Především přibylo lidí se sedavým způsobem života, kteří prosedí nejen v práci, ale i doma mnoho hodin u počítače. Po čase pak začnou mít problémy s krční nebo bederní páteří.
S antibiotiky na ploténky?
Poměrně časté bývají také problémy s vyhřezlými ploténkami. Na nové možnosti léčby se zaměřila studie zveřejněná nedávno v časopise European Spine Journal.
Dánští vědci vedení Hanne Albertovou vycházeli z toho, že ve vyhřezlých ploténkách se někdy usadí bakterie, které se běžně vyskytují například ve vlasech a v akné. Přetrvávají zde dokonce i v době, kdy už je ploténka zahojená. Tyto bakterie vylučují propionovou kyselinu, která se dostává do přilehlých obratlů a poškozuje kost. Právě tyto změny na kostech pak mnohdy vyvolávají každodenní silné bolesti. Po dobu deseti let vědci zkoumali, zda by takto postiženým lidem nepomohla léčba antibiotiky. Podávali je polovině ze 162 vybraných pacientů, druhá dostávala pouze placebo. Ti první měli po roce nejen menší bolesti, ale mohli se pochlubit i lepší pohyblivostí.
Co má také vliv na stav páteře
|
Někteří odborníci však závěry této studie zpochybňují a upozorňují na řadu chyb, kterých se autoři při výzkumu dopustili. Také doktorka Vavroušková se na tuto studii dívá spíše s rezervou. „Bakteriální zánět může mít opravdu podíl na bolestech,“ připouští, „přesto bych antibiotika pacientovi s vyhřezlou ploténkou automaticky nepředepsala.“
A nejen proto, že se lékaři v současné době snaží tyto léky spíš omezovat. Především je přesvědčena, že na chronických bolestech zad se podílí vždy více faktorů. Klíčové pro uzdravení pacienta přitom je, aby měl lékař čas a vůli se nad každým z nich zamyslet, shrnul jeho dosavadní vyšetření a srozumitelně mu vysvětlil, jaký bude léčebný postup. Jak důležitá je komunikace pacienta s doktorem potvrdila i studie, o které se nedávno hovořilo na kongresu rehabilitačních lékařů v Berouně. Prokázala, že lidé, které lékař dostatečně nevyslechne a dobře nepoučí, častěji přecházejí do chronické fáze nemoci. Nezískají totiž aktivní přístup ke své nemoci, bez něhož se léčba, která často vyžaduje i detailní změny v životosprávě a pravidelné cvičení, neobejde.
Sedavý způsob života znají už děti
S bolestmi zad začínají mít dnes problémy už i děti. V Institutu sportovního lékařství řeší případy malých sportovců, kteří se příliš brzy začínají jednostranně věnovat vrcholovému sportu. Přibývá však i těch, pro které je pohybová aktivita pojmem téměř neznámým. Zatímco dřív se školáci chodili po vyučování běžně jen tak proběhnout na hřiště, dnes stále častěji usedají na dlouhé hodiny doma k počítači.
„Děti, které vyrostou vsedě, se nenaučí pohybové koordinaci a nedokážou vnímat svoje tělo,“ komentuje lékařka. „Do ordinace proto mnohdy dorazí až v dospělosti, kdy už mají velké obtíže.“ K takovým situacím dochází často tehdy, když se ze školáka stane úspěšný manažer, který tráví před monitorem mnoho hodin a večer si ještě nosí práci domů.
Problémy zhoršuje také stres, který zvyšuje napětí přetížených svalů a po čase může způsobit degenerativní změny na páteři. O tom, jak velkou roli při bolestech hraje, se mohla lékařka přesvědčit mnohokrát. Mimo jiné i u jedné ze svých pacientek, která se po úspěšné léčbě vyhřezlé ploténky a pečlivé fyzioterapii opět vrátila k intenzivnímu sportování. Nijak jí nevadily dokonce ani náročné túry na kole v horském terénu. Ke zhoršení zdravotního stavu u ní došlo až v době, kdy prožívala v práci velký stres.
„Pacient ve stresu vnímá bolest hůř,“ říká lékařka. „Zatímco po hezkém sportovním nebo kulturním zážitku se začnou vyplavovat,šťastné‘ hormony, endorfiny, které naopak pomáhají bolest tlumit.“ Ale ne každý pohyb zádům prospívá. Poměrně často se lékařka ve své ordinaci setkává s lidmi, kteří mají sedavé zaměstnání a o víkendu se snaží intenzivně dohonit to, co zameškali. Pokud začne čtyřicátník, který nikdy nesportoval, běhat bez přípravy dlouhé tratě, svým zádům spíše uškodí, než pomůže. Nejdůležitější je, aby začal sportovat pozvolna, vybral si pohyb, který mu přináší radost, a nezapomínal na důkladné rozcvičení i relaxaci.
Lázně v pravou chvíli
Dnešní šedesátníci mívali ve zvyku řešit bolesti zad analgetiky. Mladší lidé však podle slov rehabilitační lékařky myslí více na prevenci a dávají přednost přírodním postupům. Zcela odmítat tabletky však podle ní není vždy úplně správné. Obzvlášť v akutním stavu přetížení může dvoudenní klid, suché teplo na záda a lék typu nesteroidního antirevmatika zabránit dalším obtížím. Tento lék totiž nepůsobí jen proti bolesti, ale také proti zánětu. Stejně tak může u chronického pacienta ve správnou chvíli podaná kombinace vhodného antidepresiva a léků tlumících neuralgickou bolest „přetnout“ dlouhodobé vnímání bolesti. S tabletkami bychom to však v žádném případě neměli přehánět. Někdy může být prospěšnější třeba vhodný typ lázeňského pobytu.
„Na bolesti zad pomáhají masáže, cvičení, nahřívání parafinem, umělým sluncem nebo slatinnými zábaly,“ uvádí Bohumil Svášek, primář Slatinných lázní Toušeň. „Slatinné zábaly zároveň zlepšují pohyblivost kloubů a jejich léčivé látky působí v místech, kde to pacient nejvíc potřebuje.“ Lázeňské pobyty podle jeho názoru také snižují potřebu užívat analgetika, a to až na dobu několika měsíců. Doktorka Vavroušková se domnívá, že lázně pacientům prospívají i po psychické stránce. Při placených wellness pobytech by si však podle ní měli lidé dávat pozor na to, aby to s počtem procedur nepřehnali. Už proto, že každý extrém může víc uškodit než pomoci. Základem tedy zůstává každodenní aktivní přístup k nemoci. Řadu bolestí zad je totiž možné zmírnit změnou životního stylu a fyzioterapií.
