LN Do jaké míry mohou stravovací zvyklosti ovlivnit srdečně- cévní rizika?
Značně. Když přibýváme na váze, zvyšujeme riziko metabolických poruch, tedy hlavně poruch zpracování tuků a cukrů. Ještě důležitější je složení stravy – pokud obsahuje mnoho živočišných tuků a jednoduchých cukrů, poškozuje tepny přímo, často i bez nadváhy.
Je japonská strava zdravější než středomořská? |
LN Co v jídle srdci nejvíc škodí?
Především živočišné tuky a jednoduché cukry. Jedním z hlavních nepřátel je fruktóza, která je součástí některých sladkých nápojů. Nejhorší kombinací je zapíjet tučná či sladká jídla nápoji s obsahem fruktózy, a to především v dětském věku. Význam složení stravy potvrdila např. španělská studie PREDIMED. Prokázala, že středomořská strava dokáže zabránit kardiovaskulárním příhodám.
LN Co je základem středomořské stravy?
Upřednostňuje bílé maso (rybí a drůbeží) před červeným (hovězí, vepřové). Typický je pro ni zvýšený příjem zeleniny a ovoce. Důležitou součástí jsou ořechy a panenský olivový olej. Jde o schůdnou úpravu jídelníčku.
LN Co je pravdy na tom, že dědíme nejen genetické dispozice k různým onemocněním, ale i stravovací návyky?
To určitě pravda je! Jednou z nejčastějších poruch látkové výměny tuků je familiární kombinovaná hyperlipidemie (zvýšená koncentrace tuků v krvi projevující se v rodině – pozn. red.). Část lékařů ji považuje za převážně genetické onemocnění, část věří spíše tomu, že potíže souvisejí se stravovacími návyky v rodině – do této skupiny patřím i já. Je to zřejmě jedna z nejčastějších příčin srdečních infarktů a cévních mozkových příhod. Často bývá spojená s diabetem. Tedy bez ohledu na to, zda je dědičná, nebo není, měla by být důsledně léčena. U většiny osob pomáhají dietní opatření.
Pohyb, lehká strava a méně alkoholu. Životospráva pro zdravější mozek |
LN Myslíte, že na středomořskou stravu dokážou přejít i lidé zvyklí na českou kuchyni?
Středomořská strava je chutná, neměli by s ní mít problém. Nutriční terapeuti radí přechod postupný. Pacientům se závažnou poruchu látkové výměny proto doporučuji, aby si zavedli jeden či dva vegetariánské dny v týdnu. A pokud bez masa nevydrží, aby si dopřáli rybu. Tento drobný trik sice nejspíš rizikové faktory zcela neodstraní, ale může nastartovat lepší přístup k jídlu.
LN Nakolik vegetariánská strava prospívá srdci a cévám?
Pokud je vyvážená a obsahuje skutečně všechny potřebné živiny, pak její klady převládají. Pokud však na ni někdo přejde zcela chaoticky, může jeho postup vyvolat nežádoucí účinky, například chudokrevnost. Častěji se však tyto problémy objevují u nevyvážených pokusů o veganskou dietu, při níž lidé nekonzumují žádné živočišné produkty, ani vejce a mléko, a mohou trpět nedostatkem železa, vitaminu B12 a dalších živin. Plošně bych tuto dietu nedoporučoval. Kdo ji chce držet, měl by se poradit se skutečnými odborníky.
LN Před časem byly zveřejněny výsledky britské studie, která porovnávala kardiovaskulární rizika u vegetariánů a zastánců klasické stravy...
Tato studie trvala osmnáct let a vědci v ní sledovali téměř padesát tisíc osob. Vyšlo jim, že jedlíci ryb a vegetariáni/vegani měli výrazně nižší výskyt srdečních onemocnění způsobených aterosklerózou; nicméně měli větší výskyt krvácivých mozkových příhod.
LN Jak je to možné?
Může to být tím, že část účastníků studie přešla na vegetariánskou stravu proto, že již trpěli nějakým onemocněním, které může souviset s výskytem krvácivých mozkových příhod. Podobné dohady ale uvedená studie nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit, protože má řadu limitací. U části účastníků nebyly například dostupné spolehlivé informace o skutečném výskytu vyššího krevního tlaku, který je právě s krvácivými mozkovými příhodami spojen. Na druhou stranu také tato studie potvrdila, že největší ochranu proti mozkovým příhodám poskytují v jídelníčku ryby.
