Zatímco proti žloutenkám A a B chrání očkování, proti typu C vakcína neexistuje. Loni bylo v České republice téměř 1600 nových onemocnění a přes polovinu byla právě žloutenka typu C.
Podle průzkumu STEM/MARK jen 33 procent dotázaných ví, že se virus přenáší krví, 17 procent si je vědomo, že přenos je spojen s rizikovým sexuálním chováním. Dvě procenta lidí si uvědomují, že virus se přenese tetováním a stejně málo lidí ví i o možném přenosu z matky na plod.
Nenápadné příznaky s vážnými následky
Lékaři varují, že chronická forma hepatitidy C nemusí být navenek nijak znát. Pokud se ale zanedbá léčba, může se rozvinout cirhóza a následně rakovina jater. Na infekci se obvykle přijde náhodou, nebo až ve chvíli, kdy jsou už játra vážně poškozena a přestávají plnit svou funkci.
Žloutenka C se přenáší krví, v Česku nejčastěji nesterilní jehlou při nitrožilní aplikaci drog. Před objevením viru žloutenky C bývala zdrojem nákazy infikovaná krev při transfúzi, což už se nyní neděje. Nemoc se přenáší při rizikovém sexu, nakazit se mohou zdravotníci infikovanou jehlou, zdrojem mohou být nesterilní nástroje při tetování či akupunktuře.
Příslib do budoucna
Pacienti se žloutenkou C dostávají při léčbě interferon a antivirové léky. Účinnost je nižší, čím později se léčba zahájí. V blízké budoucnosti by se mohli nemocní dočkat nových, účinnějších a bezpečnějších antivirotik, takže by už nemuseli souběžně užívat interferon.
Světový den hepatitidy připadá na výroční dne narození objevitele viru hepatitidy B a nositele Nobelovy ceny Barucha Samuela Blumberga. Letos také uplyne 25 let od objevu viru hepatitidy C. Celosvětově žloutenkou C trpí na 160 miliónů lidí, v Evropě asi 17,5 milionu. V Česku je nakaženo odhadem 20.000 lidí, z nich velká část to neví. Nemoc se totiž dlouho neprojevuje.
