„Po narození máme k dispozici jistý kapitál sluchových buněk, které se už nikdy neobnoví, proto je potřeba je chránit,“ říká doktor Jean-Claude Normand z lyonské univerzity Clauda Bernarda.
Na pracovišti platí zákonná úprava pro ochranu sluchu, za jejíž porušení hrozí vysoké pokuty. Riskantnější je ale hluk mimo pracoviště. „Příliš mnoho mladých lidí nedbá informačních kampaní o riziku spojeném například s poslechem příliš hlučné hudby po delší dobu. Tak se poškození sluchu akumuluje,“ uvádí doktor Normand.
Brněnští vědci hledají lepší lék na cévní mozkovou příhodu |
Práh bolestivosti je 120 decibelů, ale naše uši trpí už při 100 decibelech, které například vydává popový koncert nebo diskotéka. Naše tolerance vůči hluku má však i psychickou dimenzi, konstatuje doktor Normand. Zvuky, které přicházejí zvenčí, se tolerují hůře než zvuky, které sami vydáváme. Vnímání hluku závisí na individuálních, sociálních, kulturních a environmentálních faktorech.
Kromě několika zvuků považovaných za relaxační, jako je například hukot mořských vln, je jen málo těch, na nichž se všichni shodnou. Určitý druh hudby okouzluje jedny, zatímco jiné znervózňuje. Kohouti, krávy a zvony mají své zastánce, ale jiní je nesnášejí. Někteří lidé si myslí, že je venkov tichý, je tam ale hluk z traktorů, zvířat a další. A protože je tam zvukové pozadí tišší než ve městě, takové zvuky více vyniknou a mohou být i více nepříjemné.
Narušený spánek
Hluk, jemuž jsme denně vystaveni, může narušit spánek a vést ke chronické únavě. I když si na zvuky v pozadí můžeme psychicky zvyknout, fyziologický vliv zůstává a může vést ke stresu, oslabení imunity a ke zvýšení rizika vzniku obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních chorob. Hluk ale může škodit ještě před narozením. V posledních třech měsících těhotenství má už plod sluch a kromě toho, co sám slyší, může trpět důsledky stresu, který pociťuje matka, říká doktor Normand.
Dnes mnozí trpí stálým hlukem v pozadí. Je tedy důležité najít si chvilku klidu, aby se organismus zotavil, nejlépe procházkou v parku, kde nasloucháme zvukům přírody, nebo několika minutami v nejtišší místnosti. Když se hluk zdá nesnesitelný, přispívají tyto kroky k uvolnění. Naopak snažit se přehlušit nepříjemný zvuk například hudbou není to nejlepší řešení.
Hluk ohrožuje sluch, ale také srdce, varuje lékařka |
Agrese vůči příliš hlučným sousedům nebývá vzácná. Dotyčná osoba začíná při poslechu sousedů cítit neklid. Časem, kdy je hluk větší, slyší ho ještě dříve, než ve skutečnosti začne. Může zvolit buď přístup, kdy chodí později domů, anebo se odstěhuje, případně se snaží zastavit hluk, který je zdrojem jejího psychického utrpení. Někdy to končí i tak, že se chopí zbraně a začne na původce hluku střílet.
Pokud jde o hluk na pracovišti, jsou zaměstnanci nejvíce vystavení hluku i nejvíce vystavení chemickým rizikům, uvádí doktor Normand. Jde hlavně o stavebnictví, průmysl a zemědělství. Hluchota je nemocí z povolání, která by měla v nadcházejících desetiletích vymizet. Už dnes jsou pracovníci proti hluku lépe chráněni než dříve. Nicméně každý pátý zaměstnanec trpí problémy se sluchem. Je to velká výzva pro lékaře zabývající se bezpečností práce. Po letech bez příznaků tento typ, kdy je osoba vystavena trvale hluku, nakonec vede k problémům se sledováním konverzace v hlučném prostředí.
