20. února 2018 6:53 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Pozor na klouby a vazy. Úrazům na lyžích lze předejít

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pád na lyžích - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pád na lyžích - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Nerespektování pravidel pro bezpečný pohyb na sjezdovce, přecenění vlastních sil, ale také konzumace alkoholu, to jsou časté příčiny zranění při lyžování nebo snowboardingu. Každý rok dojde jen na českých horách k několika tisícům úrazů. Na první pohled připomínají základní pravidla silničního provozu. Řídí se jimi však provoz na sjezdovkách.

Bohužel ne všichni lyžaři a snowboardisté je dodržují, a tak ohrožují nejen sebe, ale i ostatní. „Nejčastěji zasahujeme, protože lidé nedodržují bezpečnostní pravidla, zejména desatero Mezinárodní lyžařské federace pro bezpečný pohyb na sjezdových tratích. Časté je i přeceňování vlastních sil, které také vede ke zraněním i našim zásahům,“ popisuje Radek Zeman, mluvčí Horské služby České republiky. Ta působí v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech, na Šumavě, v Krušných horách a Jizerských horách. Ve všech těchto oblastech záchranáři pomáhají zraněným, zasahují při pádu lavin nebo pátrají po ztracených osobách.

Příčin úrazů na horách je řada, mnohdy jsou viníky neopatrní lyžaři. Snadno podlehnou dojmu, že se právě jim nemůže nic stát, nebo dokonce lyžují pod vlivem alkoholu či se vydávají na místa, která jsou vyloženě nebezpečná.

Vedou poranění kloubů a vazů

„Často se setkáváme s přeceněním schopností, dovedností i možností, a tak dojde k úrazům,“ shrnuje Jiří Brožek, náčelník Horské služby ČR. V terénu tak návštěvníci hor mnohdy podcení počasí, náročnost trasy a naopak přecení své síly, a tak v lepším případě zabloudí, v tom horším skončí vyčerpaní nebo zranění.

Pravidla chování na sjezdových tratích

  • 1. Ohled na ostatní: Lyžař nebo snowboardista nesmí ohrožovat nebo poškozovat jiného.
  • 2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy: Musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Jízdu musí přizpůsobit svým schopnostem, terénu, počasí, sněhu i hustotě provozu.
  • 3. Volba jízdní stopy: Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
  • 4. Předjíždění: Předjíždět se může seshora nebo zespodu, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.
  • 5. Vjíždění a rozjíždění: Kdo chce vjet do sjezdové tratě nebo se po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů.
  • 6. Zastavení: Lyžař nebo snowboardista se nesmí zbytečně zdržovat na úzkých nebo nepřehledných místech. Když upadne, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
  • 7. Stoupání a sestup: Kdo stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
  • 8. Respektování značek: Lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.
  • 9. Chování při úrazech: Je povinností každého poskytnout první pomoc.
  • 10. Povinnost prokázání se: Účastník i svědek úrazu jsou povinni prokázat své osobní údaje.

Zdroj: Mezinárodní lyžařská federace FIS

„Na sjezdovkách bývá viníkem úrazů malá ohleduplnost lyžařů vůči ostatním. Předjíždění, vyhýbání se, rozjíždění nebo zastavení na nepřehledném místě, to všechno jsou okamžiky, které vedou k úrazům,“ dodává Jiří Brožek.

Ve statistikách horské služby jednoznačně vedou poranění kloubů a vazů. K většině z nich pak dojde při sjezdovém lyžování nebo snowboardingu. Na sjezdovkách se pohybuje stále více lidí, což zvyšuje riziko srážky. Lyžaři i snowboardisté mají stále lepší technické vybavení, což však paradoxně nevede ke zvýšení bezpečnosti. Kvůli tomu, že se lidé na sjezdovkách pohybují rychleji, může mít případný pád závažnější důsledky.

V této zimní sezoně dostala horská služba užitečného pomocníka v podobě rozšířené mobilní aplikace Záchranka. Ta nově propojuje osoby v nouzi nejen se zdravotnickou záchrannou službou, ale také s horskou službou. To znamená, že ji majitelé chytrých mobilních telefonů mohou použít jak v situaci, kdy se zraní či se náhle zhorší jejich zdravotní stav, případně jsou svědky podobné události, tak tehdy, když jsou na horách v nebezpečí nebo se ztratí a nedokážou sami najít cestu zpátky. (Více o novinkách v aplikaci Záchranka čtěte na následující straně.)

První pomoc zvládne každý

Podle horské služby by návštěvníci hor měli hlavně vědět, jak mohou v krizové situaci požádat o pomoc.

„Neočekáváme od návštěvníků hor, že by měli znalosti, které by jim umožnily aktivní zásah. Primárně proto radíme, aby ihned zavolali či přes aplikaci Záchranka kontaktovali nás, eventuálně linku 155 zdravotnické záchranné služby,“ vysvětluje Radek Zeman. Po spojení s operátorem je potřeba sdělit, co se stalo, v jakém stavu je zraněný a také kde k události došlo. Pokud voláte na tísňovou linku přes mobilní aplikaci, přesná GPS poloha se odešle automaticky.

Poskytnutí první pomoci není až tak složité, laikovi při tom radí operátoři tísňové linky.

„První pomoc lze provést bez specializovaného vybavení. Díky ní se dá zachránit život zraněnému, zabránit zhoršení jeho stavu a zajistit jeho bezpečí,“ shrnuje Marek Slabý, prezident Asociace zdravotních záchranných služeb ČR a současně ředitel Zdravotní záchranné služby Jihočeského kraje. Právě řídit se pokyny operátora tísňové linky je to hlavní, co člověk může v krizové situaci udělat.

„Rozhodně zraněného nepřenášíme, nerovnáme mu zlomené končetiny, nevytváříme provizorní dlahy, nenapájíme zraněného vodou ani koňakem,“ vyjmenovává nesmyslné úkony, které stav zraněného nijak nezlepší, spíš naopak. Důležité je zachovat chladnou hlavu a jednat. K laickým opatřením, která byste také měli udělat, patří na sjezdovce označit místo tak, aby další lyžaři zraněného neohrozili. Případně můžete informovat obsluhu vleku, která vám je schopna pomoci.

Je rizikovější umělý, nebo přírodní sníh?

Ačkoliv Horská služba ČR nerozlišuje, zda k úrazům dojde na přírodním, nebo technickém sněhu, na samotné lyžaře a snowboardisty to vliv má. „Rozdíl pocítíte při prvním sklouznutí. Sníh jinak,vrže‘. Nemusí to ale nutně mít vliv na zážitek, který z lyžování máte, záleží hlavně na pokročilosti lyžaře či snowboardisty,“ popisuje Sabina Kmecová, instruktorka z lyžařské školy Nebespán v Kašperských Horách.

Umělý sníh

V kvalitě technického sněhu mohou být obrovské rozdíly, je to dáno mnoha faktory, z nichž nejdůležitější je vlhkost a teplota vzduchu a také zkušenosti těch, kdo sníh připravují. Dosáhnout ideální kvality technického sněhu na českých horách je obtížné, protože u nás panuje vysoká vlhkost vzduchu. „Potíže nastanou, pokud je technický sníh příliš,mokrý‘ – sjezdovka je potom ledovatá, hodně tvrdá. Vadí to především začátečníkům či mírně pokročilým lyžařům, kteří neumějí přizpůsobit způsob jízdy typu sněhu a povrchu,“ dodává lyžařská instruktorka.

LUDMILA HAMPLOVÁ, Autorka je spolupracovnicí redakce
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz