LN: Jak jsou na tom české děti s kazivostí zubů?
Pokud se chceme srovnávat s vyspělými evropskými státy, pak na tom nejsou české děti dobře. Z údajů Výzkumného ústavu stomatologického například vyplývá, že dlouhodobě mají naše dvanáctileté děti 2,5krát vyšší kazivost zubů než děti ve Švýcarsku.
LN Kdo nejlépe naučí dítě čistit si zuby? Zvládnou to rodiče?
Podle mých zkušeností jsou na tom nejlépe děti rodičů, kteří mají sami dobrý vztah k péči o zuby – to znamená, že pravidelně navštěvují dentální hygienistku a chodí k ní i se svým dítětem. Ideální je, pokud toto dítě navštěvuje mateřskou a základní školu, která je zapojena do dlouhodobého preventivního programu. Naučit dítě správnému čištění zubů je běh na dlouhou trať a od rodičů to vyžaduje důslednost. Pravidelné návštěvy u dentální hygienistky pomohou rodičům jak při motivaci, tak při efektivitě čištění. Další velkou pomocí je, když dítě slyší stejné argumenty opakovaně i ve škole. Odměnou za úsilí a důslednost je, že takové dítě má předpoklady pro zachování zdravých zubů po celý život.
Ústa jako časovaná bomba. Zánět dásně může způsobit i infarkt |
LN Řídíte Český zelený kříž – obecně prospěšnou společnost, jejímž hlavním projektem je Dětský úsměv. V čem tento program spočívá?
Dětský úsměv je preventivní program určený pro děti v mateřských školách, na prvním stupni základních škol a v dětských domovech. Dobré je, když ho dítě zažije už ve školce a pak pokračuje v 1. až 4. třídě. Nejdůležitější součástí je nácvik čištění zubů. Lektorky kromě toho hravou formou vysvětlují dětem souvislosti mezi vznikem zubního kazu, správným čištěním zubů a výživou. Probírají se ale i témata, jak se zachovat při úrazu zubů a další.
LN Inspirovali jste se v zahraničí?
Vycházíme ze švýcarských zkušeností. Tam si v šedesátých letech minulého století uvědomili, že ošetřování zkažených zubů je podstatně dražší než promyšlený plošný preventivní program. Dlouhodobě prováděná švýcarská studie dokládá snížení výskytu zubního kazu o více než 80 procent. Podstatná je dlouhodobost projektu a pravidelný nácvik čištění zubů. Představme si, jak dlouho trvá, než se dítě naučí mýt si ruce nebo zdravit…
LN Jak je to ve Švýcarsku s podporou takovéto prevence ze strany státu?
Náklady na projekt přebírají jednotlivé kantony. A švýcarská nadace pro instruktorky školní péče o chrup se stará o vzdělávání lektorek.
LN A jakou podporu má váš projekt?
Dětský úsměv nemá podporu ministerstva zdravotnictví ani zdravotních pojišťoven. Je to škoda, protože právě ze švýcarských zkušeností vyplývá, že takovýto typ preventivního programu vede k významnému snížení kazivosti zubů, a tudíž výdajů za ošetření. V České republice se přitom z veřejného zdravotního pojištění ročně vydá 1,5 miliardy korun za plomby. Financování projektu Dětský úsměv zajišťují z menší části sponzoři, z větší pak rodiče zapojených dětí.
LN V čem je Dětský úsměv odlišný od jiných preventivních projektů zaměřených u nás na zdraví dětských zubů?
Myslím, že se liší svojí důkladností. Dětský úsměv je víceletý projekt. Každá zapojená třída absolvuje během školního roku šest lekcí. Anáš projekt je hodně prakticky zaměřen – během každé lekce probíhá nácvik čištění zubů. Máme stálý tým lektorek s profesionálně zpracovanou metodikou, do třídy chodí stejná lektorka od začátku až do konce projektu.
LN Kolik škol se již vašeho projektu účastní a jak se vám daří do něj vtáhnout učitele nebo rodiče?
Letos je do projektu zapojeno 27 škol. Rodiče jsou angažováni už tím, že se podílejí na financování účasti svých dětí v projektu. K tomuto způsobu financování Dětského úsměvu jsme dospěli kvůli nedostatku peněz z jiných zdrojů a navedli nás na něj sami rodiče, kteří nechtěli, aby projekt skončil. Náklady na jedno dítě za školní rok jsou minimální, činí 300 korun.
