Na světě je 47 milionů lidí s demencí, v roce 2050 jich bude 130 milionů. V Česku je 140 000 až 150 000 lidí s demencí, do roku 2050 se jejich počet zdvojnásobí. Nástup nemoci se posouvá do stále mladšího věku.
Vysoké náklady
Přímé náklady na zdravotní péči o pacienta s demencí a další odborné služby představují podle Holmerové zhruba 10 000 korun měsíčně. „Daleko vyšší jsou náklady nepřímé, které máme tendenci přehlížet,“ upozornila. Z měsíčních 300 hodin rodinné péče bývá třetina pomoc v základní soběstačnosti, třetina v běžných životních činnostech a třetina dohled nad pacientem. Pečující v průměru zameškají v práci 20 hodin za měsíc.
Demence děsí i přitahuje. Jde o byznys, který láká miliardové investice |
Holmerová dále řekla, že zájem lékařů o obor je malý a ještě klesne, pokud bude vyřazena geriatrie ze základních oborů a stane se oborem nástavbovým, jak navrhlo ministerstvo zdravotnictví. Vzdělávání geriatrů by se tak o tři roky prodloužilo. Ministerstvo varování odborníků odmítá, na vyřazení geriatrie se podle něj shodly lékařské společnosti a souhlasí prý i lékařská komora.
Česká alzheimerovská společnost zpracovává výsledky studie, v níž bylo sledováno 119 dvojic pacientů s demencí a rodinných pečujících. „Vyplývá z ní, že pečující v Česku poskytují sami převážnou část péče. Ve srovnání s ostatními zeměmi jsou v péči relativně osamoceni i s ohledem na to, že průměrný počet pečujících o jednoho člověka s demencí je u nás 1,6, což je méně, než uvádějí mezinárodní studie,“ řekla Holmerová.
Normální život
Evropská doporučení vedle diagnostiky, léčby a podpory pacientů i rodin a zajištění služeb cílí na to, aby lidé s demencí mohli žít co nejnormálnější život v prostředí, které jim to umožní. Jde o tvorbu vstřícného a srozumitelného prostředí, například lepším značením, informováním, popisy, návody i tím, že je lidem s demencí poskytnuto dost času na jednotlivé úkony v obchodech i na úřadech.
Aktuální je umožnit mladším pacientům, aby co nejdéle setrvali v práci a vedli aktivní život, na který jsou zvyklí. Například firmy v Japonsku či USA nabízejí programy a podporu lidem s demencí a snaží se je zaměstnat či zapojit jako dobrovolníky.