130 let
Sršeň mandarínská

Sršeň mandarínská | foto: Shutterstock

Sršeň z Asie do Česka zatím nedorazila, upozorňuje mikrobioložka

Zdraví
  •   6:51
Zejména pro alergiky platí přísné dodržování pravidel chování v přírodě, protože pro ně mohou být velmi nebezpečné i včely a vosy, upozorňuje mikrobioložka Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Lidovky.cz: Který drobný živočich je pro člověka v přírodě nejrizikovější?
Ohledně možného přenosu infekce je to na území ČR klíště.

Lidovky.cz: Které nemoci kromě známé borreliózy a encefalitidy klíšťata ještě přenášejí?
Zejména jedince s oslabenou imunitou může klíště nakazit také dalšími onemocněními, jako jsou anaplazmóza, bartonelóza, ricketsióza, neoehrlichióza a babezióza. Proti klíšťové encefalitidě se lze bránit účinným očkováním. Před onemocněním lymeskou borreliózou nám zatím pomůže jedině používání repelentů, každodenní večerní prohlídka těla a včasné vyndání přisátého klíštěte.

Lidovky.cz: Obtěžující jsou také včely, vosy a sršně. Co dělat, abych je proti sobě nepopudil?
Včely i vosy láká odložené jídlo a pití, hlavně to sladké. Nenechávejme tedy nikde povalovat zbytky jídla a pití, nevoňme se sladkými parfémy a vosy k sobě nenalákáme. Pokud již přiletí, rozhodně je od sebe neodhánějme prudkými pohyby, jen tím zvýšíme riziko bodnutí.

Klíště (ilustrační foto)

Lidovky.cz: Do našich končin se prý začíná přemísťovat nový druh sršně. Co nám od něj hrozí?
Jak potvrdil můj kolega z Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Martin Kulma, jedná se o invazní druh sršně z Asie. Tato sršeň se rozšířila z Francie, kam byla zavlečena zřejmě ve formě hibernujících královen z Číny, do okolních států západní Evropy, včetně Německa. Její výskyt v České republice doposud není znám. Sršně běžně člověka neohrožují, nicméně v případě náhodného vyrušení v hnízdě mohou zaútočit. Významnou složku potravy tohoto druhu tvoří včela medonosná, takže může být nebezpečím také pro chov včel.

Lidovky.cz: Co když jsem alergik? Je pro mě nyní příroda nepřístupná?
Příroda není pro alergiky ztracená, jen by měli dodržovat základní pravidla. Neměli by chodit bosýma nohama v trávě, vonět se parfémy a oblékat pestré květinové vzory. Také by se neměli pohybovat v období zrání plodů v blízkosti stromů. Každý alergik by měl vždy s sebou nosit léky předepsané ošetřujícím lékařem a být připraven i na závažnou alergickou reakci.

Lidovky.cz: Komáři, mouchy – jejich přítomnost je otravná, ale mohou nám nějak ublížit?
Invazní druh komár tygrovaný, který prozatím Českou republiku neosídlil natrvalo, nicméně jehož import zde byl opakovaně zachycen, je přenašečem mnoha onemocnění, jako jsou horečka dengue, chikungunya, žlutá zimnice nebo třeba virus zika. Většina těchto onemocnění se však v Evropě vyskytuje jen jako importované onemocnění, protože zatím chybí rezervoáry těchto onemocnění. Pouhá přítomnost přenašeče nestačí.

V posledních letech se však objevilo několik endemických případů – nakažen byl člověk, který prokazatelně nikam necestoval. Bylo to onemocnění západonilskou horečkou na jižní Moravě. Přenašečem může být i u nás běžně rozšířený komár pisklavý a další druhy komárů, kteří kromě lidí mohou sát i na ptácích. Virus již byl izolován z komárů i z ptáků jako rezervoárů onemocnění. Je důležité nezanedbat prevenci proti poštípání komárem, tedy používání repelentů, sítí do oken a prostorových repelentů. Štípanec bychom pak měli potřít lokálním antihistaminikem, abychom si kůži nerozškrábali.¨

Jak na nemoci od klíšťat? Encefalitida a borrelióźa nejsou jedinými strašáky

Lidovky.cz: Hrozí mi něco, když si postižené svědivé místo rozškrábu?
Můžeme si tak způsobit sekundární bakteriální infekci a skončíme nakonec s antibiotiky.

Lidovky.cz: V cizině jsou jedovatí pavouci, ale tuzemská zápřednice je prý také jedovatá. Hrozí mi něco, když mě kousne?
Jak mne poučili moji kolegové Martin Kulma a Daniel Krsek, kteří studují pavouky, zápřednice je u nás již poměrně rozšířená, takže se s ní setkat můžeme. Nehrozí, že by aktivně člověka honila, ale pokud v létě při procházení vysokou trávou omylem porušíme její kokon, rozzlobená samice může zaútočit. Pokousání je nepříjemné, lokální otok může přetrvat několik dní a u alergiků může být průběh horší.

Lidovky.cz: Jak zápřednici poznám?
Je to poměrně velký pavouk, samice může bez končetin měřit až 15 milimetrů. Nejjednodušší znamení je oranžová nebo červenooranžová barva hlavohrudí.

Lidovky.cz: Existují u nás také nebezpečné rostliny?
U nás se vyskytuje řada jedovatých rostlin a hub, ale platí, že pokud je nebudeme pojídat, žádné riziko nám od nich nehrozí. Výjimkou může ovšem být třeba bolševník, jehož šťáva z lodyh a listů může způsobit poleptání a zpuchýřnatění pokožky. Na něj tedy určitě nesahejte.

Autor: