Právě proto bychom však měli pečlivě zvažovat, čemu věřit, a čemu ne. Pokud totiž uvěříme poplašným zprávám a konspiračním teoriím, riskujeme přinejmenším zbytečný stres. Nedostatek soudnosti může nejen nám, ale i lidem v našem okolí způsobit vážné zdravotní problémy.
Očkování jako zbraň
Očkování má velkou zásluhu na tom, že mnohé infekční nemoci dnes už prakticky neznáme. Přesto (anebo právě proto) u nás v poslední době přibývá lidí, kteří se vakcinaci brání. „Prostě jsme se tak trochu přestali infekčních nemocí bát, i když jsou tu pořád s námi,“ uvádí jeden z možných důvodů doktorka Hana Roháčová. „Pokud navíc onemocníme, dost často spoléháme na to, že si doktoři dnes už s každou infekcí hravě poradí.“
Poměrně nedávno se však mohli odmítači očkování přesvědčit o tom, jak snadno se může pozapomenutá nemoc vrátit. Ať už to byly spalničky, anebo černý kašel. Také covidová pandemie jasně naznačila, že boj s infekcemi nemáme ani zdaleka vyhraný. Záleží na tom, v jaké míře a kdy proti ní použijeme osvědčenou zbraň – očkování.
„Prozatím očkujeme seniory nad 80 let, ti internet tolik nesledují, a zdravotníky, kteří dezinformacím, jak se zdá, nepodléhají, a navíc jsou ve vysokém riziku onemocnění,“ konstatuje místopředsedkyně České vakcinologické společnosti doktorka Hana Cabrnochová. „Uvidíme, co nastane, až začneme s vakcinací u mladších lidí.“
Právě mladší lidé totiž podle jejích slov častěji očkování odmítají a mnohdy nenechávají očkovat ani své potomky. Ještě před deseti lety se doktorka Cabrnochová ve své pediatrické ordinaci prakticky nesetkávala s dětmi, které nebyly vůbec očkované. V současnosti však už nejsou výjimkou.
Příliš vysoká daň
Někteří lidé považují vakcinaci za zbytečnost a sázejí spíše na přirozené promoření populace. „Vědecké poznatky ale jednoznačně dokazují, že jít jen touto cestou není možné,“ říká místopředsedkyně České vakcinologické společnosti. „Počty ztrát na lidských životech by totiž byly příliš vysokou daní za takový přístup.“
Zcela izolovat rizikové skupiny a čekat, až se zbývající populace promoří, je přitom poměrně obtížné. Nedostatek komunikace s blízkými lidmi bývá navíc pro izolované jedince velmi stresující.
Nemoc covid-19 kromě toho v poslední době výrazně postihuje nejen seniory, ale i mladší věkové kategorie. Spolehlivou cestou, jak se dostat ze současné situace, je proto podle doktorky Cabrnochové dostatečné proočkování populace, které může zabránit šíření viru a tím snížit riziko vznikajících nových mutací. „Současně s tím probíhá a bude probíhat také promořování,“ dodává doktorka Roháčová. „Pokud má nemoc lehký průběh, pak je vše v pořádku.“
Krizová situace ovšem nastane ve chvíli, kdy se velkou dávkou viru nakazí oslabený člověk. Nemoc může mít totiž u něj těžký a někdy i smrtelný průběh. „Pro pacienty s poruchou imunity, astmatiky či kardiaky je proto očkování velmi výhodné,“ dodává paní primářka. Jak ho v souvislosti s jejich stávajícími zdravotními obtížemi načasovat, jim nejlépe poradí jejich ošetřující lékař.
Trochu horká jehla?
Právě z očkování má ale řada lidí velké obavy. Už proto, že stávající vakcíny proti covidu-19 byly podle nich ušité příliš horkou jehlou. Poplašné zprávy o tom, že tyto očkovací látky mohou ovlivnit genetický kód člověka, obavy ještě zvyšují.
„Ve skutečnosti však technologii výroby a přípravy vakcín tohoto typu známe už několik let,“ ubezpečuje doktorka Cabrnochová. „Rozhodně se tedy o nich nezačalo uvažovat až v okamžiku, kdy se objevil virus.“
Hřib: V našich skladech leží zbytečně 28 tisíc dávek vakcíny. Jen manipuluje informacemi, reaguje Babiš |
Díky těmto znalostem i rozsahu pandemie, která zasáhla prakticky celý svět, došlo rychle k mezinárodní spolupráci. Odpadly i mnohé, jindy obvyklé administrativní průtahy. „Za běžných okolností si musí farmaceutické společnosti, které chtějí vyrábět novou očkovací látku, odpovědět na celou řadu otázek,“ doplňuje doktorka Roháčová. „Pečlivě zvažovat, jak velký o ni bude zájem a kdo ji zaplatí.“
Podobné úvahy, které leckdy trvají i několik let, v případě covidu-19 odpadly. Už na začátku vývoje vakcín bylo totiž jasné, že o ně bude masivní zájem a vlády jednotlivých států za ně ochotně zaplatí. Také díky tomu se podařilo očkovací látky vyvinout během několika měsíců.
Myslet na oslabené
Podceňovat poplašné zprávy, které se šíří internetem, určitě není na místě. „V extrémním případě by mohly totiž vyvolat kampaň namířenou proti očkování,“ uvádí doktorka Cabrnochová. „Anebo minimálně snížit proočkovanost.“ Přiznává, že zájem o vakcíny je naštěstí prozatím vyšší, než na začátku očekávala. Už proto, že v současné době vakcinace probíhá z velké části mezi seniory, kteří tuto možnost většinou vítají.
Přesto se ale i v současnosti najdou ti, kteří prozatím váhají a nejsou jednoznačně rozhodnuti, zda se mají nechat očkovat. „Občas od těchto lidí slyším názor, že zdravému člověku covid nijak zvlášť neublíží,“ zmiňuje se doktorka Roháčová. „Něco pravdy na tom je, ale musíme přece myslet i na ty oslabené!“
V souvislosti s nedostatečnou ochranou je třeba se smířit s opatřeními, která omezují běžný život. Pokud by se ale podařilo velkou část lidí proočkovat, pak by bylo podle paní primářky možné začít velmi rychle tato opatření uvolňovat. Mnohé státy už dnes navíc uvažují o zavedení takzvaných očkovacích pasů, které by byly důkazem toho, že jejich držitel podstoupil vakcinaci proti covidu-19. A může tedy na území daného státu cestovat.
Uvádět na pravou míru konspirační teorie se proto vyplatí. „Spolehlivým zdrojem pravdivých informací jsou určitě stránky ministerstva zdravotnictví,“ upozorňuje doktorka Cabrnochová. „Poměrně dobře je problematika očkování zpracovaná i na nedávno spuštěném Národním zdravotnickém informačním portálu.“
