Ergonomie práce s notebookem je během pandemie důležitá. Přesto jí není věnována dostatečná pozornost ze strany návrhářů ani uživatelů. Pro pracovní místo u stolního PC byla v minulosti zpracována pečlivá doporučení. Po nástupu notebooků se však na vše zapomnělo.
Home office ničí fyzickou kondici. Ta je ale základním pilířem imunity |
Mnozí jsme si po přechodu na home office nebo převodu výuky do distanční formy názorně vyzkoušeli problém ergonomie dlouhé práce s počítačem v uzavřeném prostředí bytu. Z průzkumů vyplývá, že lidé přirozeně hledali alternativy k sezení, ale většina měla k dispozici jen improvizované stání, které mnohdy neumožňovalo nastavení výšky pracovní desky s notebookem ani nasměrování těžkého nebo pevně instalovaného nábytku v rámci světelných a dalších poměrů místnosti.
Výjimečně má někdo k dispozici i stoly s výškovou regulací desky pomocí servomotoru. Tento přehnaný komfort ale není řešením. Je ekonomicky a ekologicky zbytečně náročný, a proto neetický. Při ručním nastavení stolu se naopak smysluplně procvičí tělo.
Ukazuje se také, že klekačky má doma málokdo a pokud, tak nejsou dostatečně vyzkoušeny pro delší užití z hlediska tlaků na holeně, případně cévní systém. Skutečně se tak potvrdilo, že po mimořádné ergonomické pozornosti věnované výrobě stolů pro osobní počítače (PC) se přechodem práce na notebooky problematika začala zcela ignorovat.
Řešení existují
V prostředí designérských škol přitom vznikly před rokem 2010, v době prvního velkého rozšíření notebooků, návrhy i modely nábytku zvaného „trojkombinace“, který ekonomicky, materiálově i prostorově úsporně řešil dynamiku střídání všech tří poloh práce s notebookem. Návrhy byly tehdy oceněny i Českou cenou za ergonomii, a proto prezentovány v médiích včetně nábytkářského magazínu.
Nikdo se však neujal jejich výroby. Při malém průzkumu mezi firmami zaznělo tiché zdůvodnění: „Kdybychom namísto tří kusů nábytku nabízeli jeden, přišli bychom o zisk.“
Na dnešním trhu jsou proto k dispozici jen kovové kancelářské židle, které umožňují úpravu pro klek, ale občasnou práci vestoje nepodporují. Jejich vzhled také vypovídá, že designéra nikdy neviděly.
Lidé v průzkumech také výstižně poznamenali, že zatímco v podniku musejí běhat k tiskárně i přes více poschodí, doma mají příslušenství počítače neergonomicky v dosahu sedícího, což jim v užitečném pohybu brání. Jak už to bývá v dnešní materiální době zvykem, na důležité psychologické kvality interakce člověk–počítač se v diskusích už ani nedostalo.
Může to být ovšem způsobeno i mládím respondentů (díky studentům byl věkový průměr 32 let), kterým při vyšším stupni fluidní inteligence nevadí mnohé negativní faktory, jež silněji cítí lidé ve středním a vyšším věku. (Fluidní složka inteligence je vrozená a nezávislá na tom, co se v životě naučíme. S věkem klesá. Pozn. red.)
Kognitivní zátěž
K základním problémům psychické ergonomie softwaru patří vizuální a jazykové řešení nabídek ovladačů, znalost odlišné škodlivosti a z ní vyplývající schopnost časové regulace různých typů práce s počítačem a samozřejmě stresující, energii a soustředění beroucí vlezlá reklama při „surfování“ po internetu. K činnostem, které zatěžují náš kognitivní systém při práci s výpočetní technikou nejméně, patří vlastní tvorba nových textů a vizuálních produktů. Mimo jiné proto, že ji neruší reklama a je možné si uchovat dlouhodobé soustředění.
To platí i pro vnímání umění – poslouchání hudby nebo sledování filmů a četbu textu na displejích. Velkou zátěž znamená i surfování po webu tím, že se často mění vizuální prostředí.
Celkově ale veškerá zprostředkovaná realita (včetně čtení knih) náš organismus nepřirozeně zatěžuje, protože neumožňuje komplexní smyslový vjem přímo propojený s pohybovou reakcí celého těla. Velmi důležité je proto uvědomit si, že podstatnější rovina uživatelských kvalit leží v rovině softwaru a jeho ovladačů.
Relax deska
Týká se to pak i mobilních telefonů. Většími riziky pracovních onemocnění jsou spíše než známý „karpální syndrom“ nebo bolavá záda – snižování čtenářské gramotnosti, ztráty různých kondic těla, psychické napětí, nesoustředěnost až později případně degenerace systému – digitální demence.
Nezdravé budovy
Nicméně i mládí bývá citlivé (zejména při celkově snížené kondici mladé generace) na dnes časté technologické zdroje znečistění (smogu) interiéru způsobující nechvalně známý syndrom nezdravých budov (SBS ze „Sick Building Syndrome“). V tomto smyslu si mnozí lidé (zejména ženy, neboť SBS je pro ně rizikovější) všimli nepříjemných vlivů. Může jít například o zvukový smog ledničky a dalších přístrojů.
Týká se to i klimatizace. V létě může být příjemná, ale pokud si ji člověk jako doma nebo v soukromém autě nemůže průběžně citlivě regulovat podle svých potřeb daných osobními pocity, více obtěžuje, než slouží.
Syndrom SBS má mnoho dalších faktorů. Světová zdravotnická organizace s ním bojuje již přes padesát let. Je třeba si jej proto v našem běžném prostředí mnohem více všímat a aktivně likvidovat jeho příčiny.
Celkově to nemusí být snadné, ale mnohdy stačí odstranit část negativních faktorů a zbývajícím to vezme potřebnou sílu. Syndrom se projevuje malátností, nesoustředěností, pobolíváním hlavy, nechutenstvím. Souvisí s ním také znečistění ovzduší pracovních i domácích interiérů.
Ozon i bakterie
Znečištění je někdy vnímatelné čichem, jindy nikoliv. Jde jednak o chemikálie, které se uvolňují do vzduchu z nevhodných materiálů (např. formaldehyd) nebo technologií (např. ozon z laserových tiskáren), prašnost (polétavé chemicky aktivní částice různých rozměrů) a také nebezpečné nanoznečištění. Bakteriální znečistění může šířit klimatizační systém.
Člověk sám produkuje do vzduchu kysličník uhličitý. Elektromagnetické záření samo zatím prokázanou závadnost nemá, ale jeho příspěvek do celého systému může být negativní, protože představuje nepřirozenou složku prostředí. Lidé si už zvykají kupovat měřiče kvalit ovzduší.
Zatím jsou ale běžně k dispozici především přístroje identifikující CO2 a pak jen společně skupinu polutantů. Kysličník uhličitý měřit nemusíme, stačí často větrat. Když je venku horší vzduch než uvnitř, není dobrým řešením klimatizace, ta má totiž často více škodlivých než přínosných účinků, nýbrž rekuperační systém vybavený dobrými filtry.
Sebelepší podmínky práce s notebookem samozřejmě nevylučují potřebu přestávek, které je nutné věnovat změně vizuálně kognitivní a pohybové náplně a nejlépe i změně prostoru. Tak jako v obyčejných podnicích, ani doma většinou lidé nemají relaxcentrum (pokud za něj nepovažujeme pouze dílčím způsobem využitelný obývák, koupelnu a ložnici). Ocení tak další produkt vzniklý v prostředí designérských škol – Relax desku pro malé kanceláře.
Jednoduchá pomůcka
Relax deska umožní některé užitečné cviky, jiné usnadní a k některým alespoň motivuje. Obsahuje přiměřeně rozmístěné, případně regulovatelné prvky sloužící k přímému nebo reflexnímu protažení i uvolnění potřebných vaziv, svalových skupin ve vztahu na pohyby kloubních spojení i komplexnímu obratlovému systému páteře.
Desku je možné opřením o židli sklopit do polohy mírně nakloněné roviny, kdy úchyty nohou umožní relaxační leh na pevné podložce se sníženou hlavou, podobně jako profesionální nebo amatérské trakční stoly. Tím, že relax deska stojí opřena o zeď v místnosti, kde pracujeme s počítačem, stále nám připomíná povinnost aktivních přestávek v činnosti střídané vsedě, kleku i vestoje pomocí optimální nábytkové trojkombinace. Někteří designéři ji dokonce doplnili vtipnými inspiračními nápisy.
Home office v zahradě. Jak si vytvořit kancelář mezi keři a stromy? |
Oblíbená formulka „je třeba si každou hodinu trochu zacvičit“ totiž, jak si průzkumy ověřily, většinou nefunguje. Je k tomu třeba motivace, někdy i kontaktem s dalšími lidmi. Ideální by byl jednoduchý psychologicky účinně zpracovaný program jako součást každého počítače. Takové pomůcky se ale v dnešní době velmi nesnadno šíří. Svého času je navrhovali studenti UMPRUM. Jejich relaxační AV-programy byly určeny jako pozadí základní obrazovky PC. Vidíte je ale dnes u někoho instalované?
Většina lidí má na pozadí kýčovité fotografie bezmyšlenkovitě šířené komerčními distributory nebo rodinné fotky. Ti inteligentnější vybrané statické obrázky přírody. Přitom existují (také ve spolupráci neurologů a psychologů) zpracované funkční relaxační programy psychowalkmanů nebo i chytrých hodinek, které by na větším displeji počítače přinesly mnohem vyšší efekt.
Prospěšné domácí práce
Cvičení má ovšem ještě jeden málo vnímaný důležitý aspekt. A sice navázání přímého smyslového kontaktu s hmotnou realitou. Ten má předpoklady tělo harmonizovat, zatímco umělá realita displeje spíše disharmonizovat. Je proto důležité cvičit za přítomnosti všech smyslů, nemyslet přitom na cokoliv mimo, ale jen na pohyby, tělo a předměty v blízkosti. Ukázkovou metodiku nabízí jóga, kdo ji zná, neměl by se stydět ji použít i před jinými lidmi, kterým může připadat divná nebo směšná.
Dobrým cvičením je ale také mnohá domácí činnost, kterou je velmi výhodné střídat práci s počítačem – mytí nádobí, luxování, žehlení, mytí oken, malé praní, údržba oděvů a přístrojů apod. Vede to k velmi smysluplnému zamyšlení a diskusi nad potřebou a celkovou „výhodností“ (ekologickou, ekonomickou, ergonomickou, etickou…) automatických strojů i zařízení v domácnosti.
Například snaha o údržbu techniky vede i k lepšímu pochopení jejích skrytých funkcí a likvidaci naivního názoru, že při sebemenší chybě se musí přístroje nebo oděvy vyhodit či vyměnit. Komerční subjekty sice intenzivně bojují proti výhodné opravitelnosti a prodlužování životnosti techniky, veřejné mínění i legislativa jim ale postupně staví stále větší překážky této pochybné a neetické aktivity.
Zametající mniši
Příkladnou ukázku užití domácí práce představují také cvičební zvyklosti mnichů v buddhistických klášterech. K metodám jejich činnosti patří čistění mysli. Jejich dlouholeté zkušenosti dospěly k poznatku, že je lze podpořit čistěním prostoru ve svém okolí. A tak vykonávají pravidelná cvičení formou opakovaného zametání podlahy, která je již na počátku v podstatě čistá, ale opakovanou důslednou činností může být ještě čistější….
Home office v pyžamku. Dbejte rady Bridget Jonesové, prádlo si měňte každý den |
Při domácí práci může člověku chybět potřebný sociální kontakt, kterému brání epidemiologické předpisy. Tady může být technika přínosem. Mnoho lidí uspokojí delší telefonní hovory s přáteli a kolegy. Komu nestačí, má k dispozici různé formy videokomunikace. To jsou z hlediska historického vývoje mimořádné možnosti, které jsme v minulosti neměli. Měly by nám umožnit dokonale překlenout dočasné období potřebného zákazu přímých mimorodinných styků doprovázené bezmyšlenkovitou nervozitou.
K porušování zákazů směřujících především k ohleduplnosti ke slabším tedy nevede skutečná potřeba lidského organismu, ale jen rozmazlenost a nedostatek kázně, případně pro 21. století bohužel typické upřednostňování subjektivních emotivně podložených předsudků a lidových pověr před vědeckými poznatky, které nám srozumitelně dávají najevo, co prospívá nebo škodí.
