Pes nemusí svého pána poslouchat, může být nevycvičený nebo vystresovaný, popisuje mluvčí Komory veterinárních lékařů Josef Duben: „Vždy je tedy potřeba chvíli pozorovat pána a z jeho chování lze usoudit na možné riziko. Agresivní pán bude mít většinou agresivního psa. Velký milovník zvířat zase nechá kolemjdoucího bez problémů svým psem oslintat a diví se, že to dotyčnému vadí.“
Z hlodavců může být člověku opravdu nebezpečný potkan, ale pouze za specifických podmínek: normálně před člověkem prchá. „Když se mu však zamezí v úniku,může člověka napadnout. Jednou jsem to i vyzkoušel. Potkan utíkal ke kanálu, aby se skryl, a já jsem se mu postavil do cesty, ale hned jsem od svého úmyslu ustoupil, neboť zaútočil,“ vypráví Josef Duben.
Průvodce nebezpečím v české přírodě(Příklady nízké nebezpečnosti) Vlk obecný Plaché zvíře, větší nebezpečí představuje člověk pro vlka. Obrana: Zastavit se a nehýbat se. Vlk s největší pravděpodobností sám odběhne. Rys ostrovid pro člověka nepředstavuje výraznější nebezpečí. Obrana: Zastavit se, případně tiše odejít. Liška obecná Tuzemské lišky vzteklinu neroznášejí, lišky přeběhlé např. z Polska ji ale mít mohou. Obrana: Po kontaktu s domácími zvířaty si umýt ruce a pečlivě omývat i lesní plody. Při pokousání zvířetem kontaktovat lékaře. Zápřednice jedovatá Jediný jedovatý pavouk u nás. Pokud se po kousnutí neobjeví alergická reakce, nepředstavuje výraznější nebezpečí. Obrana: Stejně jako při bodnutí hmyzem přiložit studený obklad nebo namazat Fenistil gelem. Komáři V Česku nyní nepřenášejí žádné nemoci, občas se může objevit alergická reakce. Obrana: Repelenty. Zmije obecná Jediný jedovatý had v Česku, uštknutí však pro dospělého člověka většinou nepředstavuje velké nebezpečí. Obrana: Hadi neslyší, ale reagují na vibrace, a proto k jejich odehnání pomůže dupání. |
Ale hlodavci, myši, i potkani mohou být nebezpeční i nepřímo. Přenášejí různé choroby, například leptospirózu, což je nepříjemné horečnaté onemocnění. Mohou pomočit uložené potraviny, ale třeba i konzervy, či plechovky s nápoji či lahve.
Myš domácí či hraboši se asi nevyskytnou nikdy v takovém množství, aby si „dodali odvahy“, a na psa, kočku či člověka zaútočili. Větší množství potkanů by to zkusit mohlo, například v kanálech, kde se vyskytují.
Vzteklina u nás není
Na lišku a vlka ve městě asi nenarazíme, ale v přírodě to možné je. Pokud nás napadnou, jsou nakaženi vzteklinou. Ta bývá asi jediným důvodem, kdy zvíře člověka napadne a poraní. U nás se ale díky důsledné vakcinaci vzteklina nevyskytuje podle Josefa Dubna již několik desítek let. Ale v cizině je potřeba s touto možností počítat, občas k nám také nakažené zvíře může zabloudit ze sousední země.
„Vzteklina se vyskytuje i nedaleko našich hranic, v Polsku, ve východní Evropě, Asii, severní Africe. Proto by se měli mít na pozoru všichni cestovatelé do těchto zemí. Jsou případy, kdy lidé onemocněli vzteklinou, a dokonce zemřeli po pokousání opicemi či šakaly. A pozor, vzteklinu mohou mít i ovce, krávy, ale třeba i vysoká zvěř. Ale ne u nás,“ upozorňuje Josef Duben.
Pozor na „hodná“ zvířátka
Netopýři se vyskytují i ve městech a roznášejí také vzteklinu, ale specifickou, netopýří. „Nemocných netopýrů ale u nás je, že bych to spočítal na prstech jedné ruky. Přesto i netopýří vzteklina může být člověku nebezpečná,“ hodnotí Josef Duben.
Ztratí-li netopýr přirozenou plachost, nikdy jej nehlaďte a třeba nezachraňujte. To se ostatně týká všech podivně se chovajících volně žijících zvířat, která před vámi neutečou a chovají se přítulně. Zvířemůže zaútočit a člověka poranit. V tom případě je nutné rychle vyhledat lékaře a nechte se proti vzteklině včas očkovat. Rozvinutá nemoc totiž napadá centrální nervový systém, je nevyléčitelná a končí smrtí. Ani uhynulého netopýra či jiných zvířat bychom se neměli nedotýkat.
Na mrtvého si nehrejte
Rys ostrovid je naše jediná divoká kočkovitá šelma, krásné zvíře, které do naší přírody patří, ale málokomu se je podaří vůbec spatřit. „Rys člověka uvidí dřív a včas zmizí. Že by ho nějak ohrozil, lze prakticky vyloučit. Jinak jsou na tom lidé například v Severní Americe, kde žije příbuzná kočkovitá šelma, puma, a ta může mít na rozdíl od rysa, který váží maximálně asi 30 kg, podstatně více, i 130 kg. Taková puma dokáže strhnout cyklistu z kola nebo ulovit běžce,“ dodává Josef Duben.
Medvěda lze potkat nejblíž na Slovensku, ale může se zatoulat i k nám. „Nebezpečná může být medvědice s mláďaty. Proto je dobré se pohybovat ve skupinách, spíš se chovat hlučněji, pak jde medvěd včas z cesty. V místě, kdy by medvědi mohli být, choďte jen po vyznačených cestách a raději nespěte pod širým nebem. A když už potkáte o jídlo žebrajícího medvěda, rychle mu hoďte svou svačinu a nenápadně se ztraťte. Při napadení je každá rada drahá. Říká se, že je dobré hrát si na mrtvého, ale raději bych to nezkoušel.“
Neprovokujte je
U nás tedy podle Josefa Dubna vyloženě člověku nebezpečná zvířata nejsou. Obecně by ale člověk neměl zvířata stresovat hlukem a rychlým pohybem, zejména v místech, kde vyvádějí mladé. „V takových případech může být člověku nebezpečná bachyně s malými selátky. A divoká prasata mohou přímo, poraněním, i nepřímo – kontaktem s uhynulým zvířetem, nakazit psa smrtelnou Aujeszkyho chorobou,“ uvádí Josef Duben.
Nebezpečí ale může člověka potkat, i když si krátí cestu přes ohrazenou pastvinu, kde jsou krávy s býkem nebo ovce s beranem. Poranění býkem může být smrtelné a potrkání beranem velmi bolestivé.
