„V příštím roce začneme s malou klinickou studií u lidí, které v Motole léčí profesor Jakub Hort. Účinek léku bude sledován monitorováním změn v krvi a v mozkomíšním moku,“ řekl Tolar.
Alzheimera vyhánějí tancem. Jak pomáhá nemocným? |
Studie se zúčastní pacienti, u kterých se již projevily klinické příznaky choroby, ale i ti, u nichž je vzhledem k jejich genetické výbavě vysoká pravděpodobnost, že onemocní.
„Plánuje se jednak studie s placebem, která by měla běžet v řadě zemí, a pak takzvaná otevřená studie bez placeba, která bude pouze v Motole a v Brně. Do ní se uvažuje zařadit 40 až 50 pacientů s prokázanou časnou Alzheimerovou chorobou,“ vysvětlil neurolog Jakub Hort z nemocnice Motol.
Alzheimerova chorobaAlzheimerova choroba byla popsána na začátku 20. století. V té době představovala spíše vzácnou nemoc, která postihovala jen zlomek populace. Alzheimerova choroba je nevyléčitelná. Začíná pozvolna a mezi první příznaky patří zhoršování krátkodobé paměti. Následují problémy s časovou a prostorovou orientací, řečí a rozhodováním. Připojují se poruchy chování a někdy deprese. Postupně se ztrácí soběstačnost. Jen v Evropě postihuje zhruba sedm milionů lidí. |
Lidí s alzheimerem a jinými demencemi v Česku přibývá, od roku 1990 se jejich počet zdvojnásobil. Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistik vyplývá, že nemocných, jimž byl přímo diagnostikován alzheimer, je zhruba 150 tisíc; většině je 75 až 89 let. Úmrtnost se pak za posledních deset let zvedla víc než sedmkrát. Zatímco před deseti lety nepatřily Alzheimerova choroba a demence ani do první desítky hlavních příčin úmrtí, loni byly už sedmým nejčastějším důvodem, mohly za smrt každé 23. ženy a každého 45. muže.
„Mozek je metabolicky nejaktivnější orgán v těle a produkuje značné množství zplodin. S přibývajícím věkem se naše schopnost je odplavovat zhoršuje, hromadící se toxiny tak poškozují a zabíjejí nervové buňky. V případě Alzheimerovy choroby se jako první v mozku poškozuje centrum paměti. Proto jsou prvními příznaky výpadky krátkodobé paměti, absence slov v řeči, nesprávné ukládání věcí,“ vysvětlil Tolar vznik nemoci.
I když toxiny poškozují mozek od čtyřiceti až padesáti let života, prvních 20 až 25 let tento proces probíhá bez klinických příznaků. Navíc existuje gen, jehož přítomnost v těle zvyšuje pravděpodobnost, že člověk alzheimerem onemocní.
Za Alzheimerovu chorobu může pokles tvorby nových neuronů v mozku, zjistili vědci |
„Objevili jsme, že tento gen má 60 až 65 procent lidí, kteří v konečném důsledku alzheimerem onemocní. V případě alzheimera způsobuje další zhoršení odplavování toxinů. Tento gen se dědí a bohužel existuje velké procento lidí, kteří mají jeho formu, která vede ke zvýšenému riziku Alzheimerovy choroby,“ upozornil Tolar.
Lék, který vyvinul Tolarův tým, umožňuje odplavit toxiny z mozku do krve a následně i z těla ven. „Důležité je, že víme, který toxin je za Alzheimerovu nemoc zodpovědný. Jde o bílkovinu beta amyloid. Pokud náš lék odplaví toxin z mozku včas, zabrání jeho hromadění a v konečném důsledku propuknutí nemoci. A to je náš cíl,“ uvedl neurolog Tolar.
Studie potrvá v Motole dva roky, během ní budou lékaři sledovat, zda amyloid u zkoumaných pacientů opravdu ubývá. „Pro vstup do studie bude potřeba prokázat přítomnost bílkoviny v mozku. Při vyšetřeních se zaměříme na to, zda dojde ke zpomalení či zastavení úbytku nervových buněk. Dále také otestujeme paměť, vyhodnotíme i soběstačnost pacientů,“ uvedl neurolog Hort.
Češi proti Alzheimerově choroběNeurologové Martin Tolar a Jakub Hort spolu studovali na stejné fakultě, po roce 1989 se jejich cesty rozdělily. Znovu se oba setkali až během pobytu Jakuba Horta v Bostonu v roce 2003. „Martin v té době pracoval na alzheimerovi pro jednu velkou firmu a následně pro několik menších biotechnologických společností a já prezentoval výsledky našeho výzkumu u pacientů. Později jsem se stal členem vědecké rady Martinovy firmy Alzheon, které předsedá nobelista Stanley B. Prusiner. Kromě odborného poradenství a přípravy studie jsme pak začali dělat i vlastní výzkum a opublikovali společně několik článků. Prokázali jsme, že v mozku je přirozeně přítomna látka, která se velmi podobá léku, který vyvíjí Alzheon. Zdá se tedy, že tento nadějný nový léčebný postup bude posilovat přirozené procesy v lidském těle, které pomáhají čelit tomuto zákřenému onemocnění,“ říká Hort. |
