Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Psychologové radí, jak přežít lockdown. Udělejte si každý den drobnou radost, komunikujte s okolím

Karanténa (ilustrační snímek). foto: Pixabay.com/geralt

Původní zpráva
PRAHA - Zatímco první vlna koronaviru ve společnosti vzbudila strach z neznáma, na nemocné se často pohlíželo s pochybami a lidé propadali úzkostem, druhá vlna je pro lidskou psychiku ještě o něco tvrdší. Ve společnosti se uhnízdily obavy z toho, co bude dál. „Na lidi padla deka, jsou už vyčerpaní,“ shrnul náladu pražský psycholog Tomáš Morávek.
  13:25

Covid ničí lidskou psychiku, problémy mají všechny generace. Řeší to pilulkami či alkoholem

Odborníci se shodují, že na náladě nepřidala ani chaotická opatření, která s sebou často nesou spoustu otazníků, ani depresivní podzimní počasí a současná ekonomická situace. „Na jaře jsme žili okamžikem, nikdo nehleděl moc dopředu, protože si to nikdo neuměl představit. Teď už ale většina ví, co je čeká. Krachují firmy, lidé přicházejí o práci, nemají moc peněz, ztrácejí jistoty,“ doplnil psycholog Dalibor Špok.

Domácí vězení

Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května přibylo v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvýšilo riziko sebevražd. Odborníci tuší, že ani na podzim to nebude jinak.

„Spousta lidí je na home office. Vedou stereotypní život, nikam nemůžou jít. Je to z hlediska psychologie stejný pocit, jako kdyby lidé měli domácí vězení, náramek na noze,“ popsal Morávek.

Situaci ani nepřidá fakt, že pandemie koronaviru z pohledu odborníků rozdělila společnost na dva tábory. Jedna část lidí opatřením věří a dodržuje je, druhá je pesimistická, protože opatření už trvají příliš dlouho – podle Morávka nevidí světlo na konci tunelu. Jak míní psycholog Špok, valná část lidí je naštvaná, protože se jim řada omezení vnitřně nelíbí, což potvrzují i nedávné demonstrace. Situaci nepřispívají ani různé konspirační teorie, jež kolují po sociálních sítích – někteří si je berou za své, což vede k větší frustraci a vzteku.

Ve výsledku pak přestávají věřit politikům i samotným opatřením, jež odmítají dodržovat. K podrytí autorit přispěla také nedávná událost, kdy exministr Roman Prymula porušil nařízení (byl novináři spatřen v uzavřené restauraci a bez roušky).

„Na jaře lidé dokázali vládě spoustu chyb prominout, protože to tu bylo poprvé. Ale když se situace opakuje a politici v jejich očích stále chybují, začínají mít pochybnosti, což vysiluje,“ doplnil Jan Kulhánek z psychologického centra Psychoterapie Anděl Praha.

Ten také apeloval na to, že pokud lidé pociťují dlouhodobé vyčerpání, deprese nebo úzkosti, není radno duševní stav brát na lehkou váhu. Měli by vyhledat odbornou pomoc, než bude pozdě.

Deset sezení zdarma?

Aby se lidé cítili lépe, měli by si podle psychologů dělat každý den drobnou radost, na kterou se mohou těšit. A neměli by zapomínat ani na sociální kontakty. „Můžete si s kamarády, rodinou telefonovat, být ve spojení přes online platformy,“ uvedl Špok.

Frustrace a vyčerpání ve společnosti se snaží vyřešit i vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl, aby lidé, na které dopadly kvůli epidemii koronaviru psychické potíže, měli deset sezení u soukromých terapeutů zdarma, a to díky dotačnímu programu. Peníze by mohli dostat terapeuti, kteří absolvovali pětiletý akreditovaný psychoterapeutický výcvik. Intervence by byly limitovány počtem zmíněných deseti sezení a vyňaty z krizového stavu. 

V plánu je i posílení krizových linek zaměřených především na děti a kampaň, která by měla obsahovat informace k sebepéči, rozpoznání příznaků nemoci, dostupným cestám pomoci, včetně kontaktů na laickou i profesionální podporu a léčbu.