10. září 2019 5:09 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Už čtyřicátníci slyší hůř. Stav sluchu si zhoršujeme sami

Ironii rozumíme jen tím správným uchem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ironii rozumíme jen tím správným uchem | foto: Shutterstock

Po šedesátce začínají mít mnozí lidé problémy se sluchem. U některých se ale mohou potíže projevit i podstatně dřív.

Stav sluchu hodně závisí na tom, jaké sluchové zátěži jsou uši vystavené. „V posledních desetiletích přibývá sluchových vad především v souvislosti s výrazným prodloužením délky života,“ říká přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice v Ostravě profesor Pavel Komínek, který je vědeckým sekretářem České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

„Zprávy ze zahraničí navíc naznačují, že dnešní čtyřicátníci mají sluch horší než jejich vrstevníci před lety.“ Odborníci ze Světové zdravotnické organizace upozorňují na to, že zhoršující se sluch může souviset s příliš častým poslechem hlasité hudby ze sluchátek v mladším věku. Ale také s pravidelnými návštěvami hlučných diskoték nebo koncertů. U těchto lidí dochází pak podle profesora Komínka k poškození vláskových buněk vnitřního ucha. A to v některých případech způsobuje dočasné zhoršení sluchu, jindy však i trvalou sluchovou vadu.

Lidé, kteří v mládí uši dlouhodobě přetěžovali, mohou mít tedy ve středním a starším věku problémy se sluchem dříve než běžná populace. Nezáleží ovšem samozřejmě pouze na tom, jak hlasitou hudbu poslouchají. Důležitou roli hrají i genetické dispozice, prodělané nemoci, životní prostředí nebo hluk.

Nedoslýchaví nejsou jen starci

Někteří pacienti mají excelentní sluchový nález ještě v osmdesáti, zatímco jiní začínají mít potíže už kolem čtyřicítky. Nejrychleji přitom stárnou buňky ve vnitřním uchu, v takzvaném hlemýždi. „Nejběžnější poruchou v pokročilejším věku je stařecká nedoslýchavost neboli presbyakuze,“ říká Petr Jirák, primář oddělení ORL Nemocnice Na Homolce v Praze.

„Tito pacienti obvykle lépe rozumí hlubšímu mužskému hlasu než výše posazenému ženskému,“ popisuje. „V tichém prostředí zvládají leckdy běžnou komunikaci bez problémů. Horší je, když se mají zapojit do diskuze tam, kde je ruší zvuky z okolí. Pokud se jejich porucha nevyvíjí příliš rychle, naučí se s ní celkem dobře žít a úspěšně odezírat ze rtů. Mnohdy tak dovedně, že si jejich nedoslýchavosti povšimnou jen ti nejbližší. Často si dokonce svoji vadu sami vůbec neuvědomují a obviňují lidi ve svém okolí, že špatně hovoří a artikulují.“

Další postřehy dodává lékař Jaroslav Valvoda z oddělení ORL Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Někdy pacienta přivedou do ordinace děti nebo manželka s tím, že si příliš zesiluje televizi a ne vždy rozumí tomu, co mu říkají. Stařeckou nedoslýchavost mohou zhoršovat chronické záněty středního ucha, srdečně cévní nemoci, hypertenze, ateroskleróza nebo postižení ledvin.“

Vrátit pacientovi původní sluch současní lékaři v těchto případech zatím nedovedou. Dokážou však pomocí sluchadel výrazně zlepšit kvalitu jeho života.

Pachatelem může být i stres

Některé poruchy sluchu mohou být trvalé, jiné však naštěstí pouze přechodné. „Přechodné poruchy sluchu velice často vyvolává stres spojený s těžkými životními situacemi,“ upozorňuje doktor Valvoda. „S největší pravděpodobností se za těchto okolností mění složení a množství vnitroušních tekutin.“

Lidé mívají obvykle pocit, že jim zalehlo ucho a slyší rozladěně. Dost často danou situaci velmi špatně snášejí. Naštěstí se jim však původní sluch většinou vrátí.

Dalším onemocněním je takzvaná otoskleróza, která postihuje častěji ženy, především v období hormonálních změn, například kolem menopauzy. Viníkem je v tomto případě třmínek, nejmenší sluchová kůstka. U takto postižených pacientů ztratí svoji pohyblivost a v důsledku toho nemůže převádět zvukové vlny do hlemýždě. Zmíněná porucha sluchu bývá leckdy trvalá, ale ve většině případů ji lze zmírnit operačním zákrokem.

„Součástí vnitřního ucha je také centrum rovnováhy,“ doplňuje doktor Jirák. „Pokud dojde k jeho narušení, může to mít velmi nepříjemné důsledky.“ Pacientům se často točí hlava, bývají nejistí v chůzi, někdy i padají na jednu stranu. Tuto poruchu však obvykle spíše řeší neurologové než otorinolaryngologové.

Točení hlavy, tlaky v uších, ale také hučení a šumění provází i Méni`erovu chorobu, která se objevuje v záchvatech. Pacienti při záchvatu zvracejí, mívají pocit, že nedokážou vstát z postele. Doktor Jirák přiznává, že si medicína s tímto onemocněním zatím příliš neví rady. Pomocí léků umějí lékaři zatím pouze zmírnit příznaky a zkrátit dobu trvání ataky.

Nepříjemné šumění v uchu

Lidé ve středním a starším věku poměrně často trpí také šuměním v uších neboli tinitem. Obzvlášť nesnadno se dá tato porucha léčit u lidí, kteří zároveň trpí stařeckou nedoslýchavostí. „Tinitus může také provázet skoro všechny choroby vnitřního i středního ucha,“ upozorňuje doktor Valvoda. „Objevuje se ale i při diabetu, ateroskleróze, či špatně kompenzovaném vysokém tlaku.“

Při léčbě se někdy lékařům u některých pacientů osvědčuje laserová terapie, akupunktura nebo magnetoterapie. U jiných však žádná z těchto metod nezabírá.

Muzikoterapie pomáhá zmírnit bolesti.

„Pokud je tinitus způsobený nedokrevností, velice dobře se nám osvědčuje hyperbarická komora,“ říká doktor Jirák. „Buňky hlemýždě, které trpí nedostatkem kyslíku, se v ní lépe okysličí a šum se obvykle zmírní.“

Jestliže šelest souvisí s bolavou krční páteří, může pacientům ulevit také klasická fyzioterapie. Kromě toho se nemocným podávají léky, které zlepšují nervové funkce a napomáhají prokrvovat periferní partie ucha. Nejsnadnější bývá léčba u pacientů, u nichž šelest způsobí ušní maz, který ucpe zevní zvukovod. V takovém případě naštěstí šumění celkem rychle odezní ve chvíli, kdy otorinolaryngolog maz odstraní. Zcela spontánně pak někdy tinitus zmizí u lidí, u nichž se šelest objeví po návštěvě velmi hlasitého koncertu.

Známý nepřítel

O tom, že hluk uším škodí, se už celkem dobře ví. Nakolik může náš sluch poškodit, bývá ale dost individuální. „Záleží na tom, jak moc je člověk k hluku vnímavý,“ říká doktor Valvoda. „Asi deset procent lidí je na hluk přecitlivělých a dalších deset procent naopak hodně odolných.“

Doktor Jirák zná muzikanty, kteří hrají hlasitou rockovou hudbu, a přesto nemají s ušima celý život žádné potíže. A na druhé straně má pacienty, kteří dělají hudbu pár let a na zkoušce sluchu mají podobný nález jako člověk u soustruhu bez ochranných pomůcek.

Nejde však pouze o to, jak jsme k hluku vnímaví. Hodně záleží i na tom, kolik času v hlučném prostředí trávíme a nakolik je hluk intenzivní. Pokud tedy například pracujeme se sekačkou nebo motorovou pilou jednou za půl roku, nejspíš si neuškodíme tolik, jako když jsme nuceni se denně pohybovat v hlučném prostředí. Obzvlášť pokud se k tomu přidají další rizikové faktory, k nimž patří třeba časté virové infekce a záněty středního ucha. Ve zralém věku musíme proto počítat s tím, že se nám všechna tato rizika nasčítají.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!