Lidovky.cz: Jaký vliv má na mozek alkohol, kouření a přemíra informací třeba z internetu?
Kouření a alkohol jsou ve svém účinku na mozek velmi podobné a můžeme je přímo označit za škůdce. Ovlivňují i řadu dalších orgánů v našem těle. Toxické látky obsažené v alkoholu například zpomalují metabolismus a zvyšují krevní tlak, což jsou podobné účinky, jako má na tělo kouření. U počítačů a informací, které díky nim přijímáme z internetu, záleží na tom, jak moc a jak dlouho je používáme. Důležitou roli rovněž hraje účel využití. Mozek totiž v práci myslí jinak, než když internet použijeme jen pro návštěvu sociálních sítí. Fundované studie provedené na lidech, kteří navštěvují sociální sítě, ukázaly, že u nich dochází k poklesu funkcí tzv. laterálního myšlení. Jde o schopnost člověka řešit situace jinak než jen citově nebo na základě prvních informací. Často se můžeme setkat i s pojmem kreativní myšlení. Jistě se vám vybaví situace, kdy sedí několik lidí v kavárně, ale nediskutují, pouze chatují nebo čtou z mobilu. To je velmi nebezpečné, protože později nejsou schopni dát dohromady větu, která má více než sedm slov. Vede k tomu právě přemíra používání počítačů, tabletů či mobilů.
Čím je mozek aktivnější, tím je odolnější, říká odborník |
Lidovky.cz: Jakým způsobem bychom měli přijímat informace, abychom si je lépe a déle uchovali?
Prokázalo se, že při čtení textu z obrazovky nebo monitoru počítače, si lidé uchovají až o jednu třetinu informací méně, než při čtení stejného textu z papíru. Je tedy lepší si text vždy vytisknout a vzít si jej do ruky. Obrazovka má tu nevýhodu, že když čteme, pamatujeme si pouze vizuální vzory, které si rámujeme v paměti. Pokud však něco držíme v ruce a třeba listujeme, používáme další neurologické trasy, čímž posilujeme informaci pro mozek. Čím více takových cest využíváme, tím lépe si nové poznatky uchováváme.
Lidovky.cz: Jaké dopady má na mozek stáří? Dochází k jeho výrazné proměně?
Mozek stárne již od narození. Denně odpadá 10 000 buněk, což vzhledem k jejich počtu není tak hrozné. Podstatné ale je, jak moc a jak rychle odpadají buňky právě v období stáří. Přitom každý z nás bude mít jiné tempo. Současně je důležité, abychom mozku zbytečně neškodili a dodržovali zdravý životní styl bez kouření a alkoholu. Podobně jako posilujeme svaly, musíme posilovat také mozek. Nejlepší je střídat různé práce – psát, luštit křížovky, učit se jazyky, hrát třeba na hudební nástroj a snažit se jej zaměstnat širokým spektrem činností. Jedině tímto způsobem udržíme náš mozek stále funkční a aktivní. Odborníci vedou diskuze o tom, zda vitaminy, homeopatika a další prostředky mohou jeho aktivní chod prodloužit, ale nic zatím nebylo jednoznačně prokázáno. Ukazuje se, že tzv. středomořská strava plná ryb a zeleniny mu dělá dobře.
Lidé nespravedlnost nepřijímají. Jak funguje mozek čestných lidí? |
Lidovky.cz: Takže tím, že mozek budeme stále cvičit, jej udržíme fit?
Ano, paměť se dá cvičit. Dnes již existují třeba moderní kurzy, které vás naučí, jak mozek používat jinak, pro nové úkoly, činnosti a pamatování různých vzorů. U lidí mají dobrý ohlas, jsou spokojenější a jejich paměť je posílena. Je však nutné si vybrat skutečně dobrý kurz. Důležitou úlohu hraje i spaní, které je pro mozek velmi důležité. Během spánku se s ním dějí dvě věci – mozek se čistí od plevele a současně kóduje paměti na místa v mozku tak, aby zbytečně nezabíraly mnoho místa. Můžeme to pozorovat třeba u studentů, když jdou na zkoušku. Ti, kteří se dobře vyspí, mají lepší výsledky. Mozek si totiž odpočinul a navíc měl dost času paměť posílit.
Martin Jan StránskýVystudoval medicínu na St. George´s University School of Medicine v USA. Po dokončení studia zahájil vlastní lékařskou praxi a zároveň začal jako asistent přednášet neurologii na Yale University (USA). Po pádu komunistického režimu se trvale usadil v Čechách. Od roku 1994 přednáší na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1995 založil "Polikliniku na Národní" v Praze. V této poliklinice působí dodnes jako lékař a ředitel. Od poloviny 90. let se rovněž významně angažuje na poli lidských práv a kulturního dění v našem hlavním městě, za což dostal ocenění Masarykovy akademie. |
Lidovky.cz: Jak ovlivňují mozek drogy a jiné návykové látky. Mohou jej i nevratně poškodit nebo se mozkové buňky za určitých okolností obnovují?
Některé mozkové buňky se obnovují, ale poškození neuronů vlivem návykových látek je nevratné. Víme, že zde dochází k přímému poškození mozku, například marihuana zpomaluje myšlenkové pochody a procesy.
Lidovky.cz: Jaký je hlavní rozdíl ve fungování mozku dítěte a dospělého z pohledu přijímání nových informací a učení se?
Nejdůležitější je způsob, jak se učíme. Hlavní období, kdy k učení dochází, je samozřejmě dětství. Moje generace zažila asi nejhorší možný způsob – přemíru poslouchání, přednášek a biflování bez používání poznatků v praxi. Informaci si lépe zapamatujeme, čím více dimenzí zapojíme. Fakta si vyhledáme, ale podstatné je umět je využít v praxi, například při diskuzi s ostatními, umět je propojovat mezi sebou či nacházet souvislosti. Třeba přesné datum úmrtí Karla IV. si lépe uchováme v paměti, když budeme vědět, jaké to bylo století, co to znamenalo pro společnost a jaké další změny u nás nastaly. Učitelé by se tedy neměli bát děti nejdříve otestovat, co o látce sami vědí. Dále testy opakovat třeba každé dva dny, protože nutí děti přemýšlet. Nahlas s nimi ve třídě diskutovat a ptát se, aby byly nuceny nalézat souvislosti, přemýšlet. Klidně dát dětem text přečíst a pak je nechat jej opakovat. Toto ústní podání jim opět zapamatování informací usnadní. Fakta si dohledají, ale sami se uvažovat v souvislostech nenaučí.
Spor o text Ferdinanda PeroutkyMartin Jan Stránský také založil časopis Přítomnost, The New Presence, Impuls 99. V letech 1999-2001 byl členem programového výboru a moderátorem "Fora 2000". Je synem Jana Stránského, spoluzakladatele Československého stolu RFE. V současné době oponuje prezidentu Zemanovi, který tvrdí, že prý četl v Přítomnosti článek Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“. Více čtěte ZDE. |
Lidovky.cz: Na konci dubna budete hostem konference Neurověda ve vzdělávání, která je určena všem, kteří se chtějí o novinkách v oblasti neurovědy dozvědět více. Jedním z témat bude i děti a výuka jazyků. Sdílíte názor, že když se dítě učí dva a více jazyků najednou, může začít později mluvit a má problém se v jazycích zorientovat?
Nesmysl. Tyto názory jsou staré a vycházejí ze studií, které byly prováděny třeba na dětech imigrantů. Do jejich výuky se ale promítlo i sociální zázemí a další faktory. V dnešní době je situace naprosto odlišná. Naše první řeč, kterou mluvíme, je vždy citová. Ale ve druhé řeči přemýšlíme zcela jinak. Děti jsou obecně tolerantnější a u těch, které v sobě pěstují dva jazyky, bylo prokázáno, že si dokáží všímat více fyzických věcí v místnosti, ale třeba i nálad ve společnosti. Výuka druhého či třetího jazyka je pro mozek nesporným plus.
Lidovky.cz: Často pozorujeme, že čím jsme starší, tím hůře se učíme. Z pohledu fungování našeho mozku, jaký postup při učení byste doporučil dospělým a starším lidem?
Nejjednodušší je, aby se nebáli pustit do něčeho nového. Zvyk je želená košile a tím, že používáme stále stejné věci, nám odpadají vybrané neurologické trasy, díky nimž jsme byli pružní. Je nutné rozšiřovat horizonty a nebát se vstoupit do nových vod. Současně bychom neměli zapomínat na zdravý životní styl a vyváženou stravu. Ovlivníme tím nejen fyzickou kondici, ale i stav mozku. Tloušťka přestavuje nebezpečí také pro něj, nejen pro vnitřní orgány.
