130 let
Opalování - ilustrační foto.

Opalování - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Doporučujeme

Sluneční paprsky léčí i ubližují. Na co si dát při opalování pozor?

Zdraví
  •   7:00
Oblékání arabských žen vede k narušení metabolismu vitaminu D. Nedostatek světla u nich způsobuje řídnutí kostí a podobné je to i v Česku, zvláště u starších žen. Dermatologové naopak před slunečními paprsky varují. Nejlepší je podle odborníků najít si svou vlastní zlatou střední cestu, která bude našemu tělu vyhovovat.

Dermatologové zdravé lidi před sluncem spíše varují. Rakovina kůže je u nás na rozdíl od jiných onkologických onemocnění pořád podceňovaná. Všeobecná zdravotní pojišťovna vloni evidovala 32 tisíc pacientů s rakovinou kůže.

Dobrou zprávou je, že od 1. července bude na českém trhu nový lék Zelboraf, který prodlužuje život pacientů s pokročilým melanomem. Lékový ústav už podle informací ČTK rozhodl jeho o úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Lék bude k dispozici ve specializovaných centrech. Dosud k němu měli přístup jen pacienti zařazení do klinické studie.

ČTĚTE TAKÉ:

Zatímco někteří lékaři před sluncem varují, jiní ho doporučují. Osteoporóza neboli řídnutí kostí postihuje hlavně ženy po menopauze, ale nevyhýbá se ani mladším. Hubeným, ženám s poruchou štítné žlázy, s časnou menopauzou nebo ženám užívajícím různé léky, například glukokortikoidy. Žen obecně se týká především, protože muži jsou řídnutím kostí postiženi méně.

O zlomeném obratli nemusíme vědět

Příčinou osteoporózy je narušení metabolismu vápníku, pro který je podstatný vitamin D. K jeho produkci v těle potřebujeme právě sluneční záření. Pacienti trpící tímto onemocněním mají vyšší lomivost kostí. Řeč přitom není jen o „banálních“ zlomeninách zápěstí. Ve hře jsou závažné zlomeniny kyčelních kloubů nebo páteřních obratlů.

Jak poznat zhoubný nádor kůže - melanom

  • Ultrafialové sluneční světlo na jednu stranu léčí kožní choroby, jako je lupénka či atopický ekzém, pro většinu populace ale představuje riziko kvůli možnému vzniku rakoviny kůže.
  • Zhruba 30-50%melanomů vznikne na podkladě pigmentového znaménka. Kůži bychom proto měli pravidelně kontrolovat. Častým omylem je předpoklad, že rizikové je jen znaménko, které svědí, krvácí nebo se kolem něj utvoří zánět. To už jsou pozdní příznaky rozvoje zhoubného melanomu.
  • Odborníci doporučují pět pravidel, kterými bychom se měli řídit. Pokud jsou dvě nebo více pravidel pozitivní, měli bychom navštívit dermatologa.

„Nejvíce alarmující je fakt, že pravděpodobnost úmrtí pacienta do jednoho roku po zlomenině kyčelního kloubu se pohybuje mezi 20 až 30 procenty,“ říká Tomáš Hála, vedoucí lékař Osteologického centra Pardubické krajské nemocnice. Téměř každá třetí pacientka, která je po úraze, do jednoho roku zemře na komplikace, které přináší postoperační období.

Osteoporóza s touto zlomeninou totiž nejvíce postihuje ženy nad 70 let, kdy už organismus nemá takové rezervy, aby se s podobnou událostí lehce vypořádal. „A zlomeniny obvykle provází právě operační zákrok. Nebývá jednoduchý a pro staršího člověka je operace a období po operaci obrovská zátěž,“ upozorňuje Tomáš Hála.

Osteoporózu však nemusí způsobovat jen pokročilý věk, příčin je celá řada a záleží na souhře silných či slabých rizikových faktorů. Tím nejčastějším z kategorie „silných“ je menopauza, kdy žena kolem 50 let věku prochází obdobím charakterizovaným snižováním tvorby estrogenu. Ubývá jí přirozeného ženského hormonu, který ji - zjednodušeně a laicky řečeno - ochraňuje před řídnutím kostí. Tvorba estrogenu u žen po padesátce uhasíná, čímž se v metabolismu kostí nastartují určité změny.

Sluneční paprsky pomáhají i škodí (grafika)

„Existují desítky dalších faktorů, které se mohou podílet na vzniku osteoporózy,“ pokračuje Tomáš Hála. Z těch významnějších je to například křehká postava s evidentní podváhou. „Vyhublá žena má velký předpoklad, že tuto nemoc má, nebo bude mít, a patří sem i problematika anorexie u velmi mladých žen. Výrazné a léčebně těžko ovlivnitelné osteoporózy máme už i u 15 nebo 16letých děvčat. Jsou vyvolané změnami v jejich stravování a třeba BMI pod 18 je pro rozvoj osteoporózy vyloženě typické,“ dodává lékař.

Vliv slunce na osteoporózu je jednoznačně pozitivní. „Probíhá to tak, že pacient dostane vitamin D stravou - nejčastěji v rybách nebo pobytem na slunci, a celý ten proces začíná právě v kůži,“ vysvětluje Tomáš Hála. „Pokračuje v játrech, ledvinách a na jeho konci je aktivní forma vitaminu D, která ovlivňuje hospodaření s vápníkem v našich kostech.“
 Kromě arabských zemí, kde je způsob oblékání či spíše úplného zahalování jedním z rizikových faktorů pro vznik osteoporózy, najdeme podle lékaře vliv nedostatku slunečního osvitu i u nás. Hlavně u starších žen. Obtížně se pohybují, jejich možnosti vycházet ven jsou omezené a pro optimální přísun vitaminu D se jim nedostává slunečního záření.

Sluneční paprsky pomáhají i škodí (grafika)

„Je to vážná věc a potvrzují to i výzkumy. Na našem pracovišti jsme u starších pacientů proměřovali,zásobárny‘ vitaminu D a u 85 procent z nich jsme zjistili jeho výrazný nedostatek. Právě kombinace faktorů, kdy tito lidé prakticky nevycházejí ven, nemají příliš hodnotnou stravu a nejedí tolik ryb, se zde sčítá,“ říká Tomáš Hála.
 Znakem osteoporózy může být i snižování tělesné výšky, a to až o několik centimetrů. Stejně tak sem patří kulacení zad. „Kulatá záda mohou být signálem pro zlomené obratle,“ uvádí doktor Hála. „Podle statistik má téměř každá druhá žena starší 70 let alespoň jeden obratel v páteři zlomený a drtivá většina z nich tom vůbec neví. Při osteoporóze totiž dochází i k samovolnému zlomení obratlů a právě zakulacení zad může lékaře na tuto kompresivní zlomeninu upozornit. Následky jsou spojené s dlouhodobou, často i celoživotní bolestí zad, se zhoršenou hybností a soběstačností,“ konstatuje Tomáš Hála.

Způsobuje nádory, ale lupénku hojí

V populaci přetrvává mýtus, že by se zhoubný melanom neměl vyřezávat, protože „paní Novákové ze sousedství ho vyřízli a za pár dní chudák umřela“. Pověra je podle dermatologů založená pravděpodobně na tom, že „zaručený informační zdroj“ znal z příběhu paní Novákové jen jeho dramatické finále.

Paní Nováková totiž návštěvu dermatologa odkládala a melanom zatím v jejím těle založil metastázy. Vyříznutí mateřského znaménka tak bylo posledním pokusem, jak nádor odstranit. Příčinou smrti paní Novákové tedy nebylo vlastní odstranění melanomu, ale fakt, že přišla pozdě. I proto fungují v rámci řady nemocnic takzvané „pigmentové poradny“.

Opalování - ilustrační foto.

Jsou to onkodermatologické ambulance na kožních pracovištích, kde si mohou pacienti nechat pigmentové útvary vyšetřit. „Na vznik kožních nádorů má slunce vyloženě negativní vliv, ovšem na lupénku a atopický ekzém zabírá dobře,“ říká Ilona Procházková z dermatovenerologické kliniky VFN v Praze. U lupénky se u nemocných mohou střídat období, kdy pacient projevy na kůži má, a naproti tomu období, kdy je zahojený.

„Někomu se výsev objeví jednou za život, někdo má například na loktech ložiska pořád,“ říká dermatoložka. Pozitivní vliv pobytu na slunci je ale u drtivé většiny těchto pacientů nesporný. „Ti, kteří jsou u nás s těmito kožními nemocemi hospitalizovaní, chodí dokonce na fototerapii, takže v podstatě na slunění. Přispívá to k léčbě,“ uvádí Ilona Procházková.
Stanovit pro zdravého člověka počet „bezpečných minut“ na slunci je však podle lékařky nemožné. Rozhoduje fototyp člověka. U lidí se světlými vlasy a světlou kůží je při opakovaném spálení riziko vzniku nádorů vždycky větší. Důležité je nespálit se, hlavně u malých dětí - nechodit s nimi na přímé slunce mezi 10. a 15. hodinou, používat přípravky s ochranným faktorem 50 a vybírat jen ty, které jsou určeny speciálně pro děti.

„Na rozdíl od prioritní chemické ochrany, která se používá při výrobě opalovacích krémů pro dospělé, mají ty dětské posílenou naopak fyzikální složku ochrany. Ta je pro jejich kůži šetrnější,“ říká dermatoložka. Nepřiměřené dávky slunečního záření nám při opakovaném spálení mohou dokonce „poplést“ imunitní systém. Zřetelné je to na projasnění kolem pigmentových znamének, které v jeho důsledku vzniká, ale které je zároveň z 20 procent podmíněno geneticky. Náš imunitní systém takto bojuje proti poškozeným pigmentovým buňkám a následně vytváří vitiligo -výpadek pigmentu, při kterém kůže zesvětlá a může být až křídově bílá. Obvykle okolo prstů, očí, úst nebo třísel.

Tímto neinfekčním kožním onemocněním trpí například sportovní komentátor Robert Záruba a známe ho i od Michaela Jacksona. Ten měl navíc pokožku od přírody tmavou, o to víc byly skvrny vidět. Aby měl opět homogenní barvu, nechal si svou běžně hnědou kůži vybělit - nechal si i ostatní pigmentové buňky dobrovolně poškodit.

Lupus postihuje i mladé ženy

Jak je to se vztahem slunce a revmatických chorob? Většina z nás si myslí, že revmatické choroby vyvolává prostydnutí, takže teplo je léčí. „Řada pacientů skutečně uvádí, že jakmile odjedou na jih, je jim lépe. Revmatické choroby se však vyskytují ve všech podnebních pásech a teplo ani chlad jejich výskyt neovlivňují,“ říká Marta Olejárová z Revmatologického ústavu v Praze 2.

Sluneční záření má ovšem podle jejích slov natolik pozitivní vliv na psychiku, žeu mnoha pacientů, zejména s degenerativními revmatickými onemocněními, jako je například artróza, vyvolává dojem,léčivé síly‘.

Před opalováním se nezapomeňte namazat krémem

Naprosto jiná situace je u zánětlivého revmatického onemocnění -lupusu. Tam má pacient podobně jako při užívání antibiotik vstup na slunce zakázaný. Ultrafialové záření ovlivňuje autoimunitní reakce organismu a vpřípadě lupusu může být dokonce jedním z jeho vyvolávajících faktorů. Ne přímo příčinou, ale výrazně může k jeho vzniku přispívat.
 Systémový lupus je neinfekční autoimunitní zánět poškozující kůži, klouby nebo i vnitřní orgány a pacienti s touto diagnózou by se měli slunci vyhýbat. Měli by si i obličej mazat krémy s vysokými UV filtry a vůbec by se neměli opalovat v plavkách. Systémový znamená celkový, takže lidé s tímto onemocněním mohou mít různá postižení. Základnímoborem, který se o lupusy stará, je ovšem revmatologie.

Podle Marty Olejárové postihuje toto onemocnění převážně mladé ženy mezi 20. a 30. rokem věku, přitom rozšířená laická představa je taková, že revmatické choroby obecně ohrožují spíše starší pacienty. „Degenerativní revmatická onemocnění se skutečně vyskytují až ve střednímastaršímvěku, ale zánětlivé revmatické choroby jako lupus omnoho dříve,“ upřesňuje lékařka.

Co u sebe pacient při této nemoci nejčastěji pozoruje, jsou kožní změny. Projevuje se fotosenzitivita čili přecitlivělost na slunce a někdy v souvislosti s ní i velmi zvláštní vyrážka v obličeji, takzvaný motýlovitý erythem. Název je od tvaru vyrážky: vyskytuje se symetricky na obou tvářích a přechází přes kořen nosu. Druhým charakteristickým znakem lupusu je zánět kloubů. Tyto dva specifické příznaky jsou u této nemoci nejčastější.

„Únava nebo mírně zvýšená teplota jsou jen doprovodné projevy a samy o sobě lupus nesignalizují,“ doplňuje revmatoložka.

Opalování jako závislost

Existují lidé, kteří jsou na opalování závislí. Mají utkvělou představu, že stále nejsou dost hnědí. Chorobná touha po opalování má dokonce své jméno: odborníci hovoří o tanorexii. „Název se podobá pojmu anorexie, což je chorobný strach z tloušťky, a tanorexie i anorexie se mohou vyskytovat společně,“ říká psychiatrička Iveta Serbinová z pražské TH kliniky.

Britští vědci slibují lék zabraňující spálenínám od sluníčka.

„Tanorexie by mohl být výraz pro jedince s chorobným strachem ze zblednutí pokožky, je to doslova,chuť po opálení‘. Pokud se totiž někdo domnívá, že stále není dost opálený a má obavu vynechat,další sezení‘, i když už má z pobytu na slunci nebo v soláriích nepřirozenou červenohnědou barvu, můžeme mluvit o psychické poruše. Ta podle mého názoru patří k podtypu dysmorfofobie se závislým chováním,“ uvádí odbornice.
 U nadměrně se slunících lidí je to podle ní podobné jako u těch, kdo si v touze po dokonalém vzhledu nechávají dělat další a další plastické operace. Tanorexii řadí k novějším typům závislostí. Je spojená s narušeným pojetím sebereprezentace a se zkresleným sebeobrazem.

„Většinou se tanorexie týká jedinců, kteří se v touze po dokonalé image přehnaně zaobírají svým vzhledem. Často proto, že si tím něco kompenzují,“ pokračuje Iveta Serbinová. Vyskytuje se hlavně u žen mladšího a středního věku, ale výjimkami nejsou ani muži. Může mít také souvislost s určitou profesí, například s prací modelky nebo kulturisty. „Lidé s tímto návykovým chováním se ale do psychiatrických ordinací vesměs nedostanou, protože nemají pocit, že by byli,nemocní‘,“ uzavírá Iveta Serbinová.
 Možná by si notoričtí fandové UV záření měli ujasnit, čemu jdou vlastně vstříc. O co dříve budou mít kůži v porovnání se svými vrstevníky vrásčitou a jak brzy je může mozkem neřízené opalování přivést k onkodermatologům. Třeba v nějaké volné chvilce, až bude zrovna pod mrakem.

Autor: