Pod každým internetovým článkem o alarmujícím případu chování žáků ve škole lidé diskutují, jak je něco takového vůbec možné – proč učitelé nemají autoritu, jak to, že rodiče neumějí děti vychovat ke slušnosti.
V lecčems mají diskutující pravdu, nemohou však srovnávat svá školní léta s nynější generací. Velké problémy jsou se šikanou. Děti dokázaly být vždy kruté, ale dnes k tomu mají dokonalé prostředky – chytré telefony s fotoaparáty, sociální sítě a podobně. A jsou agresivnější.
Vyšší agresivita
To potvrdil už v roce 2013 výzkum zaměřený na agresivitu ve školách, který vedl Ladislav Csémy z Centra výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví. V něm se více než 76 procent učitelů vyjádřilo, že u žáků na druhém stupni vzrostla agresivita. Více než polovina dotazovaných učitelů uvedla, že se denně setkávají s hrubou slovní agresí mezi žáky, a více než čtvrtina pak jednou až dvakrát týdně řeší i fyzickou agresi. Více než polovina pedagogů by pak byla pro to, aby agresivní žák byl dočasně vyloučen ze školní docházky, jako je tomu v zahraničí.
Proč k tomu ale nyní dochází? „Poznatky, které jsme získali, nasvědčují tomu, že děti často nejsou v rodinách vychovávány tak, aby cítily, kde jsou hranice. Právě nejasné vymezení hranic vede k tomu, co pak učitelé vnímají jako nárůst projevů hrubosti a násilí,“ uvádí Ladislav Csémy.
V rámci výzkumu to de facto potvrdily samy dotazované děti: významně méně se této formy agrese dopouštějí školáci, kteří uvedli, že společně s rodiči nebo jedním rodičem tráví poměrně hodně času v podobě společně provozovaných aktivit. Naopak děti, jež uvedly, že nemají mnoho společných zájmů a činností s rodiči, se hrubého chování a nadávaní spolužákům dopouštějí častěji. Pro žáky, dopouštějící se hrubého chování a nadávání spolužákům, je typické, že se jim ve škole nelíbí a že je stresují školní práce a povinnosti.
Přenášení stresu
Vztahy v rodině se na dětech výrazně odrážejí. A začátek školního roku to může ještě zhoršit. „Změna režimu, nákupy do školy, zařizování. Někdy si rodiče ani neuvědomují, jak svůj stres dokážou přenášet na děti a celou rodinu,“ upozorňuje psycholog Peter Porubský.
Pokud se děti doma necítí příjemně a bezpečně, projeví se to i ve škole, kde musí plnit úkoly a dávat pozor bez ohledu na to, v jaké náladě se zrovna cítí. Cítí-li se špatně, logicky se to projeví na jejich výsledcích.
Potíží v rodinách přibývá
„Za poslední roky pozoruji nárůst potíží v rodinách – obvykle bývají spojeny s rozvodem a úpravou poměrů k dětem v porozvodové péči,“ hodnotí psycholožka Kateřina Fořtová.
„Právě rodinné kauzy vycházející z vleklých, chronických konfliktů mezi rodiči se velmi často a zásadně odrážejí i v psychickém stavu dětí. Jejich řešení bývá velmi složité. Zvláště v situacích, kdy rodiče používají děti jako rukojmí, což bohužel není jev ojedinělý,“ varuje psycholožka Fořtová.
Projevy agresivity, nechuť chodit do školy i problémy s učením jsou často voláním o pomoc. Ať už patří vaše dítě do skupiny agresorů nebo těch, kteří se cítí utlačovaní a do školy kvůli tomu nechtějí, nečekejte, že se problém vyřeší časem sám.
Včasný zásah
„Intervence ve třídě, kde už delší dobu fungují patologické normy chování, je vždycky výrazně složitější než rychlý, včasný zásah v počátečních stadiích problému. Doporučení pro rodiče tedy zní – pokud má vaše dítě obtíže mezi vrstevníky a máte obavu, že se nejedná o běžnou dětskou hádku, neváhejte oslovit školního psychologa, eventuálně třídního učitele. Takovýmto vaším včasným upozorněním a následnou rychlou intervencí ze strany školy lze předejít výskytu těžší patologie ve vrstevnických vztazích,“ doporučuje psycholožka Fořtová, která má zkušenosti nejen jako školní psycholog v pražské Základní škole Kunratická, ale působí jako psycholog i v Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 1, 2 a 4.
Někdy se však rodiče nechtějí obracet na školní pracovníky. Zvláště když mají podezření, že jejich dítě nechce chodit do školy kvůli konfliktu s některým z učitelů. V takových případech mohou například využít Rodičovskou linku (www.rodicovskalinka.cz), na níž s odborníky mohou konzultovat problémy s dětmi. Linka je určena nejen rodičům, ale i prarodičům a také například pedagogům, kteří si nejsou jisti, jak by daný problém s žákem měli nejvhodněji řešit.
