130 let
Braai. Grilování. Jihoafrická republika.

Braai. Grilování. Jihoafrická republika. | foto: archiv CK Marco Polo

Ve vedrech je tělu jako při horečce, říká Cajthamlová. Nejhorší jsou ‚grilovačky‘

Zdraví
  •   6:03
PRAHA - Tropické teploty představují podle lékařky a výživové poradkyně Kateřiny Cajthamlové pro lidský organismus obrovskou zátěž. Serveru Lidovky.cz vysvětlila, jak se v létě stravovat, čeho se vyvarovat i jaké chyby podle ní Češi v tomto ohledu dělají nejčastěji.

Nejdůležitější je v létě podle Cajthamlové zavodňování organismu. Upozorňuje na nedostatek čisté vody v našem pitném režimu, který se projevuje nejen v období veder. „Čistá voda by měla být základem pitného režimu,“ myslí si. Jestli pijeme dost, můžeme zjistit podle barvy moči. Měla by být světle žlutá, nikoli tmavožlutá či bílá.

Sladké limonády žízeň neuhasí

Podstatné je ale také to, co pijeme. Sladké limonády či slabší alkohol typu piva či cideru nám sice mohou připadat osvěžující, ve skutečnosti ale tělo spíše odvodňují. „Příliš slané a příliš sladké roztoky nás nezavodňují, přinesou jenom sůl nebo cukr,“ vysvětluje Cajthamlová. Naše tělo kvůli nim navíc zaměstnává ledviny a ubírá si tak energii potřebnou pro termoregulaci. Podobný efekt má například i káva či diuretické čaje.

Přes den nevětrejte a choďte spát s mokrými vlasy. Tipy, jak přežít vedra

Co se týče teploty, vhodné nejsou překvapivě ani studené nápoje. Lékařka doporučuje spíše vlažné tekutiny. „V okamžiku, kdy se napijete něčeho studeného, je paradoxně část energie, která by jinak sloužila termoregulaci, použita na ohřátí toho, co jste vypili,“ říká.

Ideální je ve vedrech podle Cajthamlové kombinace čisté vody a izotonických roztoků, například minerálky, se zhruba pěti sty miligramy rozpuštěných látek na litr. Pitný režim ovšem závisí i na věku, tělesné hmotnosti a činnosti, kterou právě vykonáváme. „Když jedete na kole, měli byste mít v nápoji cukr. Když se potíte, měli byste být mineralizovaní, ale ne příliš,“ radí lékařka.

Největší chybou jsou letní grilovačky

MUDr. Kateřina Cajthamlová je česká dietoložka. Je spoluautorkou dvou populárních knih o hubnutí, v letech 2006–2014 byla moderátorkou televizních pořadů Jste to, co jíte, či DoktorKA.

Kateřina Cajthamlová

„Když je horko, nemáme vůbec hlad. Je to stejné jako mít horečku, jedná se v podstatě o tentýž stav,“ říká Cajthamlová. Do jídla by se lidé tedy neměli nutit. Občerstvit se mohou ráno a večer, kdy teploty ještě nedosahují tak vysokých čísel, a přes den konzumovat hlavně ovoce, tekutá či kašovitá jídla a lehce stravitelné polysacharidy, kupříkladu těstoviny.

„Když sníme něco obtížně stravitelného, trávicí trakt stáhne tekutiny k sobě. Tím pádem klesá krevní tlak a pocení má na celkový zdravotní stav horší efekt,“ popisuje lékařka. Mezi takový typ potravin patří například maso a bílkoviny obecně. V horkých dnech by se tak měly konzumovat ideálně jen ve formě polévek a vývarů.

‚Proč se k tomu vyjadřuje plastický chirurg?‘ Lékaři se přou o pitný režim

Největší chybou Čechů jsou podle Cajthamlové letní grilovačky. Kombinaci alkoholu a grilovaného masa považuje za tu úplně nejnevhodnější. „Alkohol rozšiřuje cévy, což vede k nadměrnému pocení a dehydrataci,“ vysvětluje. 

V létě vládne losangeleský smog

Rizikové jsou podle Cajthamlové všechny teploty přesahující třicet stupňů. Na lidský organismus má podle ní neblahý vliv nejen teplo samotné, ale i přílišné sluneční záření. „Víc se tvoří například volné radikály z automobilového průmyslu, z výfuků. Jedná se o tzv. losangeleský typ smogu,“ popisuje lékařka. Doporučuje používat pokrývku hlavy jako ochranu před nebezpečím úžehu či úpalu, pobyt ve větraných prostorách a časté sprchování.

Důležité je podle Cajthamlové také vyhýbat se zátěžovým aktivitám. „Chodit v takovém vedru s batohem po horách, to je opravdu strašně nebezpečná aktivita,“ říká.

Autor: Kristýna Kutnarová