Novinářům to řekla přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Hana Matějovská Kubešová.
Závažné poruchy paměti odborníci zjistili u 11 procent ze 161 sledovaných, deprese u 18 procent seniorů. Lékaři v rámci výzkumu pravidelně vyšetřovali soběstačnost, paměť a celkový zdravotní stav. "U starších lidí má deprese dlouhodobější průběh, často nebývá včas odhalena a projevuje se tělesnými obtížemi. Senioři si pak stěžují na subjektivní obtíže, jejichž příčinou je neuspokojivý psychický stav," uvedla Matějovská Kubešová.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lékaři se seniorů například ptali, zda mají přehled o lécích, které užívají. Podle průzkumu bere senior průměrně osm až devět druhů léků. "Jen 13 procent lidí přesně vědělo, jaké léky užívají a k čemu slouží," podotkla přednostka. Chyby v braní léků přitom mohou způsobit zhoršení zdravotního stavu. Podle Matějovské Kubešové působují až 28 procent hospitalizací seniorů.
Podle odborníků je důležité zachytit včas projevy poruchy paměti a deprese. Včasný záchyt totiž pomůže lépe je léčit a oddálí pozdní stadia, ve kterých je člověk nemohoucí.
Méně dětí, prodloužený věk
Seniorů bude podle odborníků v západní populaci neustále přibývat. Podle odhadů bude v roce 2050 každý třetí člověk starší 65 let. "Je to dáno tím, že se rodí méně dětí a přitom se prodlužuje věk lidí," podotkla lékařka. Zdravotní stav ve stáří lze přitom podle ní ovlivnit kvalitou celého života. Je prý potřeba dbát na dostatečný pohyb, omezení přísunu tuku a dostatek vitaminu D ze sluníčka.
V základní škole ve Křtinách u Brna zahájili lékaři pilotní projekt seznamování dětí s dopady stáří. "Při přednášce dostaly děti speciální pomůcky, díky kterým se mohly cítit stejně jako senioři. Zúžilo se jim zorné pole, hůře se jim chodilo. Myslím si, že díky tomu o stáří začali přemýšlet," uvedl ředitel ZŠ ve Křtinách Pavel Kellner.
