Na první pohled se muži nemusí obávat, zda mají dostatek času na rodičovství. Čistě teoreticky se mohou stát otci kdykoliv. Jenže i u nich hraje rostoucí věk roli, byť není tak limitujícím faktorem jako u žen. Proto není od věci, aby jako mladí a zatím bezdětní absolvovali vyšetření spermiogramu, které zjišťuje koncentraci spermií, jejich morfologii, pohyblivost a další faktory, jež mohou mít na úspěšné oplodnění vliv.
„Díky pokrokům reprodukční medicíny lze dnes dospět k biologickému otcovství též u mužů s těžkými poruchami plodnosti. Důležité je, aby muži vyhledali vyšetření plodnosti včas, protože jak vyšetřování, tak léčení těchto poruch vyžaduje minimálně několik měsíců, většinou pak alespoň jeden rok,“ přibližuje docent Michal Pohanka, přednosta Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle něj lze v budoucnu očekávat další výrazné zlepšení postupů v reprodukční medicíně, které zkrátí čas léčby a zvýší i její efektivitu.
Vyhrává nejlepší spermie
Podstatou přirozeného početí je, že vajíčko oplodní ta „nejlepší“ spermie. A tento přirozený výběr je možné nahradit i v laboratorních podmínkách, kde se provádí umělé oplodnění. „Máme k dispozici stále dokonalejší metody, jak vybrat tu nejlepší spermii,“ říká Sylvie Hlaváčová z brněnského Institutu reprodukční medicíny Unica. K těmto metodám patří například MACS, která funguje na principu magnetické selekce. „Spermie, které se chystají ,spáchat buněčnou sebevraždu‘, ale vypadají normálně a pod mikroskopem to na nich nepoznáte, mají na svém povrchu antigen, který zjednodušeně řečeno reaguje na magnet. Pomocí metody MACS můžeme tyto nepoužitelné spermie ze vzorku odstranit,“ přibližuje embryoložka.
Další a také už dostupná metoda je PICSI, při níž se za použití kyseliny hyaluronové, kterou obsahuje také obal ženského vajíčka, zdravé spermie na této látce cíleně pohybují, a tak je možné vybrat ty vhodné. A právě ty, které by byly k oplodnění nejlepší, nejsou v ejakulátu samozřejmost. Jejich počet i kvalitu ovlivňuje řada faktorů, byť si to sami muži mnohdy nechtějí připouštět. Vyšší věk muže pak znamená, že byl déle vystaven vlivům, které se mohou na kvalitě spermií negativně podepsat.
S věkem klesá kvalita spermií
S rostoucím věkem se více projevují následky dlouhodobého kouření nebo nadměrné konzumace alkoholu. Stejně tak mezi staršími muži jsou častěji ti, kteří již mají chronické zdravotní potíže a trvale užívají léky. Také mezi nimi mohou být někdejší onkologičtí pacienti.
„Muž do třicítky bude pravděpodobně mít pohyblivější spermie a také se u něj budou vyskytovat ve větším množství. U padesátníka už pravděpodobně bude kvalita spermií horší a je reálné, že k početí potomka už bude potřebovat pomoc odborníků,“ vysvětluje Ondřej Matěna, specialista na asistovanou reprodukci z institutu Unica. Samozřejmě že u mladého muže se mohou objevit následky úrazu nebo onemocnění pohlavních orgánů a naopak může být šedesátník, který oplodní partnerku bez odborné pomoci. Lékařské statistiky ale ukazují, že rostoucí věk muže znamená nižší šance na biologicky vlastního a přirozeně počatého potomka. Navíc u starších mužů je vyšší riziko, že svým dětem předají genetické vady.
Milujte se a množte se...
Pozitivní alespoň je, že situace ohledně plodnosti českých mužů se nezhoršuje tak, jak se myslelo. Data shromažďovaná Sexuologickým ústavem ukazují, že spermiogram českých mužů byl vůbec nejhorší v padesátých letech 20. století, kdy zaznamenával koncentraci 32,9 milionu spermií v mililitru ejakulátu. Vprvní polovině 80. let bylo toto číslo mnohem lepší – 72,3. Současné hodnoty u zdravých mužů pak dosahují průměrné hodnoty 61,2. Průměrný věk vyšetřovaných mužů se přitom během posledních dvou dekád zvýšil o deset let. Neboli alespoň množství spermií se celkově zlepšilo.