LN Kolik bylo nejstarší ženě, která u vás rodila?
V této věci se nevede statistika. Pokud si ale dobře vzpomínám, tak se jednalo o ženu, které bylo 52 let. A to dokonce rodila své první dítě.
LN Jak se zvyšuje podíl starších rodiček?
Během posledních třiceti let v Česku významně stoupl věk prvorodiček, a to tak, že v současné době jim je kolem třiceti let. Ještě v roce 1984 se věk prvorodiček pohyboval okolo 24 let. Český statistický úřad poskytuje data, z nichž je naprosto zřejmé, že stoupá věk matek a zároveň klesá plodnost žen v naší zemi. Existují velké regionální rozdíly, přičemž nejstarší rodičky jsou v Praze.
V těhotenství pozor na ejakulaci do pochvy, radí gynekolog |
LN Jak to hodnotíte coby lékař?
Z lékařského hlediska není na zvyšujícím se věku žen, které rodí své první dítě později, nic pozitivního. Ve zdravotnicky rozvinutých zemích je jednoznačně prokázáno, že zvyšující se věk těhotných žen s sebou přináší pro těhotné jen negativní vlivy – vyšší počet císařských řezů, vyšší výskyt vysokého tlaku či těhotenské cukrovky. Starším ženám se častěji rodí děti předčasně, je prokázáno, že mívají nižší porodní hmotnost, a bohužel častější je také výskyt nitroděložních úmrtí plodu, stejně jako úmrtí dětí starších matek do sedmého dne po narození.
LN Na druhou stranu není tak dávno doba, kdy se jako na starší rodičky hledělo na ženy, kterým bylo pětatřicet. Není to zbytečně přísné kritérium?
Toto kritérium není vůbec přísné. Vycházelo dříve z pozorování a dnes z již naprosto přesně doložených informací, respektive důkazů, z nichž je jasné, že po pětatřicátém věku ženy mimo jiné rapidně klesá její schopnost otěhotnět. Stejně tak se od tohoto věku zvyšuje výskyt různých chorob, zejména vysokého tlaku a cukrovky, které mohou být pro těhotenství komplikací. Tato věková hranice je tedy dána neúprosnými zákony biologie člověka. Na druhé straně je ovšem třeba podotknout, že mezi ženami existují přirozeně velké individuální rozdíly. Z vlastní praxe znám prvorodičky, které rodily hodně po čtyřicátém roku svého života a byly mnohdy v lepší fyzické a duševní kondici než ženy o dvacet let mladší.
LN Je jasné, že ženy mateřství odkládají i kvůli dlouhému studiu a rozvoji kariéry. Ale zároveň o sebe a své zdraví více dbají. Nejsou v lepší kondici než stejně staré ženy před čtvrt-, nebo dokonce půlstoletím?
Studium a následně kariérní postup jsou bezpochyby hlavní důvody, proč ženy odkládají dobu příchodu prvního dítěte. Tento fakt na jedné straně stojí proti biologické připravenosti, respektive zdravotnímu stavu žen. Na druhé straně to budoucímmatkám může dodat určitou psychosociální pohodu, protože dítě nejspíše přijde na svět do rodiny, která na to bude odpovídajícím způsobem materiálně připravená. Z tohoto hlediska se nabízí úvaha o kompromisu mezi věkem pro první dítě a úrovní profesní kariéry.
LN Do jakého věku je vhodné přivést na svět dítě, lze to nějak ohraničit?
Z důvodů, které byly uvedeny, je optimální věk ženy pro těhotenství mezi dvacátým čtvrtým a třicátým rokem života.
LN Je rozdíl, když má někdo ve čtyřiceti první dítě a někdo třetí? V čem ano a v čem ne?
Reprodukční činnost – plodnost bude u obou naznačených skupin žen shodná, stejné bude i riziko některých abnormalit z hlediska přenosu genetických informací. Bezpochyby se však budou tyto dvě skupiny žen odlišovat z hlediska psychiky. Žena starší, která čeká své druhé nebo třetí dítě, bude obvykle duševně vyrovnanější než žena, která čeká ve 40 letech, mnohdy po náročné léčbě v centru pro asistovanou reprodukci, svého prvního potomka. Navíc žena, která čeká v pozdějším věku další dítě, má za sebou již předchozí těhotenství, které vlastně samo o sobě bylo určitým testem zdraví těhotné a její připravenosti na zvládnutí porodu.
