Náš stát se může pochlubit perfektně propracovaným očkovacím kalendářem. A také bezplatným očkováním pro určité skupiny lidí. Přesto v některých možnostech očkování za západním světem pokulháváme.
Vakcína? Aspoň proti chřipce. Při vyšším zájmu může dojít, očkování nebude povinné |
V Česku se povinně očkuje proti černému kašli, dětské obrně, hepatitidě B, tetanu, záškrtu a invazivním hemofilovým nákazám, tedy hexavakcínou, dále proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Očkování proti hepatitidě typu B se provádí také u novorozenců matek, které mají pozitivní nález zmíněného viru. Vakcína musí být dítěti podána nejpozději do 24 hodin od jeho narození.
Už neznámí strašáci
„Od roku 2001 jsme začali očkovat proti hepatitidě B všechny děti od dvou měsíců a navíc i dvanáctileté děti. Ve stejném roce bylo u nás zavedeno očkování proti infekci vyvolané Haemophilem influenzae typu b. Infekce se projevovala otokem hrtanové záklopky, kvůli čemuž mohlo u dětí dojít k úmrtí následkem udušení, mohly onemocnět zánětem mozkových blan,“ říká k poslední povinné vakcíně dětská lékařka Hana Cabrnochová.
Pod některými názvy nemocí se dnešním maminkám už ani konkrétní příznaky nemoci nevybaví, protože se je podařilo téměř vymýtit.
Někteří rodiče však děti odmítají nechat očkovat. Loni i kvůli tomu některé oblasti v Česku bojovaly s epidemií spalniček.
„Nekomplikovaný průběh onemocnění spalničkami se jeví jako celkem banální, velmi nebezpečné jsou ale časté komplikace, a to až ve třiceti procentech případů. Představují je infekce ucha, kde může hrozit ztráta sluchu, zápal plic, vážná onemocnění očí s možným následkem oslepnutí, nebo dokonce zánět mozku, který může skončit smrtí. V ohrožení jsou zejména děti do pěti let a dospělí nad dvacet let,“ uvádí Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří v Praze.
Pandemie narušuje očkování proti choleře, obrně a dalším chorobám. Ohroženo je 80 milionů dětí, říká WHO |
Odmítnutí povinného očkování je přestupkem na úseku zdravotnictví, ochrany veřejného zdraví. Zákonným zástupcům dítěte hrozí pokuta do výše deseti tisíc korun. Dítě, jež nemá splněna všechna očkování, nemůže být přijato k předškolnímu vzdělávání a ani by se správně nemělo účastnit hromadných akcí organizovaných školou nebo letních táborů.
Je ovšem i řada dalších očkování, která jsou nepovinná, přesto doporučená a v některých případech i hrazená zdravotními pojišťovnami. Z nich nejčastěji rodiče volí vakcinaci proti pneumokokům, HPV infekci (infekce vyvolaná lidským papilomavirem), rotavirům a klíšťové encefalitidě.
Pneumokok však ohrožuje i seniory, způsobuje totiž těžké zápaly plic. Proto mají lidé nad 65 let tuto vakcínu hrazenou zdravotní pojišťovnou.
Nově proti meningokokům
Od 1. května letošního roku hradí zdravotní pojišťovna dětem do dovršení šestého měsíce i vakcínu proti meningokokům skupiny B a do věku dvou let pak proti meningokokům skupin A, C, W, Y.
„Nákaza meningokokem je sice vzácnější, ale má těžké dopady na zdraví po zbytek života. Bohužel i smrtnost je vysoká. S ohledem na to, jak vzácné je toto onemocnění, nejsme schopni tak rychle určit diagnózu, přičemž již po několika málo hodinách se stav nemocného prudce zhoršuje a ani nasazená antibiotika již nedokážou zvrátit následky,“ upozorňuje dětská lékařka Cabrnochová a dodává, že dostupná jsou ale i další nepovinná očkování, jež odborníci doporučují: „Zdravotní pojišťovny ve svých programech nepovinné očkování podporují.“
Některé vakcíny je ale vhodné aplikovat jen v určitém věku, aby byl očkovaný chráněn právě v době, kdy je nejohroženější. „Doporučuji očkovat před žloutenkou typu A u předškoláků. Zatímco ve školce jsou děti stále pod dohledem a často si musí mýt ruce, ve škole už taková kontrola není,“ vysvětluje litvínovská dětská lékařka Danuše Bunešová.
Meningokokovou vakcínu je vhodné aplikovat již v prvním půlroce věku života, aby děti byly chráněny co nejdříve. „A pak ještě v 15 letech, protože v tom věku až do 25 let jsou opět ohroženou skupinou,“ dodává Hana Cabrnochová.
Důležité je také očkování proti černému kašli. „Tato nemoc projevující se dlouhodobým dávivým kašlem může být pro nejmenší děti smrtelná,“ varuje doktorka Cabrnochová. Očkovat však lze děti až od dvou měsíců. „Ochránit dítě po narození je možné, když se matka nechá očkovat v posledním trimestru. Třeba ve Velké Británii se nechá očkovat přes 80 procent těhotných. V Česku je o to zájem minimální,“ upozorňuje Hana Cabrnochová.
Přeočkování i pro seniory
Druhou rizikovou skupinou jsou senioři, kteří mají oslabenou imunitu svými chronickými onemocněními. I proto mají lidé nad 65 let a také některé další skupiny, jako například osoby s chronickým onemocněním, očkování proti chřipce zdarma.
„Zároveň jim doporučuji očkovat se proti klíšťové encefalitidě. A při přeočkování na tetanus jednou za deset let se nechat přeočkovat i proti černému kašli,“ říká lékařka Cabrnochová.
Vakcinace proti klíšťové encefalitidě se podává ve třech dávkách. Je ovšem nutné po třech až pěti, nejpozději pak po deseti letech opět přeočkovat.
