Neohrožuje ani další savce. Svým způsobem Chřipkové viry jsou fascinující hříčkou přírody. Dokážou měnit část své struktury, a tak útočit znovu a znovu. Proto také lidé mohou onemocnět chřipkou několikrát, a to dokonce i v rámci jedné chřipkové sezóny. I když člověk chřipku prodělá, může se objevit trochu odlišný virus, proti kterému už jedinec není odolný, a tak onemocní znovu. Kvůli tomu je právě chřipka nejvýznamnějším epidemicky se šířícím lidským onemocněním. Chřipkou však mohou onemocnět také zvířata, a to nejen ptáci a prasata, ale třeba také koně, velryby, norci nebo tuleni.
Návrat po deseti letech
V Česku oficiálně začala chřipková epidemie, která zasahuje lidi. A současně se téměř po deseti letech znovu objevila také ptačí chřipka. Tato rychle se šířící infekce je nebezpečná pro volně žijící ptáky a pro chovy drůbeže.
Konkrétně se v České republice objevil podtyp ptačí chřipky H5N8. Virus byl současně prokázán u divokých ptáků nebo domestikované drůbeže v několika evropských zemí, včetně států sousedících s Českem.
Ptačí chřipka je i mimo jižní Moravu, v okrese Praha-východ |
Jeho výskyt u nás tak není přílišným překvapením. Vysoce nakažlivou ptačí chřipku běžně přenášejí volně žijící ptáci, jako například kachny nebo racci, a kontaktem s nimi nebo s jejich trusem se pak nakazí v zajetí chované slepice, kachny, husy, krůty nebo třeba holubi, pštrosi či papoušci. Proto také k opatřením, která jako preventivní doporučuje Státní veterinární správa ČR, patří zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky nebo kontaminaci vody, krmiva či podestýlky jejich trusem.
Přesto se lidé viru ptačí chřipky, který se nyní objevil, nemusí obávat. „U tohoto typu chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka. I tak jsou však lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, pod kontrolou krajské hygienické stanice a svých registrujících lékařů. Budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků,“ uklidňuje veřejnost hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
Současná forma viru je sice vysoce nebezpečná pro ptáky, pravděpodobnost přenosu na člověka je nicméně velmi nízká a zatím žádný takový případ nebyl na světě zjištěn. „Jde o ptačí formu chřipkových virů, ke kterým není člověk jako savec moc vnímavý. Rizikem je zde možná mutace viru, která by následně mohla ohrozit zdraví lidí,“ popisuje Petr Pejchal, mluvčí Státní veterinární správy. Podrobnější informace o aktuálním výskytu ptačí chřipky, včetně toho, jak se zachovat, když se objeví podezření na tuto infekci v chovu ptáků, jsou pak k dispozici na webových stránkách této instituce.
Není chřipka jako chřipka
Chřipka není jen lidským onemocněním, což je mimochodem jeden z důvodů, proč se jí lidstvo jen tak nezbaví. I kdyby se čistě teoreticky podařilo naočkovat celou lidskou populaci, stále tu budou zvířata, která mohou chřipkou onemocnět a přenášet ji dál.
Schopnost chřipkových virů měnit se vede k tomu, že dokážou napadat různé živočišné druhy, včetně člověka. Například některé ptačí chřipkové viry patřící do skupiny A způsobují hromadná onemocnění jen určitých druhů zvířat, například prasat, koní, tuleňů, norků, velryb a také drůbeže.
Divoce žijící kachny, které infekci často přenášejí, se dokázaly chřipce přizpůsobit natolik, že u nich může proběhnout bezpříznakově, přitom ale virus šíří dál. Navíc virus dokáže přežít ve vodě a například v ptačím trusu je infekční při teplotě 4 °C dokonce celý měsíc. Některé ptačí viry se pak mohou přenášet i na savce, včetně člověka.
Podle informací agentury Reuters byly v Hongkongu potvrzeny tři případy infekce ptačí chřipkou – konkrétně viru H7N9 – u lidí. Dva lidé nemoci podlehli. Další případy této infekce hlásí také Čína, Japonsko a Jižní Korea. Virus H7N9 vyskytující se v Asii je ale odlišný od typu H5N8, který byl potvrzen v Česku a jenž se na člověka nepřenáší.
Poměrně častá je chřipka u prasat, u nichž má i podobné příznaky jako u člověka. Nemocná zvířata mají postižené dýchací cesty, které jsou citlivé jak na lidské, tak na ptačí chřipkové viry. Proto je pravděpodobné, že právě prasata jsou pro chřipkové viry „mostem“mezi ptáky a člověkem. Nejspíš u prasat dochází k tomu, že chřipkové viry změní svou strukturu, mohou se dále šířit a začnou napadat i lidi. Je také možné, že se zvířecí viry adaptují přímo na člověka. Jak ale uvádí publikace Chřipka od profesorů Jiřího Berana a Jiřího Havlíka, k takové adaptaci dochází velmi zřídka.
