Stále delší dny, povětšinou krásné počasí, příslib blížícího se léta, a tedy i dovolených… Před rokem by si měla většina lidí říkat, jak je na tom světě krásně. Přesto lékaři loni podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR předepsali v Česku třikrát více antidepresiv než před sedmi lety. Napsali recepty na 242 milionů obvyklých denních dávek, což odpovídá asi 600 tisícům pacientů, kteří by lék užívali každý den. V roce 2012 to bylo zhruba 200 000 pacientů, informoval svaz v tiskové zprávě. S duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se však nedostalo odborné péče.
Bude hůř
Jenže letos je situace o poznání jiná. Odborníci na duševní zdraví už nyní varují, že bude hůř. Kvůli novému koronaviru. Byť nemoc covid-19 primárně způsobuje dýchací potíže, je obrovskou zátěží i na duševní zdraví. Přitom se s ní člověk nemusí vůbec setkat. Jde o dopady boje proti nákaze na celou společnost. Strach z nákazy, sociální odloučení, strach o ztrátu zaměstnání, to a mnoho dalších situací jsou velkými stresovými faktory.
Deprese u těhotných žen ovlivňují stárnutí mozku potomků, zjistila česká neurovědkyně |
Stejně jako jiní specialisté, kteří bijí na poplach, že kvůli koronaviru lidé odkládají lékařské kontroly či při potížích nevyhledávají lékařskou pomoc, aby „nezdržovali“ od boje proti aktuální hrozbě, i psychologové a psychiatři jsou na pozoru.
„Při minulé ekonomické krizi kolem roku 2007 došlo k nárůstu sebevražd v celé Evropě, obávám se, že by k tomu mohlo dojít i tentokrát. Spustili jsme výzkum s cílem zjistit, zda dochází k nárůstu úzkostí, depresí, zneužívání alkoholu a podobně. Zatím máme k dispozici pouze informace od poskytovatelů krizových služeb, jako jsou linky důvěry, které hlásí zvýšenou poptávkou kvůli psychickým obtížím,“ potvrzuje vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.
Realita bez úsměvů
V krizovém stavu doléhá stres na mnohem více lidí. V domácnostech, tedy za zavřenými dveřmi, dochází ke skrytým kolizím. Na sociálních sítích se už po prvním týdnu objevovaly kreslené vtipy poukazující na domácí násilí, kdy se členové rodiny, hlavně manželské páry, musejí vyrovnávat s takzvanou ponorkovou nemocí.
Výzkum vědců zpochybnil diagnózu deprese se sezonním průběhem |
Bohužel na každém šprochu pravdy trochu. Realita není vůbec úsměvná. Nestoupá jen počet domácího násilí, ale na vzestupu je i alkoholismus a zoufalí lidé se upínají i k měkkým drogám. Jak moc špatná je situace, to budou odborníci vědět ale až zpětně. Jak už bylo řečeno, za zavřené dveře se nevidí.
Proč ale stoupl počet předepsaných antidepresiv v minulých letech, kdy se naše země koupala v ekonomickém blahobytu a společnost se nepotýkala s žádnou vážnější krizí? A neberou je tedy pacienti zbytečně?
Nejen pro opravdu nemocné
V prvé řadě je to díky postupně upadající stigmatizaci psychického onemocnění. „Lidé se zkrátka už nestydí dojít k psychiatrovi. A na rozdíl od jiných nemocí souvisejících s mozkem, u depresí jde indikace napříč věkovými skupinami,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.
Právě lidé, kteří své deprese úspěšně léčí, stojí za tím, že se po jejich doporučení do rukou odborníků svěřují i další. „Daří se to i díky akcím například v rámci iniciativy Na rovinu, Týdnů pro duševní zdraví a dalších. A v neposlední řadě si jako vysokopříjmová společnost stále více uvědomujeme, že své štěstí a spokojenost ovlivňujeme více svým vnitřním nastavením než čímkoli jiným,“ dodává Petr Winkler.
Úbytek světla přináší deprese. Chmurným myšlenkám se na podzim ubrání málokdo |
Druhým, neméně podstatným důvodem je fakt, že antidepresiva se neužívají pouze k léčbě depresí. Lékaři je předepisují i na nespavost.
„A také na úzkosti, kde jsou často mnohem lepší než benzodiazepiny, které jsou návykové a mají závažnější negativní vedlejší účinky. O nadužívání obecně podle mě nemůže být řeč. Jistě jsou lidé nebo i skupiny lidí, kteří je nadužívají, nicméně za závažnější problém považuji, že některé skupiny obyvatel antidepresiva neužívají, ačkoli by jim zřejmě byly velmi prospěšná,“ poukazuje vedoucí výzkumu Winkler a udává varovná čísla: „Podle našich výzkumů se v ČR pohybujeme zhruba od 60 procent neléčených s afektivními poruchami, tedy depresemi, až k více než 90 procentům neléčených s duševními poruchami souvisejícími se zneužíváním alkoholu.“
Jak udržet psychickou kondici
Protože současná situace doléhá téměř na všechny, odborníci okamžitě zveřejnili rady, jak zůstat i v této vypjaté době v psychické kondici. Byť je pohyb ještě stále určitými pravidly omezován, je dobré zůstat aktivní.
Po cvičení vyplavené „hormony štěstí“ způsobí příval dobrého pocitu a nálady. Produkci endorfinů podporují nejvíce anaerobní cvičení, jako je cvičení se zátěží, gymnastika nebo sprint.
Naopak tvorbu serotoninu, dalšího „hormonu štěstí“, podporuje aerobní cvičení, třeba běh, plavání nebo cyklistika, ale také čas strávený na slunci. Hladinu serotoninu, který zmírňuje napětí a stres a potlačuje poruchy spánku, zvyšuje například třezalka.
Pití bylinného čaje může každý povýšit na denní rituál. Sáhněte i po dalších bylinkách, jako je meduňka, bazalka či šafrán. To vše jsou „přírodní antidepresiva“.
Právě pravidelné dodržování určitých aktivit je dalším doporučením odborníků. „Správně strukturovat svůj den, začlenit do něj fyzickou aktivitu, sociální kontakt přes telefon nebo internet, úkoly, které chci a reálně mohu zvládnout. Uvědomit si, že se restriktivní opatření začínají již rozvolňovat, ale také že jsme svojí disciplinovaností pomohli tuto krizi vyřešit. A jak by řekla moje babička: Přežili jsme čtyřicet let komunismu, proč bychom neměli zvládnout tohle?“ uzavírá Petr Winkler.
