130 let

V 90. letech Peter Piot zastával přední pozice v OSN a WHO, kde se soustředil na výzkum léků proti AIDS. | foto: Reprofoto/Twitter: Christopher Cornue

Legendární virolog a spoluobjevitel eboly onemocněl covidem-19. Šíleně mě bolela hlava, říká Peter Piot

Zdraví
  •   20:52
Praha - Peter Piot je muž, který zasvětil svůj život boji s viry. V roce 1976 spoluobjevil ebolu, poté dlouhá léta působil jako šéf programu AIDS při OSN. Svou zatím poslední misi strávil v roli poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, na starost měl výzkum vakcíny proti nemoci covid-19. Nyní se však 71letý Belgičan sám nakazil a detailně popsal, jaké nečekané komplikace nový koronavirus přináší.

Velký manuál od expertů z Bulovky: Jak jsme daleko s poznáním koronaviru?

Virologovy zkušenosti uveřejnil webový server prestižního akademického časopisu Science, který vydává Americká asociace pro vědecký pokrok.

Piotova mise do vesnice Yambuku v Demokratické republice Kongo v roce 1976....
Peter Piot je muž, který zasvětil svůj život boji s viry. V roce 1976...

„Poté, co jsem s viry zápasil posledních více než 40 let, stal se země expert na infekční onemocnění. Jsem rád, že jsem se nakazil covidem-19 a ne ebolou, i když podle některých studií je 30% šance, že zemřete, pokud se s novým koronavirem dostanete do britských nemocnic. To by byla zhruba stejná celková úmrtnost jako u eboly v roce 2014 v Západní Africe,“ říká v současnosti již legendární virolog. Takové číslo prý zkrátka přinutí člověka podlehnout emocím.

Měřte si ještě před komplikacemi kyslík, radí nemocným Američanům doktor. V Česku zbytečné, reaguje expert

„Měl jsem horečku a šíleně mě bolela hlava. Myslel jsem, že se mi rozskočí lebka, což bylo celkem paradoxní, protože jsem neměl žádný kašel. I přesto jsem nadále pokračoval v práci z domova - jsem totiž workoholik,“ popisuje začátek nemoci Piot. Diagnózu mu posléze potvrdil test a lékař ho nasměroval do nemocnice, protože ke zdravotním komplikacím se navíc přidala stále se zhoršující únava. Tam mu personál zjistil nedostatek kyslíku v těle, i když on na sobě žádnou dušnost nepociťoval. Virolog dostal kyslíkovou masku, což problém konkrétně u něj naštěstí vyřešilo, nebylo tedy nutné napojení na ventilátor.

Peter Piot (71 let):

  • Narozen 17. února 1949. Původem z Belgie. Mluví plynně anglicky, francouzsky a holandsky.
  • Je autorem 16 knih a více než 600 vědeckých článků. 
  • V roce 1976 se podílel na objevení krvácivé horečky známé jako ebola. Je mu připisována největší zásluha na objevu, protože se traduje, že to byl právě on, komu se podařilo získat krevní vzorky.
  • V 80. letech se zúčastnil série projektů v Burundi, Keni, Tanzanii, Zairu (dnešní Demokratická republika Kongo) či na Pobřeží slonoviny. Projekt SIDA byl prvním mezinárodním výzkumem AIDS v Africe. Je obecně přijímaný jako zdroj vědeckého porozumění infekci HIV v Africe.
  • V 90. letech zastával přední pozice v OSN a WHO, kde se soustředil na výzkum léků proti AIDS.
  • Mezi lety 2009 až 2010 působil jako ředitel Institutu pro globální zdraví při Královské univerzitě v Londýně.
  • V říjnu 2010 se stal ředitelem Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.
  • V únoru 2020 kritizoval zpoždění, se kterým bylo šíření nemoci covid-19 prohlášeno pandemií. Upřednostňoval před vyhlášením/nevyhlášením pandemie raději pětibodový systém (podobný jako třeba u lavinového nebezpečí), který by říkal, jak je situace vážná.
  • V roce 2020 se nakazil novým koronavirem.

Jak operuje koronavirus. Plíce přestávají dodávat kyslík, organismus se rozpadá jako domino, popisují vědci

„Posledních 10 let jsem nebyl na nemocenské ani jediný den. Nakonec se virům povedlo mě dostat, říkal jsem si,“ vzpomíná spoluobjevitel eboly. Z nemocnice byl propuštěn po týdnu, který popisuje jako „velmi zdlouhavý“. Dle svých slov si znovu uvědomil, jak moc obdivuje Nelsona Mandelu, který ve věznicích strávil dlouhých 27 let. Doma prý notnou část času probrečel, chvíli se mu i špatně spalo. Nemohl se totiž zbavit dojmu, že kdykoliv se může něco pokazit a on bude zpět ve vážném stavu.

To se doopravdy stalo, týden po propuštění se totiž začal nebezpečně zadýchávat a musel opět navštívit nemocnici. Při druhé návštěvě u něj byla zjištěna cytokinová bouře, tedy přehnaná reakce imunitního systému, který začal ničit kromě patogenů i zdravé buňky. „Vždy jsem měl velký respekt před viry, který se neztratil do dnešního dne. Třeba virus HIV. Je tak mazaný, že se dokáže vyhnout všemu, čím ho chceme zastavit. Po zkušenostech s covidem-19 se na viry dívám odlišně. Cítím se více zranitelný,“ říká expert na onemocnění AIDS Piot.

Dvanáct negativních testů nestačilo. U 93leté seniorky propukla nemoc do pár hodin znovu

„Mnoho lidí si myslí, že covid-19 zabije zhruba 1 % pacientů a zbytek se uzdraví s příznaky podobnými chřipce. Ale pravda je komplikovanější. Spoustě pacientů zůstanou chronické potíže se srdcem a s ledvinami. Narušen je dokonce i jejich nervový systém. Celosvětově budou stovky tisíc – možná i více – pacientů, kteří budou do konce života odkázáni na dialýzu ledvin,“ myslí si Peter Piot. Čím víc toho prý o novém koronaviru víme, tím víc otázek nám vyvstává.

Teprve na začátku května, po sedmi týdnech od prodělání nemoci, se virolog cítí v běžné kondici. Navázal tam, kde přestal, tedy v poradním týmu von der Leyenové, který řeší vakcínu. Říká, že právě ta je jediným východiskem z krize. Navzdory všem snahám mnoha států světa vakcína stále není vytvořena a není ani jasné, zda je to vůbec možné. Virolog varuje, že při případném úspěchu před námi čeká další náročný úkol: rozdistribuovat ji po celém světě.

Smrtící ebola

  • Virus eboly v roce 1976 identifikoval jako první mladý belgický virolog Peter Piot. Bylo mu 27 let a dostal za úkol objasnit příčinu velkého počtu úmrtí v Kongu, někdejším Zairu, které bylo do roku 1960 belgickou kolonií.
  • Piot popsal, že když letadlo jeho tým dopravilo z Kinshasy do asi 1000 kilometrů vzdálené Bumby, nechal pilot zapnuté motory a rozloučil se nikoli výrazem na shledanou, ale sbohem, protože tým se dostal do míst, kde umíraly desítky lidí.
  • Cílem skupiny byla tehdy vesnice Yambuku. Členové tamní katolické mise se stáhli do domu, kolem nějž vytvořili sanitární kordon s nápisem Prosím nepostupujte dále, hrozí vám smrt. Čtyři členové mise totiž už zemřeli a ostatní se modlili a čekali na smrt.
  • Piotova skupina systematicky získávala informace o šíření viru v celém regionu a zjistila, že virus se šíří pouhým dotykem těla zemřelého. Tým pak zavedl karantény v nemocnicích a izolaci všech, kdo přišli do kontaktu s nakaženými.
  • Jméno pak onemocnění dostalo podle nejbližší řeky Eboly. Piot do Yambuku zavítal podruhé letos v únoru a sešel se tam s ošetřovatelem, který se nakazil v roce 1976 a přežil. Belgický virolog, který se později v životě zabýval výzkumem AIDS, řekl, že pro nynější epidemii eboly má tutéž radu, jaká platila v 70. letech: „Mýdlo, rukavice, izolace pacientů, používání jednorázových injekčních jehel a karanténa všech nemocných." Teoreticky by mělo být snadné ebolu zvládnout. Neměli bychom zapomínat, že je to nemoc související s chudobou a nefunkčním zdravotnickým systémem," dodal.
Autor: Dominik Stein
  • Mohlo by vás zajímat