Proč muži v průměru žijí kratší dobu než ženy? „Může to souviset s tím, že vedou rizikovější život a jsou více vystaveni stresu z odpovědnosti,“ míní docent Bohumil Seifert, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Na rozdíl od žen jim pak v aktivním věku neposkytují ochranu pohlavní hormony, a proto je dříve ohrožují infarkty a cévní mozkové příhody.“
Dlouhé dojíždění za prací škodí zdraví, navíc se zvyšuje riziko obezity |
Navíc muži méně dbají na prevenci, snáz podléhají závislostem amají vyšší riziko sebevražd. Příznaky vážných chorob často podceňují, a k lékaři tak leckdy dorazí až ve chvíli, kdy je už pozdě. Možnosti, jak to změnit, se však přece jen už zvolna rýsují.
Tučné jídlo a málo pohybu
Od sametové revoluce vzrostla v České republice očekávaná střední délka života o osm let. Ale na tom, že ženy přežívají muže zhruba o šest let, se za posledních pětadvacet let nic nezměnilo. Ve srovnání s ostatními Evropany je na tom česká mužská populace navíc stále o něco hůř.
„Souvisí to s tím, že naši muži víc kouří, pijí pivo a také jedí větší množství živočišných tuků než například muži na jihu Evropy,“ říká docent Seifert. „Ve srovnání s obyvateli severských zemí se zase mnohem méně pohybují.“
A pokud už se pro pohyb rozhodnou, dávají přednost nárazovým sportům. Muž, který celý týden sedí v práci u počítače a v pátek si jde naplno zahrát squash, svému zdraví spíše uškodí, než pomůže. Velká část české mužské populace žije navíc stále v přesvědčení, že musí všechno vydržet a zvládnout, aby je jejich okolí nepovažovalo za neúspěšné slabochy a bolestíny. Z toho důvodu také neradi mluví o svých zdravotních problémech, obzvlášť o některých. „Ženě většinou nevadí hovořit o svých potížích s inkontinencí,“ říká profesor Tomáš Hanuš, přednosta Urologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Málokterý muž vám ale přizná, že má problémy s močením.“
Nejčastější nádorová onemocnění mužů (počet každoročně zjištěných nových případů na 100 000 mužů v ČR) 1. kožní nádor (nemelanomový) 256,4 2. nádor prostaty 127,4 3. nádor tlustého střeva a konečníku 93,9 4. nádor průdušnice, průdušek a plic 80,7 5. nádor ledvin 39,1 Nejčastější nádorová onemocnění žen (počet každoročně zjištěných nových případů na 100 000 žen v ČR) 1. kožní nádor (nemelanomový) 224,7 2. nádor prsu 130,9 3. nádor tlustého střeva a konečníku 61,7 4. nádor průdušnice, průdušek a plic 39,0 5. nádor dělohy 36,1 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR |
Podle slov docenta Seiferta ženy také ochotněji navštěvují preventivní prohlídky a nepodceňují zdravotní rizika tolik jako muži. „Vždycky zbystřím, když se mi v ordinaci objeví pacient ve středním věku,“ říká. „Z praxe totiž vím, že se k návštěvě lékaře často odhodlá, až když mu teče do bot.“ Nejčastější příčinou úmrtí u mužů bývají onemocnění srdce a cév a cévní mozkové příhody. Také vzhledem k nedostatečné prevenci a nezdravým návykům muži více umírají na nádory plic, tlustého střeva a konečníku. A k nim se ještě přidávají specificky mužské karcinomy prostaty.
Oproti svým ženským protějškům jsou však pánové tak trochu v nevýhodě. „Ženy mají plošný screening zaměřený na rakovinu prsu a děložního čípku,“ uvádí profesor Hanuš. „U rakoviny prostaty nebo varlete však nic takového neexistuje.“ Záleží tedy výhradně na muži, zda se v pravou chvíli vypraví k odborníkovi.
Jarní sebevraždy
Délku života mohou ovšem ovlivnit také psychická onemocnění. „Ženy více trpí depresivními a úzkostnými poruchami,“ říká předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Martin Anders, který působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. „Muži pak mají spíše sklony k závislostem na různých psychoaktivních látkách.“
Podle statistik páchají také několikanásobně častěji sebevraždy než ženy a volí k tomu agresivnější metody, které je s větší jistotou připraví o život. Počet dokonaných sebevražd u nás je asi o 20 procent vyšší, než je průměr v zemích OECD. Nejvíce jich bývá na jaře, kdy v mozku ubývá neuropřenašeče serotoninu, který reguluje náladu a napětí.
Vsoučasnosti odborníci poukazují i na možnou souvislost s vyšším výskytem alergií v jarním období. Zánět, který v organismu způsobují, vyvolává zvýšenou tvorbu cytokinů, buněk produkovaných imunitním systémem. Ty pak v oblasti mozku způsobují změny nálad.
Nejkritičtějším dnem bývá podle statistik pondělí. Odborníci tuto skutečnost dávají do souvislosti s počátkem pracovního týdne a působením stresu u zranitelných osob. Z klinických studií vyplývá, že k nejohroženějším patří muži, kteří mají blízko ke konzumaci alkoholu, jenž sám o sobě vyvolává nebo prohlubuje již přítomné změny nálad a depresivní syndromy.
„Z praxe mohu potvrdit, že k většině sebevražedných pokusů dochází v opilosti,“ říká docent Anders. „Další ohroženou skupinou jsou pak jedinci trpící poruchami osobnosti.“ Účinnou obranu před duševní nepohodou nebo přímo poruchou vidí ve správné psychohygieně. Mnozí lidé však tuto vcelku jednoduchou možnost podceňují. Nejdůležitější je dostatek fyzického pohybu, ale i relaxace, pravidelný rytmus života, expozice světlu ve správný čas a vhodná skladba potravy. A také včasné řešení problémů a návštěva lékaře, pokud už se objeví příznaky depresivní poruchy.
„Nejhorší za takové situace je oddávat se alkoholu nebo užívat léky benzodiazepiny bez řádné lékařské kontroly,“ dodává docent Anders.
