"Označení light může znamenat snížené množství jednoduchých sacharidů, tedy cukrů, anebo snížený obsah tuku," vysvětluje PhDr. Iva Málková, psycholožka a zakladatelka kurzů STOB - Stop obezitě. S nápisem light se spotřebitelé nejčastěji setkávají u nápojů a mléčných výrobků, zejména jogurtů a sýrů. Light však neznamená, že je výrobek zcela bez cukru nebo tuku. Pouze je sníženo jeho množství -"ne-light" má např. 45 % tuku, kdežto light jen 30 %.
Mnozí si také myslí, že když je něco "light", lze toho sníst libovolné množství, aniž by se to projevilo zvýšením hmotnosti. "Výrobky light mohou mít díky tomu, že obsahují méně tuku nebo cukru, nižší energetickou hodnotu. Vždy ale více napoví konkrétní složení," říká odbornice. Například některé light mléčné výrobky sice mají snížený obsah tuků, ale mohou přitom obsahovat více cukrů.
Naučte se číst složení výrobků na obalech
Vzhledem k tomu, že tuk funguje jako jakési "pojidlo", musí být v light výrobcích něčím nahrazen - nejčastěji jde o škrob nebo želatinu. Oproti tomu "normální" jogurt nemusí zahušťovadla obsahovat vůbec. Současně chuť "light" jogurtu bývá vylepšena o přidaný cukr. Energetická hodnota tak nakonec může být stejná, nebo dokonce vyšší než u obyčejného jogurtu. Přitom některé mléčné výrobky, například mléčné zákysy nebo ovocné tvarohy s jogurtem, mohou být svým složením pro redukční dietu vhodné, aniž by byly označeny jako light. Opět platí, že prostudovat si složení výrobku uvedené na obalu se jedině vyplatí.
"Když se člověk naučí dobře číst obaly a rozumí složení výrobku, dokáže si sám z jednotlivých druhů potravin sestavit celodenní jídelníček, aniž by potřeboval pomoc odborníka," říká Iva Málková. Pomocníkem může být program na www.stobklub.cz, v rámci kterého je možné se během několika lekcí naučit číst obaly potravin a umět si poskládat optimální jídelníček.
Podle Málkové je rozumné potraviny vybírat na základě jejich složení. Ideální je, když jídlo obsahuje co nejvíce bílkovin a současně co nejméně tuků. U jogurtů hraje roli i nižší obsah sacharidů. Nejjednodušší vodítko, podle kterého se dá zorientovat v obsahu výrobků, jsou údaje pod písmeny GDA, tedy doporučená denní dávka. Spotřebitelé se například dozvědí, kolik potravina obsahuje tuků, cukrů, bílkovin, ale i vitaminů nebo minerálů.
