Pokud je podceníme, mohou nám způsobit i poměrně závažné zdravotní komplikace. „S každým nachlazením ovšem nemusíme běhat k lékaři,“ konstatuje Michal Jurovčík, primář Kliniky ušní, nosní a krční 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze. „V prvních fázích si s ním dokážeme racionálně poradit sami.“ Mimo jiné i s pomocí bylinek, které znali už naši předkové.
Uvolnit ucpaný nos
Akutní infekce horních cest dýchacích se obvykle projevují kašlem, rýmou, únavou, bolestmi v krku a někdy i zvýšenou teplotou. Jestliže nad podobnými „drobnostmi“ mávneme rukou, snadno rozšíříme kapénkovou infekci po svém okolí. Asi čtvrtina českých zaměstnanců si podle agentury STEM/MARK může vybírat takzvané sick days. Jinak řečeno pár volných dní, kdy se mohou dát dohromady. „Nemocní by především měli zůstat doma v klidu, doplňovat tekutiny i vitaminy a vybavit se kvalitními přípravky, které jim pomohou tlumit bolest, snížit teplotu či potlačit kašel,“ říká primář Jurovčík.
Příklady léčivých rostlin užitečných při nachlazení
|
Úplně nejdřív je ale zapotřebí uvolnit ucpaný nos. Jinak totiž hrozí riziko zánětu nosních dutin. V lékárnách je dnes k dostání řada klasických nosních kapek obsahujících takzvané dekongestanty. Látky, jež dokážou velice rychle a účinně odstranit otok nosní sliznice. Podle slov Michala Jurovčíka mají ovšem i svá rizika. Zejména pokud je lidé užívají déle než dva, tři týdny.
V takovém případě mohou totiž pacientovi nejen poškodit nosní sliznici, ale i vyvolat u něj závislost. Vyplatí se proto tyto přípravky kombinovat s přírodními preparáty, které sice působí o něco pomaleji, ale zmíněná rizika u nich nehrozí. „S rýmou si umí dobře poradit především silná bylinná čtyřka,“ říká herbalistka Radka Balcarová. „Vedle máty peprné do ní patří i tymián, rozmarýn a eukalypt (neboli blahovičník).“ Eukalyptový olej má mimo jiné i silné dezinfekční účinky, můžeme ho tedy použít i do aromalampy, a zlepšit si tak doma vzduch. Máta dobře uvolňuje ucpané dutiny, rozmarýn snižuje bolest a tymián podporuje imunitu.
„Také ženšen pravý, který obsahuje na 180 účinných látek, podporuje imunitní systém a tím nás chrání před vznikem různých onemocnění včetně viróz a nachlazení,“ dodává pražská farmaceutka Lucia Havlíková. „V Koreji ho navíc často kombinují s jujubou, jež rovněž obsahuje řadu vitaminů a minerálů. V nedávno publikované vědecké práci jsem se dočetla, že právě tato kombinace dokáže významně regulovat imunitu a potlačovat virové infekce.“
Při inhalaci oceníte eukalypt
Bylinky ovšem pomáhají nejen při léčbě rýmy. „Jejich použití doporučuji nejen u akutních, ale i u chronických infekcí,“ uvádí primář Jurovčík. „Ať už ve formě tablet, roztoků do inhalací, nebo čajů.“
Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM/MARK využívají Češi a Slováci při léčbě nachlazení právě čaje úplně nejčastěji. Nevyhýbají se ovšem ani babským radám, které při kašli doporučují svařit cibuli s medem a výluh podávat po lžičkách.
O jeho účinnosti je přesvědčena i Radka Balcarová. Možností, jak využít toho, co nabízí příroda, zná však mnohem víc. Do přírodní lékárničky, která nám umožní dobře bojovat s nemocemi z nachlazení, by podle jejího názoru mělo patřit několik základních bylinek a plodů. Vedle lípy k nim patří i černý bez, šípek, máta peprná, rozmarýn nebo rýmovník, z kterého se dá při rýmě připravit teplý nálev. Z lipového květu nebo černého bezu si můžeme uvařit čaj, který podporuje pocení, jež napomáhá odplavovat škodlivé látky z těla.
Z plodů šípku, který je velkou zásobárnou vitaminu C a pomáhá chránit tělo před infekcemi, se zase často dělá i studený výluh. Stačí, když jeho plody rozdrtíte, necháte přes noc ve vodě, druhý den je scedíte a můžete začít popíjet. Bylinky je možné také naložit do alkoholu a připravit si velmi koncentrovaný bylinný extrakt, který se v malém množství přidává do čaje. Při inhalacích, které dobře uvolňují ucpané nosní dutiny, oceníte vedle rozmarýnu také olej tea tree nebo eukalypt. Ten se hodí i do koupelí, ať už nohou, nebo celotělových.
Pozor na alergie!
Léčivé rostliny a přípravky z nich připravené mají řadu výhod. „Především nezatěžují tělo chemickými látkami,“ uvádí herbalistka. Některé z nich však podle jejích slov mohou u citlivých jedinců vyvolávat alergie. Alergickou reakci někdy může vyvolat máta peprná, heřmánek a nebo zázvor, který má za běžných okolností výrazné antibakteriální a protizánětlivé účinky, a je proto skvělým pomocníkem při nachlazení i chřipce.
Přesvědčila se o tom jednou dokonce na vlastní kůži, když se jí po vypití zázvorového čaje zhoršil ekzém. Některým nehodám je ovšem možné předem zabránit. Stačí, když si kápneme na předloktí malé množství esenciálního oleje, který chceme otestovat, zředěného se stolním olejem a počkáme 24 hodin, zda u nás nevyvolá nepříznivou reakci.
„Jestliže si připravujeme domácí výluh z bylin, musíme být opatrní také na to, abychom se nepředávkovali,“ upozorňuje doktor Jurovčík. U komerčně vyráběných preparátů však podle jeho slov toto riziko obvykle nehrozí.
Kdy se vypravit k lékaři?
Ale ne vždycky osvědčené přípravky, ať už z lékárny, nebo z vlastní domácí lékárničky, opravdu zaberou. „Pokud obtíže trvají déle než týden a spíše se zhoršují, pak bychom se měli vypravit k lékaři,“ radí doktor Jurovčík. „Stejně tak je návštěva ordinace nutná v případě, kdy se k původním obtížím přidají další zdravotní problémy.“ Ať už to jsou bolesti ucha nebo hlavy, či hnisavý výtok z nosu.
Na samoléčbu není rozumné spoléhat ani v případě, kdy zcela zdravého člověka náhle přepadne teplota, třesavka, svalové bolesti a celková slabost. Zmíněné příznaky mohou být totiž signálem závažnějšího onemocnění. Velice často bývá v pozadí chřipka, která může pacientovi způsobit velmi vážné komplikace.
Také zdánlivě obyčejná nemoc z nachlazení se ovšem někdy může pořádně zkomplikovat. Stává se to obzvlášť tehdy, pokud její varovné příznaky podceníte a nezůstanete doma v posteli. Podle výzkumu agentury STEM/MARK to přitom není nic výjimečného. Z tisícovky dotázaných Čechů a Slováků téměř všichni přiznali, že alespoň občas chodí do práce, i když jsou nachlazení.
„Nejčastěji tak riskují zánět vedlejších nosních dutin,“ upozorňuje primář Jurovčík. „V některých případech hrozí i zánět průdušek, středního ucha či zápal plic.“ Oslabený organismus bývá navíc snadným terčem bakterií. Léčba se potom obvykle neobejde bez užívání antibiotik, která se jinak na běžné akutní infekce horních cest dýchacích nepředepisují.
