavu Akademie věd a z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Před několika lety s kolegy objevil v klíštěti neznámou bílkovinu, kterou nazval ferritin 2. S ostatními badateli doktor Hajdušek dokázal, že pomáhá přenášet atomy železa získaného z nasáté krve. Když pak zablokovali produkci ferritinu 2 v organismu klíštěte, parazit zaschl a odpadl. Když vědci podali pokusným zvířatům synteticky vyrobený ferritin 2, zvířata si proti němu vytvořila protilátky a jimi se pak bránila při napadení klíštětem.
„Tento slibný postup se testoval na skotu například v Mexiku nebo v Africe. Vakcinace ale není tak účinná, jak jsme si představovali. Proto nyní hledáme další bílkoviny, které by se mohly s ferritinem zkombinovat do úspěšnější vakcíny,“ říká Ondřej Hajdušek.
Borrelie potřebují po přisání klíštěte nějaký čas, než se namnoží a napadeného nakazí. Pokud v této době – díky zablokování ferritinu 2 pomocí vakcíny českobudějovických vědců – klíště odpadne, riziko nákazy se sníží. Podle Ondřeje Hajduška by však nejspíš lidé nevyhledávali vakcínu, která by nezabránila přisátí klíštěte, ale způsobila za několik dní „jen“ jeho odpadnutí.
Zatím na myších
Druhá část laboratoře, kterou v Českých Budějovicích Ondřej Hajdušek vede, pracuje na vakcíně, jež má zabránit přenosu onemocnění typu borreliózy, babesiózy a anaplazmózy (o nich více pojednává článek na následující stránce).
Vědci zkoušejí na myších, zda se od klíštěte nakazí, pokud budou chráněny pokusnou vakcínou. Je však jen málo známých látek, které by fungovaly dobře na přenos protilátek z napadeného na klíště. Další ale se svým týmem hledá. „Zkoumáme hlavně protilátky na borreliózu. Proti viru klíšťové encefalitidy už vakcína existuje a lidská babesióza a anaplazmóza nejsou tak riziková onemocnění,“ doplňuje budějovický vědec.
Klíště je doma všude
„Lymeská borrelióza se vyskytuje prakticky na celém území České republiky, její ohniska nelze jednoznačně oddělit, neboť se v čase mění,“ říká Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu. Borreliózu podle ní přenáší až pětina dospělých klíšťat – samic, u nymf je infikováno 10 až 15 procent jedinců. Infikovanost klíšťat se však může na některých místech pohybovat až k 50 procentům, jinde jen pár procent.
Další chorobu, klíšťovou encefalitidu, přenáší v ohnisku asi jedno procento klíšťat. Data z roku 2017 říkají, že nás nejvíce ohrožují v jižních Čechách, na Vysočině, v Praze, Středočeském, Ústeckém a Pardubickém kraji. Odborníci navíc nacházejí infikovaná klíšťata i přímo v městských parcích a lesoparcích. „Klíšťata jsou tedy rizikem i proměstské obyvatele,“ říká doktorka Kybicová.
Proti klíšťové encefalitidě je možné se nechat očkovat, cena jedné dávky přijde přibližně na 800 korun bez aplikačního poplatku, některé pojišťovny na vakcíny přispívají. Je důležité, aby k pravidelnému přeočkování docházelo po třech až pěti letech. I když se občas hovoří o tom, že lidé využívají očkování víc, není to pravda. Větší část populace navíc imunitu ztrácí a kvůli loňskému vysokému výskytu infikovaných klíšťat se počet onemocnění zvýšil.
Pozor na první příznaky
Lymeská borrelióza je v časných fázích infekce velmi dobře léčitelná antibiotiky penicilinové řady a také tetracykliny. „Proto je nezbytné přijít k lékaři již s prvními příznaky, jako jsou červená skvrna či příznaky připomínajícími chřipku, pokud jsme měli přisáté klíště. Borrelióza v pozdní fázi může způsobovat neurologická a kloubní postižení, terapie pak trvá delší dobu a některým pacientům přetrvávají různá postižení i delší dobu po léčbě,“ přibližuje doktorka Kybicová.
Do přírody doktorka Kybicová doporučuje použít repelenty s účinnou látkou DEET a vhodné oblečení, tedy dlouhé a světlé kalhoty, na kterých je klíště dobře patrné. Po návštěvě míst, kde se mohou vyskytovat klíšťata, je nutné se dobře prohlédnout a přisátá klíšťata včas odstranit. A když už ruka na klíště narazí a vy chcete opravdu mít jistotu, že jste nemohli být nakaženi, můžete klíště poslat na vyšetření do specializované laboratoře, na internetu jich najdete řadu. Za poplatek dostanete výsledky testů o tom, zda klíště mohlo přenést klíšťovou encefalitidu, lymeskou borreliózu nebo anaplazmózu.
„Čím dříve parazita z kůže odstraníme, nejlépe do 17 hodin po přisátí, tím větší šance je, že borrelie nepřejdou do našeho organismu. Ale ani když je klíště na borrelie pozitivní, nemusí to znamenat nákazu pro člověka. Jen u malého procenta pacientů, na nichž sálo pozitivní klíště, se onemocnění rozvine,“ zdůrazňuje Kateřina Kybicová.