130 let
Štěně (ilustrační foto)

Štěně (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Rozhovor

Psi jsou jako lidi. Mívají v hlavě i neplechy, říká veterinář

Zdraví
  •   6:42
Pokud má zvíře možnost stát se pánem domu či domácnosti, velmi dobře to pozná a využije toho. K naší škodě, říká Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů.

LN Jakou nemocí se může chovatel od zvířete nejčastěji nakazit?
Výčet možností je široce nad rámec krátkého rozhovoru. Nicméně v reálném životě to není nijak časté. Při poranění člověka zvířetem každého okamžitě napadá vzteklina. Ta už ovšem v České republice řadu let není. A co je nejčastější? Pokousal vás pes. Ruka otekla a bolí. Lékař, za nímž zajdete, žádá vyšetření psa na vzteklinu. Jasně, opatrnosti je zapotřebí. Ovšem pes si pouze včera nečistil zuby a výčet bakterií v jeho ústní dutině a na zubech je úctyhodný. Ránu po kousnutí se zhmožděním tkáně tedy tyto bakterie infikují, začnou se množit a je zaděláno na malér. V těchto situacích je nezbytné navštívit lékaře, aby posoudil, co se opravdu děje.

LN Ve filmové klasice slyšíme: „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou...“ Je to pravda?
Blecha psí a blecha lidská jsou odlišné druhy, které dávají přednost svému hostiteli. Samozřejmě nelze vyloučit, že se výjimečně spletou.

LN Říká se, že důležitá je výchova zvířete. Proč?
Zdůrazňuji, že nyní mluvíme o zvířatech, která jsou člověku nejbližší, tedy pejscích či kočičkách, nikoliv o hadech nebo tarantulích. Je to především proto, že nevychované zvíře může člověka – a nejen svého pána – obtěžovat či ohrožovat.

LN Existují zvířata, která jsou nevychovatelná?
Samozřejmě. Ale mezi plemeny psů i mezi psy individuálně existují významné rozdíly. Jsou to individuality, tak jako lidé. Mají v hlavě zakódovány různé neplechy. Slepice, kočičky nebo bačkory jsou dobrými příklady jejich nedovolené či nepřijatelné kořisti.

LN Co když jsem si nějaké takové zvíře domů, třeba nevědomě, pořídil?
To je pak průšvih. Pokud si do bytu pořídím psa středního nebo staršího věku, který byl zvyklý na volný pohyb a aktivitu, je pravděpodobné, že pohovka či záclony vezmou zasvé. A panička nebude ráda.

LN Co když se výchova zvrtne a pánem v domácnosti je zvíře? Podle čeho se to pozná?
Především zvíře to pozná velmi dobře. Z bezděčných posunků, mimiky, změny tělesného pachu. Samozřejmě jednou z možností je odstěhovat se do boudy a zvířeti přenechat obývák. Ovšem žádat jej pak o dovolení projít do koupelny bývá obtížné. Ale vážně: bývají to různé druhy agrese především vůči majiteli.

LN Co se s tím pak dá dělat? Dá se zvíře převychovat?
Ano; snadno se řekne, hůře udělá. Převýchova je samozřejmě realističtější alternativou především u mladších psů. Pokud se agrese stupňuje, může se stát, že nezbude nic jiného než útulek. Trvalý pobyt v útulku ale nemusí být řešení vůbec levné.

LN Co když jsem zdědil predátora nebo velmi jedovatého hada – mám zkusit je chovat, nebo raději někam odevzdat? A případně kam?
Pokud máte tygra nebo mambu, je zapotřebí, abyste měl povolení a podmínky chovu stanovené úředními veterinárními lékaři. O sběrném místě, kam by je bylo možné podle potřeby „odevzdat“, tedy nevím. Ale lze doporučit obrátit se na zoologickou zahradu.

LN Jsou zvířata, která jsou nezvladatelná už povahou? A dají se nějak vycvičit?
Mezi zvířaty existují významné rozdíly. Některá jsou dominantnější než jiná, určitě má každé svůj „charakter“. Kdo měl někdy psa, určitě potvrdí, že jsou situace, kdy pes trpí „selektivní hluchotou“. Také způsoby, jak přivést jeho pozornost zpět k pánovi a jeho pokynům, mohou být velmi různé. Od zvukových podnětů po pamlsky či zase naopak plácnutí novinami. Nacvičit se dá spousta věcí. Ale vyžaduje to především trpělivost – tedy čas zvířeti věnovaný. Ale zůstaňme realisty. Morčat, která naučíme aportovat, nikdy příliš nebude.

LN Setkal jste se v praxi s případem, kdy lidé mají nezvladatelná zvířata? Co jim radíte? Je to asi nebezpečné i pro okolí...
Ano. Setkal jsem se třeba s majitelem psa, který se bojí s krmením do kotce a klackem postrkuje plný kastrolek dovnitř a prázdný ven. Vzhledem k psychické interakci obou neřešitelná situace. Neštěstí pro majitele i pro psa. Pokud bych byl idealista, doporučím etologickou poradnu a převýchovu či umístění do útulku. Pokud budu realista, doporučím aby jiná osoba občas odvedla pozornost psa a majitel aspoň vyhrnul z kotce výkaly.

LN Může být každé zvíře nebezpečné, nebo záleží spíše na tom, jaký je chovatel?
Zůstaneme-li opět u zvířat, která jsou člověku nejbližší, tedy u psů a koček: záleží samozřejmě hodně na majiteli. Ale existují nepředvídatelné situace, kdy každé individuální zvíře potenciálně „zapomene na dobré vychování“ a zachová se podle instinktů.

Autor: