25. června 2019 5:24 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Vetřelec musí brzy z kůže ven. Klíšťata jsou aktivní na celém území Česka

Klíště (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klíště (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Aktivita klíšťat je tento týden na nejvyšších stupních. To znamená, že jsou zrovna nejnebezpečnější.

Předpověď aktivity klíšťat vydává dvakrát týdně Český hydrometeorologický ústav. V posledních dnech vyhlašuje nejvyšší stupně aktivity klíšťat, což znamená vysokou pravděpodobnost, že v místech, kde tito paraziti jsou, se nám zachytí za oděv a dostanou se ke kůži. Nic se nemusí stát, i když zakousnuté klíště určitě nepatří k příjemným zážitkům. Bohužel však některá klíšťata přenášejí také infekční nemoci.

Například na Vysočině zaznamenali do konce května prvních šest pacientů s klíšťovou encefalitidou, loni byli za stejné období tři. Další lidé už jsou nakaženi, ale ještě se nedostali do statistik. Vysočina patří dlouhodobě ke krajům s nejvyšší nemocností – loni tu bylo na každých sto tisíc obyvatel čtrnáct nakažených. Nejvíc nemocných bylo v Jihočeském kraji – devatenáct na sto tisíc obyvatel.

Na celém území

Podle docenta Ivo Rudolfa z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR je klíšťová encefalitida přírodně ohnisková nákaza s obvykle největším výskytem případů v jižních Čechách, v okolí Prahy, na jižní Moravě, například u Vranovské či Brněnské přehrady, na Plzeňsku, Opavsku či Bruntálsku, i když nové případy jsou hlášeny též z lokalit, kde dříve nebyla.

„Lymeská borrelióza se vyskytuje prakticky na celém území České republiky, zpravidla v lesních biotopech, a ohniska nelze jednoznačně oddělit. U borreliózy neexistuje v současnosti dostatek údajů o promořenosti klíšťat, která borrelie v jednotlivých regionech přenášejí,“ upozorňuje Ivo Rudolf, který je současně vedoucím Laboratoře medicínské zoologie ve Valticích.

Podle jeho dalších slov přenáší lymeskou borreliózu až pětina dospělých klíšťat (samic), u nymf je promořenost 10 až 15 procent. Klíšťovou encefalitidu přenáší v ohnisku až jedno procento klíšťat.

Městům se nevyhýbají

Ve městech se tito malí upíři vyskytují spíš vzácně, ale existují výjimky. Odborníci totiž dlouhodobě nacházejí infikovaná klíšťata i přímo v městských rekreačních parcích a příměstských „zelených“ aglomeracích.

„Tam jsou klíšťata také – a jsou samozřejmě promořena zárodky nemocí. Představují tedy riziko i pro městské obyvatele a jejich zvířecí mazlíčky,“ říká docent Rudolf. Před klíšťovou encefalitidou je možné se nechat očkovat, cena jedné dávky je přibližně 800 korun. Přesnou cenu se dozvíte u svého praktického lékaře, můžete ji ale zjistit také na webových stránkách jednotlivých očkovacích center.

„Pro zachování obranyschopnosti je důležité, aby docházelo k pravidelnému přeočkování jednou dávkou po třech až pěti letech. Lze očkovat i děti, na vakcínu přispívají zdravotní pojišťovny. Díky zvyšujícímu se trendu očkování lidí proti klíšťové encefalitidě snad v budoucnu u nás poklesne i počet případů klíšťové encefalitidy. Jako dobrý příklad může sloužit sousední Rakousko, kde díky masivní proočkovanosti obyvatel klesl počet případů na minimum,“ pokračuje Ivo Rudolf.

Důležitý je čas

Lymeská borrelióza je v časných fázích infekce velmi dobře léčitelná bez zanechání následků, používají se antibiotika penicilinové řady a také tetracykliny. „Pokud se však borrelióza zjistí velmi pozdě, anebo je dokonce neléčená, už na antibiotickou léčbu reaguje velmi neochotně. V některých případech přetrvávají pozdní následky ve formě neurologických a kloubních postižení,“ zdůrazňuje Ivo Rudolf.

Pokud si nechceme cesty do přírody odepřít, doporučuje se použít repelenty a vhodné oblečení. Jsou jimi dlouhé světlé kalhoty, na nichž je klíště dobře patrné. Po návštěvě prostředí, kde se mohou vyskytovat klíšťata, je třeba se co nejrychleji dobře prohlédnout. A když už ruka na malou kuličku přisátou ke kůži narazí a vy chcete mít jistotu, že jste nebyli napadeni infikovaným parazitem? Pošlete klíště na vyšetření do některé z laboratoří. Za poplatek několika set korun za každou nemoc dostanete výsledky testů na klíšťovou encefalitidu, lymeskou borreliózu nebo anaplazmózu. Vyšetření probíhá pomocí molekulárních metod, kdy se detekuje patogen, přesněji jeho specifická nukleová kyselina.

„Rád bych zdůraznil, že čím dříve se klíště vyjme, tím větší je šance, že borrelie nepřejdou do hostitele. Také platí, že i když vyšetřované klíště je na borrelie pozitivní, nutně to nemusí znamenat infekci daného pacienta. Jen určité procento pozitivních klíšťat infikuje napadeného jedince, u ostatních si imunitní systém s nákazou poradí a k infekci vůbec nedojde. To nakonec platí u mnoha nákaz,“ říká Ivo Rudolf.

Onemocní i domácí zvířata

Laboratoř medicínské zoologie Akademie věd ČR je jedním z mála pracovišť u nás, jež se věnují výzkumu ekologie krevsajících členovců, jako jsou komáři nebo klíšťata. Zároveň zde zkoumají původce nákaz, které tato fauna přenáší.

„Zajímáme se například o bakterii Borrelia burgdorferi, která způsobuje lymeskou borreliózu. Zkoumáme zákonitosti a podmínky jejího výskytu a cirkulace v přírodních podmínkách včetně jejích přenašečů, tedy klíšťat. Hostiteli bakterie mezi obratlovci jsou hlavně drobní savci, nejčastěji myšovití hlodavci. Mohou to však být také někteří ptáci, jež roznášejí infikovaná klíšťata na nová místa, například do zmíněných příměstských parků. Hostitelů je ale samozřejmě daleko víc – od drobných po větší savce. Těmto zvířatům borrelie příliš nevadí, jsou jejich dlouhodobými hostiteli – rezervoáry. Lymeskou borreliózou ale mohou být napadena i další zvířata včetně domácích, tedy především psi, u nichž už bylo onemocnění popsáno,“ říká Ivo Rudolf.

Spí s vámi pes v posteli? Klíště taky

A co je vlastně borrelie? Spirochéta, jednobuněčná bakterie tvarem připomínající spirálu a zároveň původce vážné nákazy, jež se dokáže obdivuhodně přizpůsobit na dva různé typy prostředí, na než je vázána. Tím prostředím se rozumí organismus přenašeče, tedy klíštěte, a hostitele – obratlovce. V zájmu vlastního přežití přitom borrelie podle docenta Rudolfa využívá různé obranné mechanismy. Nejdůležitější je ale její schopnost proměnlivosti, podobně jako to umí její příbuzná, spirochéta rodu Treponema, která způsobuje syfilis.

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.