LN Proč u nás stále přibývá pacientů s melanomem?
Souvisí to s tím, že se dožíváme vyššího věku. Rizikové faktory mají proto šanci déle působit na kůži. Ve srovnání s minulostí také více cestujeme, i v zimě se opalujeme nejen na ledovcích, ale i u teplých moří. A kromě toho v posledních desetiletích výrazně poklesla hladina ozonu ve vysokých vrstvách atmosféry a tím se zvýšilo i riziko melanomů a dalších kožních nádorů.
LN Některá rizika můžeme ale nejspíš ovlivnit.
Jediné, co jsme schopni svou vůlí a chováním ovlivnit, je působení ultrafialového záření. Nadměrné slunění způsobuje totiž nejen předčasné stárnutí kůže, ale zvyšuje i riziko kožní rakoviny. Na dostatečnou ochranu před ultrafialovým zářením bychom proto měli myslet už v mládí.
Kůže má dobrou ‚paměť‘. Podzim je ideální dobou na návštěvu ordinace dermatologa |
LN Je pravda, že muži onemocní melanomem častěji než ženy?
Poměr mužů a žen je celkem vyrovnaný. Záleží však na tom, jaké věkové skupiny porovnáváme. Ženy chtějí být atraktivní už od puberty, víc chodí na sluníčko a také do solárií a zvyšují tím kožní zátěž. Nejvíc melanomů u nich proto vzniká do třicítky. Naštěstí obvykle začnou problém řešit podstatně dřív než muži. U nich se melanomy ve větší míře objevují až kolem padesátky. Na rozdíl od žen však muži nějakému tomu „pupínku“ dlouho nevěnují žádnou pozornost. Povšimnou si ho, až když začne krvácet. A to už může být na léčbu pozdě.
LN Jaké novinky v léčbě se v poslední době objevily?
K dispozici dnes máme moderní léky na úrovni imunoterapie, které už několik let úspěšně používáme při léčbě melanomu. Od letošního roku jsme je začali používat také při léčbě Merkelova karcinomu, velmi agresivního kožního nádoru. Nejdůležitější ale zůstává stále prevence. Díky ní začala u nás zvolna klesat úmrtnost na melanom. Nedávno si toho všimla i jedna britská společnost, která sledovala výskyt tohoto kožního nádoru v Evropské unii, Austrálii, Izraeli a Spojených státech.
LN A co zjistili?
Ukázalo se, že v naprosté většině zemí stoupá nejen počet nových případů maligního melanomu, ale i úmrtnost. V České republice sice výskyt melanomu také stoupá, ale úmrtnost začala asi před pěti lety stagnovat a teď zvolna klesat. Úzce to souvisí především s relativně intenzivní preventivní akcí Stan proti melanomu, kterou už druhé desetiletí organizujeme v oblasti mateřských znamének a melanomu. Pacienti k nám přicházejí většinou brzy a my můžeme případný nádor včas odstranit. Díky tomu tak mají prakticky stoprocentní naději na přežití. Prevenci naštěstí přeje i současné vedení ministerstva zdravotnictví, které nám v posledních letech vyjadřuje velkou podporu.
LN Co se změnilo od doby, kdy jste s akcí Stan proti melanomu začínali?
První stan jsme postavili před 14 lety na pražském Václavském náměstí. Akce měla příznivce i odpůrce. Řada kritiků říkala, že je neetické vyšetřovat kůži v takovém prostředí. Jenže mnozí pacienti trpí syndromem bílého pláště a na prevenci do ordinace prostě nepřijdou. Do stanu, který stojí v důvěrně známém prostředí, si odskočí mnohem ochotněji. Dnes už ho v květnu nebo červnu míváme stabilně nejen v Praze, ale i v Brně a Ostravě. Zajíždíme ale každým rokem i do dalších měst a spolupracujeme i s různými institucemi.
LN S kým se spolupráce daří?
Několikrát ročně jezdíme například za zaměstnanci Škody Mladá Boleslav. Velmi dobrou spolupráci máme i s Českou poštou. Vyšetřujeme poštovní doručovatelky, které tráví celé dny venku na sluníčku a patří do rizikové skupiny. Při nedávných preventivních prohlídkách v Českých Budějovicích se nám u nich podařilo odhalit desítku melanomů. Vyšetřovali jsme i zaměstnance pražského letiště, kteří se často pohybují ve vysokých vrstvách atmosféry, a navíc létají do míst s intenzivním slunečním zářením.
LN Co se děje poté, co u pacienta objevíte melanom?
V Praze ho můžeme rovnou objednat k nám na kliniku. V dalších městech máme lékaře, kteří s námi spolupracují.
LN Letošní ročník měl poněkud tajemný název „50 odstínů melanomu“. Co se za ním skrývalo?
Chtěli jsme upozornit na to, že melanom může vypadat různě a vyskytovat se na rozličných místech. „Obyčejná“ hnědá skvrnka může být někdy pouhou seboroickou verukou (stařeckou bradavicí – pozn. red.), jindy ale nebezpečným kožním nádorem. Vyhodnotit nález dokáže pouze odborník s dostatečnými zkušenostmi v dermatoskopii. V příštím ročníku bychom se rádi zaměřili na další kožní nádory, které sice v ordinacích nevídáme tak často jako melanomy, ale mohou být mnohdy i velmi agresivní, přitom i na ně už dnes existuje účinná léčba.
