Čtvrtek 12. prosince 2024, svátek má Simona
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Sluchátka tolik neškodí, výstřel ano

Zdraví

  6:15
S různými životními etapami se pojí specifické potíže se sluchem. Opakované záněty vedou k ohluchnutí.

Muzikoterapie pomáhá zmírnit bolesti. foto: Shutterstock

Sundej si sluchátka z uší, budeš hluchý, vyčítají rodiče svým dětem. Odborníci však jejich obavy mírní. „Větší obavu než z poslechu hudby ze sluchátek bych měl z návštěv koncertů hudebních skupin. Řada z nich totiž používá silné zesilovače hudby, navíc v uzavřeném prostoru. Nicméně i k takto vzniklým poruchám sluchu je zapotřebí dlouhá časová expozice,“ vysvětluje profesor Rom Kostřica z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Zvláště v oblastech, které jsou zasažené válkou, dochází i k akutnímu poškození sluchu – zejména když v blízkosti člověka zazní hlasitý výstřel nebo výbuch.

Nosní mandle někdy překáží

Poruchy sluchu se mohou určit i chronologicky – jsou totiž typické pro určité životní etapy. U dětí je nejčastějším problémem zánět středního ucha.

„Děti vzhledem k odlišnému anatomickému uspořádání sluchového orgánu a Eustachovy trubice mají větší tendenci trpět na záněty středního ucha. Mívají také větší nosní mandli, která může naléhat na Eustachovu tubu či ji ucpávat,“ podotýká přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku pražské Fakultní nemocnicev Motole Jan Plzák.

Lidé ztrácejí sluchové buňky už od mládí. Mohou za to výdobytky moderní doby

Při běžném nachlazení a zánětu nosohltanu oteče ústí Eustachovy trubice, která nemůže řádně vykonávat svou funkci, tedy vyrovnávat tlak zevně působící na bubínek přes zevní zvukovod a tlak ve středouší, tedy na vnitřní straně bubínku. Do středouší se vzduch fyziologicky dostane přes dutinu nosní, nosohltan a Eustachovu trubici, která se na krátkou dobu otevírá například při polknutí či zívnutí.

„Jestliže se tlak nevyrovná, vzniká nejprve ve středouší podtlak jako následek vstřebání vzduchu. Následně se v něm může hromadit zánětlivá tekutina, která je zpočátku spíše čirá a souvisí s virovým zánětem. Později se může infikovat bakteriemi a nastane hnisavý zánět středního ucha,“ doplňuje profesor Plzák.

Osm operací nepomohlo

Opakované záněty středního ucha mohou vést až k hluchotě, což je i případ Ondřeje Frýby z Litvínova. Kvůli zánětům ucha absolvoval v dětství osm operací. Při posledních z nich se mu lékaři snažili nahradit ušní bubínek, ani jednou se však neujal. „Lékaři mi řekli, že i bez něj uslyším zhruba třicet procent. Nicméně pak mi v trubici začal růst výrůstek a ucho mám zcela neprůchodné. Od deseti let na něj neslyším vůbec,“ říká mladý vysokoškolák.

Pokud o jeho handicapu někdo neví, vůbec to na Ondřejovi nepozná. „I na to jedno ucho slyším velmi dobře, problém mám v hlučném prostředí, například na hokeji či v hospodě. Když na mě v takové situaci někdo mluví z pravé strany, nemá šanci,“ dodává Frýba s tím, že už reflexivně si ve společnosti sedá do pravého rohu stolu.

Základem je průchodný nos

Aby následky nebyly takto vážné, lékaři zdůrazňují, že je lepší onemocnění předcházet. „Základní prevencí je snaha o udržení dobré nosní průchodnosti nosními kapkami, smrkáním, odsáváním sekretu. Jestliže dítě trpí opakovanými záněty středouší a má zvětšenou nosní mandli, je vhodné její chirurgické odstranění,“ upozorňuje lékař Plzák. Při zánětu nosohltanu mohou pociťovat problém se sluchem i dospělí.

Vývoj implantátu pokračuje

Ondřeje Frýbu nyní zaujaly informace o kochleárním implantátu, který umí převést zvukové vlny přímo na elektrické impulsy a předat je do mozkových center. Odrazují jej však kritéria pro pacienty, kterým je implantát doporučen. Implantáty totiž stojí více než 500 tisíc korun. Operaci sice plně hradí pojišťovna, nicméně je určena jen pro úzkou skupinu postižených s nejtěžší sluchovou poruchou ve vnitřním uchu.

„Vylučovacích kritérií je řada, například hluchota nesmí trvat příliš dlouho, protože pak není centrumpro sluchové vnímání v mozku schopno tyto nové podněty zpracovat,“ vysvětluje profesor Rom Kostřica.

Vývoj kochleárních implantátů jde však kupředu. Vznikají specializované typy a lékaři se snaží, aby je mohlo získat víc lidí postižených hluchotou. „Brněnské pracoviště v nemocnici u sv. Anny dlouhodobě spolupracuje s profesorem Wolfem-Dieterem Baumgartnerem z vídeňské kliniky, mezinárodně uznávaným chirurgem specializujícím se na tuto problematiku. Díky spolupráci jsme měli možnost v roce 2015 zavést pacientce jako první vČesku takzvaný aktivní středoušní implantát. Ten využívá zbytky sluchu v méně postižených frekvencích,“ poznamenává Rom Kostřica. Pacientka tehdy přístroj v hodnotě 350 tisíc korun získala od výrobce zdarma. Po jednání s pojišťovnou se však tento typ smí doposud implantovat pouze v Praze.

Autor: